Na pořadu jednání
- 1Schválení programu
- 2Prohlášení předsedajícího
- 3Komisní delegovaný předpis doplňující směrnici (EU) 2023/1791 Evropského parlamentu a Rady a měnící Komisi delegovaný předpis (EU) 2024/1364, pokud jde o zavedení společného ratingového schématu Unie pro datová centra 2026/2895(DEA)
- 4Misie v Indii (Dillí), 21. – 25. září 2026
- 5Misie v ACER, Slovinsko (Lublaň), 21. – 22. září 2026
- 6Misie v ENISA, Řecko (Athény), 21. – 23. září 2026
- 7Změna nařízení (EU) 2024/1252***I 2025/0385(COD) COM(2025)0946 - C10-0324/2025
- 8Výměna názorů s Markem Mišmašem, předsedou BEREC 2026, Alejandrou de Iturriaga Gandini, předsedkyní BEREC 2027 a dr. Verenou Weber, ředitelkou Agentury pro podporu BEREC (orgán evropských regulátorů pro elektronické komunikace)
- 9Prezentace zprávy o stavu kybernetické bezpečnosti v Evropské unii agenturou ENISA
- Týden rovnosti pohlaví
- 10Výměna názorů o rovnosti pohlaví v programu Horizont Evropa 2021–2027 a perspektivách do budoucna s Joannou Drake, náměstkyní generálního ředitele Generálního ředitelství pro výzkum a inovace (RTD), Evropská komise
- * * *
- 11Prezentace studie „Vytváření vedoucích trhů prostřednictvím „Vyrobeno v Evropě“. Hodnocení nástrojů povinných veřejných zakázek a jejich ekonomického dopadu“
- 12Společný výbor – procedura podle čl. 59 jednacího řádu
- Společný výbor – procedura podle čl. 59 jednacího řádu
- *** Elektronické hlasování ***
- 13Zřizování Evropského fondu pro konkurenceschopnost („ECF“), včetně specifického programu pro výzkumné a inovační činnosti v oblasti obrany***I 2025/0555(COD) COM(2025)0555 - C10-0165/2025
- 14Zřizování programu Horizont Evropa – rámcového programu pro výzkum a inovace na období 2028–2034, stanovení pravidel pro účast a šíření a zrušení nařízení (EU) 2021/695***I 2025/0543(COD) COM(2025)0543 - C10-0164/2025
- 15Zřizování specifického programu pro provádění programu Horizont Evropa – rámcového programu pro výzkum a inovace na období 2028–2034, stanovení pravidel pro účast a šíření v rámci tohoto programu* 2025/0544(CNS) COM(2025)0544 - C10-0218/2025
- 16Výzkumný a vzdělávací program Evropského společenství pro atomovou energii na období 2028–2032, který doplňuje program Horizont Evropa – rámcový program pro výzkum a inovace a zajišťuje příspěvek Společenství k projektu ITER 2025/0594(NLE) COM(2025)0594 - C10-0217/2025
- *** Konec elektronického hlasování ***
- 17Digitální sítě, změna nařízení (EU) 2015/2120, směrnice 2002/58/ES a rozhodnutí č. 676/2002/ES a zrušení nařízení (EU) 2018/1971, směrnice (EU) 2018/1972 a rozhodnutí č. 243/2012/EU (Zákon o digitálních sítích)***I 2026/0013(COD) COM(2026)0016 - C10-0014/2026
- 18Různé
- 19Datum příštího zasedání
- *** Uzavřené zasedání ***
- 20Schůzka koordinátorů
Řečník 1en
Dobré ráno, kolegové. Posaďte se, prosím, je 9:30 a můžeme začít včas. Tak tedy, vítejte všichni. Můžeme začít s programem: dnes nás čeká velmi živá komise, takže musíme brát v úvahu i čas. Prvním bodem je přijetí programu jednání. Pokud nejsou připomínky, může být program jednání přijat. Přejdeme tedy ihned k bodu 2. Nejdříve několik oznámení: jak je obvyklé, dnešní zasedání je vysíláno online. Překlad bude k dispozici ve 23 jazycích. Nyní přejdeme k výměně názorů s Matschidem Wurthoferem, náměstkem generálního ředitele Generálního ředitelství pro energetiku. Evropská komise k delegovanému aktu Komise, pokud jde o zřízení jednotného systému hodnocení datových center Unie. A rád bych přivítal paní Matschild Wurthofer. Doufám, že se mi podaří správně vyslovit její příjmení. Tak, paní náměstkyně generální ředitelky, jak jsem již uvedl, k této výměně názorů. Velmi vám děkuji, že jste přijala naše pozvání. Komise dne 21. září 2026 navrhla jednotný systém hodnocení datových center, který má za cíl zprůhlednit spotřebu energie a vody datových center formou aktů v delegované pravomoci. Ten je v současné době předmětem projednávání v Parlamentu. Termín pro podání námitky proti tomuto delegovanému aktu je během ledenecké plenární schůze v roce 2027. Nyní máme 40 minut na tuto výměnu názorů. Po úvodních slovech našeho hosta zahájíme první kolo koordinátorů či Zasedání plenárního zasedání Evropského parlamentu 2027. Nyní máme k dispozici 40 minut pro tuto výměnu názorů. Po zahajovacích projevech našeho hosta zahájíme první kolo koordinátorů či jejich zástupců – každý má dvě minuty, poté pokračujeme s žádostmi o slovo, přičemž každá žádost bude trvat jednu minutu. Zvu všechny členy, kteří chtějí vystoupit, aby své jmenovky postavili svisle do držáků. Pokud to čas dovolí, umožním členům, kteří chtějí položit následnou otázku, aby tak učinili. Tak mi to prosím sdělte. Chtěl jsem připomenout všem, včetně našeho hosta, ale začali jsme hned na samém začátku dne, takže prosím dodržujte přidělený čas. A nyní vyzývám paní Wurthoferovou, aby se ujala slova na 10 minut a přednesla své vystoupení.
úvodní prohlášení. Prosím, máte slovo.
Řečník 2en
Děkuji, paní předsedkyně, paní Donno San. Vážení členové Evropského parlamentu, je to je mi potěšením, že jsem zde. Velice vám děkuji, že jste mě sem pozvali, abych představil to, čemu říkáme balíček pro energetickou účinnost datových center, který Komise přijala 21. září, a v zejména pak delegovaný předpis, kterým se zavádí jednotná unijní klasifikační stupnice pro energetickou účinnost datových center. Můj dnešní cíl není diskutovat ani uvádět pro a proti datovým centrům ze strany komise DGNR, ale jde skutečně o energii a udržitelnost datových center. kritéria pro datová centra, ale také vidíme mnoho přínosů digitalizace při transformaci našeho čistého energetického systému, a umělá inteligence má rovněž v energetickém sektoru řadu příležitostí. Pokud jde například o chytré sítě, flexibilitu poptávky, obousměrnou nabíjení elektromobilů, nebo prostě přesouvání spotřeby do levnějších hodin — digitalizace a umělá inteligence v energetickém sektoru jdou ruku v ruce s cenovou dostupností, konkurenceschopností, bezpečností dodávek a dekarbonizací. Přesto však existují i výzvy, které vidíme kromě všech benefitů. Zaprvé jde o spotřebu energie. Víme, že podle posledních odhadů datová centra představují zhruba 2,5 až 3 procenta celkové spotřeby elektřiny v EU. To se liší mezi jednotlivými členskými státy EU. Například v Irsku spotřeba představuje až 20 procent elektřiny v zemi. V jiných je to výrazně pod 3 procenty. Máme několik center, několik měst, kde se nachází většina datových center. umístěny, ale samozřejmě scénář také z IEA že datová centra porostou i po roce 2030 a spotřeba energie se tudíž rovněž zvýší. Druhým problémem je, že datová centra mohou způsobovat přetížení sítě v oblastech, kde se nacházejí. centra pro ukládání dat mají tendenci se shlukovat. Mohou zatěžovat energetické a vodní zdroje a také existuje riziko, že nové datová centra mohou zvýšit ceny energie, a jak jsem řekla, to je naším hlavním cílem se zabývat cenovou dostupností a cenami energie. Proto si myslíme, že digitální růst a vysoké udržitelné standardy musí jít ruku v ruce.
většina kapacity datových center, která bude v příštích 20 letech k dispozici, bude navržena a postavena v příštích několika letech. Proto je důležité jednat nyní. Proto jsme v září podnikli kroky. Měli jsme návrh zákona o rozvoji cloudu a umělé inteligence, CADA, který má za cíl do roku 2035 zdvojnásobit počet datových center, aby vyhověly potřebám. Ale jak jsem řekl, jsme odhodláni, aby datová centra v EU byla udržitelná. podporou transparentnosti a nejlepších dostupných technologií a zajištěním toho, aby datová centra přispívala k energetickému přechodu k čisté energii. Před nějakou dobou jsme představili strategický plán digitalizace v energetice a prvním krokem je zaměřit se na udržitelné začlenění datových center. ve středu systému. Zvolili jsme přístup, který je praktický a kooperativní. Chceme identifikovat řešení a osvědčené postupy z celé Evropy. A následně je spojit do souboru dobrovolných závazků. V tomto smyslu připravujeme ve úzké spolupráci s orgány členských států, provozovateli datových center, provozovateli sítí a všemi energetickými stakeholdery model EU pro trojstranné dohody o integraci datových center. Doufáme, že budeme připraveni do konce roku. A pak se jedná o dobrovolný model, který může být pilotně ověřován v členských státech a regiony se přizpůsobují národním okolnostem a překládají se do místních dohod podepsaných regionálními a místními partnery. Jedná se tedy o modelový přístup k integraci datových center. Ale budeme postupovat krok za krokem. V roce 2024 jsme proto představili Evropskou databáze datových center a systém hlášení v té době určený ke shromažďování informací a klíčových ukazatelů udržitelnosti datových center. Jak jsem řekl/a, v září tohoto roku jsme přijali balíček opatření pro energetickou účinnost datových center, který zahrnuje zprávu pro Evropský parlament a Radu a delegovaný předpis, kterým se stanovuje společný unijní systém hodnocení datových center. To doplňuje systém hlášení. A jako třetí prvek jsme zahájili veřejnou konzultaci ohledně možných minimálních výkonnostních standardů
pro datová centra v EU. To by se vztahovalo na nová či rekonstruovaná datová centra. Probíhající otevřená konzultace potrvá do 12. prosince. Všechna zainteresovaná strana jsou zváni k účasti. Pokud to budou chtít zainteresované strany, dalším krokem budou minimální energetické standardy pro poslance. Dnes však diskutujeme delegovaný předpis, který je vlastně naším balíčkem ze září, a delegovaný předpis představuje štítek, který bude automaticky generován pro všechna datová centra, jež podávají zprávy do databáze. Takto by tento štítek vypadal, nebo vypadá. Pro datová centra to znamená nulovou dodatečnou zátěž pro provozovatele datových center a veřejnou správu, protože to bude automaticky pro všechna datová centra v databázi. Všechna označení budou veřejně dostupná jako součást stávajícího řídicího panelu. Hlavním cílem je zvýšit transparentnost. Co se týče spotřeby energie datových center. a lépe informovat tvorbu politiky a jistě podporit udržitelnější pořizování digitálních aktiv a služeb. Pak umožňuje porovnání datových center v daném regionu a podporuje nové návrhy či vhodná opatření pro zvyšování energetické účinnosti. Původ je v Směrnici o energetické účinnosti (EED). Ta však podle nás zahrnuje tři důležité dimenze udržitelnosti datových center. Na pravé straně vidíte ukazatel efektivnosti využívání energie, tedy energetickou účinnost. Stejně důležitá je účinnost využívání vody, protože datová centra využívají spotřebovávají velké množství vody. A zajištění nízkoemisních zdrojů energie, které vidíte vlevo – obnovitelné zdroje energie, jaderná energie a další. Takže to jsou klíčové prvky označení – musí být co nejjednodušší, což jsme se naučili z jiných označení produktů, ale poskytuje větší transparentnost v této oblasti. A s tím bych chtěl ukončit své první vystoupení, děkuji vám všem za pozornost. Domníváme se, že jde o důležitý krok směrem k transparentnosti a udržitelnosti, jak jsem řekl na začátku. Celá oblast datových center samozřejmě zahrnuje mnohem více aspektů, ale v energetickém sektoru je to oblast, kde hledáme hledáme benefity a
výzvy. Děkuji mnohokrát.
Řečník 1en
Děkuji za vaše jasné vysvětlení a nyní dávám slovo skupině Evropské lidové strany paní Auro Salle.
Aura SallaPPEen
Děkuji, pane předsedo.
Řečník 1en
Ano, prosím.
Řečník 2en
A děkuji zástupkyni generální ředitelky, nejprve obecná poznámka: musíme přestat usnadňovat budování datových center pro americké a čínské společnosti, musíme si rezervovat naši elektřinu a přírodní zdroje pro naše vlastní evropské společnosti a musíme co nejrychleji a co nejširše začít vybírat evropský cloud. Není pochyb o tom, že datová centra potřebujeme – to je nezbytné pro vývoj umělé inteligence v Evropě, ale musíme zajistit, aby byla dostupná evropským uživatelům s jasnými pravidly. Pravidla musí být spravedlivá a technologicky neutrální. Štítky musí poskytovat jasné a spolehlivé informace, které mohou využít podniky, veřejné orgány a občané k pochopení a porovnání skutečných environmentálních výsledků datových center. Chtěl bych ocenit konstruktivní spolupráci mezi Parlamentem a Komisí – mnoho z obav, které jsme vyjádřili na jaře 2026, bylo řešeno v přijatém delegovaném aktu, což vítáme. Nicméně bych rád položil otázku, jak měříme a komunikujeme udržitelnost. Mezi tím, co je datové centrum připraveno udělat, a tím, co skutečně poskytuje, je podstatný rozdíl. Chápu potřebu jednoduchého hodnocení a že provozovatelé by neměli být penalizováni za okolnosti mimo jejich kontrolu, jako je například absence sítí pro dálkové vytápění, ale měli bychom se také ujistit, že ti, kteří poskytují skutečné environmentální přínosy, dostávají patřičné uznání. Mám tři otázky: zaprvé, proč se systém hodnocení zaměřuje na technickou připravenost spíše než na měření skutečného množství znovu využitého odpadního tepla a poskytovaných služeb flexibility sítě? Zadruhé, jak bude Komise zajišťovat, aby tyto veřejně dostupné štítky jasně rozlišovaly mezi technickou připraveností a skutečnými výsledky, aby si podniky, orgány veřejné správy a širší veřejnost mohly dělat informovaná srovnání? A zatřetí, zaváže se Komise tyto nedostatky řešit při revizi v roce 2028, aby systém hodnocení lépe odrážel to, co datová centra skutečně poskytují, přičemž vezme v úvahu okolnosti mimo kontrolu provozovatelů? Domnívám se, že to by
učiňte ratingové schéma smysluplnějším, podporujte skutečnou udržitelnost a podpořte investice do infrastruktury evropských datových center, děkuji.
Řečník 1en
Děkuji a nyní k SND panu Nielsovi Fugs Langovi.
Řečník 3en
Děkuji vám mnohokrát, pane předsedo, a děkuji ti, Mechthildo, za představení tohoto návrhu na označení. Myslím si, že je to dobrý krok a, jak jste zmínila, skutečně vychází z směrnice o energetické účinnosti. Vy jste tam byli brzy ráno během jednání, kdy jsme toto přijali, kdy jsem já vyjednávala jménem Parlamentu. Takže si myslím, že je to skutečně užitečné, abychom měli více udržitelná datová centra. Musím říci, že se velmi shoduji s kolegou z EPP, že musíme zachovat kapacitu pro evropská datová centra. Nevidím žádný smysl v tom, abychom spotřebovávali veškerou naši energii a vodu na datová centra společností Microsoft, Apple nebo Google a dalších velkých amerických technologických firem. zároveň však samozřejmě potřebujeme datová centra, protože musíme být nezávislí, nemůžeme ukládat všechna naše data do zahraničních datových center, potřebujeme vlastní kapacity zde v Evropské unii, a proto si myslím, že toto označování nám pomůže mít některá udržitelná evropská datová centra. Mám dvě otázky. První se týká odpadního tepla. Označení pouze uvádí, zda je datové centrum připraveno využívat odpadní teplo, ale kvantifikuje, kolik odpadního tepla datové centrum skutečně znovu využívá. Jaký je váš názor na tohle? Myslím, že by se to dalo zlepšit. Vím, že každé tři roky bude revize, příležitost k reformě označení. Budete se tím zabývat? Myslím, že byste se tím měli zabývat, a to tak, že se podíváte, jak můžeme zlepšit označování odpadního tepla, protože víme, že datová centra dnes mohou pokrýt odpadní teplo, které je ekvivalentní poptávce 4 milionů evropských domácností. V Dánsku máme mnoho dálkového vytápění, ale pouze čtyři z našich 54 datová centra využívají odpadní teplo, takže si myslím, že by se to dalo zlepšit. Další věc, kterou bych vám rád položil, se týká flexibility. Máte v popisu také otázku, zda může být datové centrum flexibilní a
tím snížit poptávku po elektřině a špičkové hodiny, ale nezměřujete, zda se tento potenciál skutečně využívá, a proto byste mohli zvážit, zda byste se nad tím mohli zamyslet a přemýšlet o tom, jak můžeme v příštích letech zlepšit označení, děkuji.
Řečník 1en
Děkuji jménem ECR Diega Soliera. Dobrá, budu mluvit španělsky, sorry. Děkuji, gracias, jako zpravodaj této iniciativy. Pravda je, že tato iniciativa se mi zdá být úspěšná, ale rád bych se nad ní zamyslel. Za prvé, zda tato iniciativa zohledňuje různé typy datových center? Myslím tím, že to není totéž – datové centrum pro colocation, cloudové datové centrum nebo datové centrum pro umělou inteligenci. Jedná se o různé typy datových center s odlišnými energetickými a chladicími požadavky. Za druhé, to, co zmínil kolega ze skupiny S&D, se mi zdá být naprosto správné, pokud se datové centrum nachází poblíž oblastí, kde může využít toto teplo pro občanské zóny, které by ho mohly využít – to považuji za skvělé. Někdy však fyzika nepomůže a datová centra jsou umístěna v regionech, které nejsou blízko městským centrům, takže toto teplo nikdy nemůže dosáhnout městského centra, aby mohlo být využito. Je tedy zřejmé, že pouze tehdy, když se datové centrum nachází poblíž městské zóny a může poskytnout tento prospěch, mělo by to být jednou z jeho povinností. společnosti, protože je umístěn v této oblasti. Chtěl bych se také podělit o jednu úvahu, která je téměř otázkou: bere tato klasifikace v úvahu geografickou polohu? Není totéž umístit datové centrum v oblasti Iberského poloostrova, v kterékoli oblasti Španělska či jižní Evropy, než v severní Evropě. Proč? Protože systémy chlazení v jižní Evropě spotřebovávají více energie a systémy chlazení se liší od těch v severní Evropě. Proč je například Irsko díky svým meteorologickým podmínkám, které také pomáhají, kromě jiných faktorů, velkým centrem datových center. Tato diferenciace nebo zohlednění geografické polohy místa, kde budou datová centra umístěna, je tedy důležitá. Chtěl bych také požádat DG
Energický by měl spolupracovat s DG Connect na tomto typu předpisů, protože je důležité, aby v komisích probíhala tato komunikace, a aby tento návrh nějakým způsobem neohrozil to, co se v současné době dělá v oblasti cloudového vývoje prostřednictvím zón urychleného rozvoje, protože si myslíme, že jde o velmi silný mechanismus pro podporu rozvoje datových center a nechtěli bychom, aby byly tyto předpisy nějakým způsobem ovlivněny touto dobrou iniciativou od DG Ener. Děkuji, Diego.
Řečník 1fr
Nyní k Renew, pane Christophe Grudlere.
Christophe GrudlerRenewfr
Děkuji, paní předsedkyně, budu mluvit francouzsky. Děkuji, paní náměstkyně generální ředitelky, za vaši prezentaci. Chci velmi jasně ocenit vývoj v tomto finálním znění Zákona o alianci; skutečně směřují správným směrem. Ušli jsme dlouhou cestu, smím-li to říci, protože v prvním návrhu, který jste rozeslali, byla jaderná energie zcela jednoduše vyloučena, což bylo poněkud paradoxní v době, kdy sama Ursula von der Leyenová na Světové výstavě jaderné energie u Paříže řekla, že udělala strategickou chybu tím, že blokovala jadernou energii všude, a že to nyní pochopila, a jen několik dní poté se objevil nový návrh. verze delegovaného aktu, ve které byla jaderná energie ve skutečnosti zakázána. Data centrum poháněné jadernou energií tak nebylo uznáno, zatímco data centrum poháněné zemním plynem s malou smlouvou na větrnou energii bylo uznáno a oceněno. To byla skutečně strategická chyba, klimatický a průmyslový nesmysl. Spolu s několika kolegy z různých skupin jsme upozornili předsedu a Generální ředitelství pro jadernou bezpečnost a text předložený dnes představuje důležitý pokrok a vítězství této mezistranické mobilizace. Tato otázka je strategická, protože Evropa chce do sedmi let ztrojnásobit kapacity svých datových center; bez hojné, dekarbonizované a kontrolovatelné energie nebude mít Evropská unie digitální suverenitu ani umělou inteligenci. Mám proto dvě velmi krátké otázky. Za prvé, můžete zaručit, že od léta 2027 bude využívání jaderné energie moci být zahrnuto do tohoto označení se stejnou viditelností jako obnovitelné zdroje energie? Za druhé, pravidlo o dodatečnosti, jak bylo stanoveno v první verzi, vyvolalo vážné obavy. Můžete potvrdit, že 10leté pravidlo nebude penalizovat stávající výrobní kapacity, zejména pak jaderné elektrárny a přehrady? vodní elektrárny postavené před několika desetiletími, které stále vyrábějí dekarbonizovanou elektřinu
budou instalace skutečně moci být oceněny pod touto etiketou? Děkuji. Děkuji.
Řečník 1en
A nyní pokračujeme se Zelenými, paní Utou Paulusovou.
Jutta PaulusVerts/ALEen
Mockrát děkuji, pane předsedo, a děkuji i vám, Mechteld, že jste zde. Byl jsem v téže místnosti s Nielsem, když jsme vyjednávali. samozřejmě EED a musím říci, že jsem docela, považuji to za velmi uklidňující, že Parlament je poměrně jednotný v potřebě ukončit závislost na zahraničních operátorech a také v zachování cenného prostoru a kapacity sítě pro evropské operátory. Mám otázku, která je mou první otázkou, týkající se reportingu, protože víme, že asi 30 % operátorů skutečně provedlo reporting, který měli mám otázku, která se týká prvního bodu, a sice hlášení, protože víme, že asi 30 % provozovatelů skutečně splnilo své povinnosti ohledně hlášení, a proto se ptám, jaké důsledky z toho pro Komisí vyvodí a jak přesvědčíme zbývajících 70 % k tomu, aby skutečně poskytli svá data? Myslím si, že označení „balíček pro energetickou účinnost datových center“, který zahrnuje jadernou energii, je jakýmsi oxymoronem, protože jaderná energie samozřejmě nikdy není účinná – to je termodynamika. To vím, pane Grudler by rád změnil toto, ale bohužel fyzikální zákony nelze změnit. Můj dotaz však spíše zní, jak by mohly jaderné certifikáty ze stávajících elektráren, jako je Katamam, tedy všech těch elektráren, které již fungují, pomoci při přechodu? Když se nic nemění, není třeba stavět nové kapacity. Pro mě není úplně jasné, jaký je smysl této značky „připraveno na využití odpadního tepla“. Mám stejné pocity jako paní Salah a paní Fuglesang a pan Sollier, celý pointa je v tom, aby si provozovatel vybral místo, kde lze teplo využít, místo aby si místo vybral a pak řekl: „Promiňte, tady na své teplo nenajdu využití.“ Souhlasím však s vaší otázkou, jak lze rozlišit například mezi hyperskalery a spolokalizátory. Uvažuje Komise o nějakém typovém srovnávacím ukazateli, nebo jaké jsou vaše nápady? Děkuji.
Řečník 1en
Děkuji a nyní pro Levicovou skupinu, pane Per Clausene.
Per ClausenThe Leften
Děkuji mnohokrát a budu mluvit dánsky.
Per ClausenThe Leftda
Chtěl bych začít tím, že děkuji zástupkyni ředitelky, že dnes dorazila, abychom mohli vést tuto důležitou diskusi. Je pravda, že EU obecně postrádá transparentní posouzení udržitelnosti, která by bylo možné porovnávat napříč členskými státy EU. Jedná se o přehled, který bychom měli mít již dávno, než velké americké datová centra začala zaplavovat naše země. Domnívám se také, že silně potřebujeme společné minimální standardy. jak to nyní stojí, občané EU platí cenu za to, že američtí technologičtí oligarchové využívají naše společné zdroje. Občané vidí, jak se vedle jejich domovů objevují hlučná datová centra, která dříve stála v malebné krajině, ale nyní se najednou nacházejí v průmyslové zóně s hlukovým znečištěním ve Finsku. Viděli jsme, jak špatně to může dopadnout, když Google nelegálně pokácel 250 000 stromů a zničil cenné lesy a biodiverzitu, ale také dodavatelé vody varují, že datová centra mohou negativně ovlivňovat vodní zdroje, a také jsme viděli, jak jsou pracovní podmínky v řadě těchto datových center jak během výstavby, tak později během provozu hluboce problematické a ohrožují zelenou transformaci. Takže není pochyb o tom, že potřebujeme komplexní přehled důsledků datových center v EU, ale také prostě potřebujeme omezit jejich nadměrné využívání našich zdrojů. A přestože Komise plánuje představit minimální standardy v polovině roku 2027, stále mohlo by se tedy stát, že mnoho amerických datových center dorazí do Evropy dříve, než se očekává, a následky by se mohly stát neovladatelnými. Moje otázka tedy především zní, co Komise plánuje v mezidobí udělat pro zmírnění environmentálních a klimatických dopadů nových datových center, a není právě zde dočasné zastavení model, který by nám mohl zajistit, že v budoucnu budeme mít skutečně evropská datová centra – datová centra v evropském vlastnictví a pod evropskou kontrolou?
Řečník 1en
Děkuji, nyní jsme ukončili vystoupení kolegy a nyní dávám opět slovo komisi pro vaše odpovědi.
Řečník 3en
Takže především mnohokrát děkuji a skutečně vidím, že Parlament poskytuje velkou podporu naší iniciativě, abychom se na datová centra dívali z hlediska udržitelnosti, a rozhodně zahrnuli energetickou účinnost, účinnost využívání vody a čistou energii Pokud jde o zdroje, v tomto smyslu si myslím, že jsme, jsme na správné cestě, a děkuji vám velmi za vaši podporu. Nyní se vraťme k otázkám. Odpadní teplo je samozřejmě velmi důležitým prvkem a měli bychom ho využívat co nejvíce a tam, kde je k dispozici, je odpadní teplo určitě součástí naší energetické politiky. Ale štítek bude poskytovat informace pouze o datových centrech, která jsou připravena nabízet své odpadní teplo potenciálním odběratelům, přičemž skutečné využívání či opětovné využívání odpadního tepla není zahrnuto, aby nebyla penalizována datová centra, která tuto možnost nemají. Je to tak jednoduché. v některých případech máte příležitost, a samozřejmě ji velmi vítáme, ale neměli bychom penalizovat samotné datové centrum, pokud nemá možnost využívat odpadní teplo či jiný zdroj, proto jsme zavedli neutrální přístup, řekl bych, cokoli je k dispozici na daném místě, uvedeme to na štítku, pokud tomu tak není bohužel to není chyba datového centra, samozřejmě. Náš obecný energetický politický přístup spočívá v tom, že využijeme co nejvíce odpadního tepla, jak je uvedeno v našich dokumentech, urychlíme proces v EU a dalších, ale bez penalizace. To byl trochu ten dotaz, který jsem dostal. A ještě jeden aspekt, který jsem zmínil, je, že budeme spolupracovat se všemi zúčastněnými stranami – členskými státy, poskytovateli datových center – na jakési trojstranné smlouvě a do konce roku budeme mít modely, osvědčené postupy, které pak budou zahrnuty do revize, kterou plánujeme na rok 2028 a která je již součástí našeho návrhu. Pokud tedy v příštích dvou letech budeme mít více důkazů, že je to možné jedním či druhým způsobem, budeme velmi rádi, že to bude zahrnuto do revize a případně vylepšeno, což byl třetí dotaz od poslance. A myslím, že Niels jste začal velmi dobře, základem je směrnice o energetické účinnosti, která jak
zpravodajce, nyní jste na řadě, ostatní, vy jste vyjednávali a proto je to výchozí bod a také abychom se dostali k panu Krügler byla energetická účinnost. To je součástí naší povinnosti v oblasti energetické účinnosti, která byla hnacím motorem. Jsme technologicky neutrální. Chtěli jsme energetickou účinnost, ale díky naší práci za poslední dva roky s těmito zprávami a databází jsme si byli vědomi, že voda je problém, jak víte, a proto jsme do toho zahrnuli vodu, ale také jsme zahrnuli jadernou energii jako technologicky neutrální obnovitelné zdroje a jadernou energii. čisté energetické zdroje – to je nyní součástí naší značky, není zde žádný záměr, byla to základna energetické účinnosti a začali jsme s obnovitelnými zdroji, ale jsme velmi rádi, že můžeme zahrnout všechny nízkouhlíkové energetické zdroje, a jak je zcela zřejmé, začínáme s obnovitelnými zdroji a jadernou energií a existuje kategorie zatím nespecifikovaných zdrojů, možná za dva roky budeme konkrétnější, ale je třeba najít rovnováhu mezi jasností a snadným čtením a nepřetěžovat systém, ale je jasné, že základem je směrnice o energetické účinnosti, my jsme se však posunuli vpřed a toto rozšíření bylo, jak jsem pochopil, přijato i Parlamentem, abychom měli tyto tři hlavní udržitelné kritéria, která pokrývají čisté energetické zdroje, jak je uvedeno zde Myslím si, že odpadní teplo pokrývá do určité míry flexibilitu, samozřejmě chceme, aby se datová centra co nejvíce podílela na flexibilitě na straně poptávky, ale zároveň bychom neměli penalizovat ty, kteří to nedokážou. To může být něco, co budeme podrobněji zkoumat za dva roky, až budeme etiketu přezkoumávat. Podle mého názoru chceme více flexibility, což je také klíčový politický cíl, kterému v energetické oblasti sledujeme, a toto je trochu podobné uvažování i u odpadního tepla – chceme ho, ale nechceme penalizovat datová centra, která k tomu ještě nemají příležitost. Pak jsme dostali dotaz od španělského poslance Evropského parlamentu, kde se nacházíme s ohledem na umístění a klimatické variace a jejich dopad na spotřebu energie a vody. naším hlavním cílem je zvýšit transparentnost, takže datové centrum bude hodnoceno na základě objektivních kritérií
o spotřebě energie a vody a o čistých energetických zdrojích, což se nám jeví jako nejpřímější přístup, který může poskytnout různá hodnocení a umožnit srovnání, ale k tomu musíme dodat, že v označení máme také povinnost či doprovodný dokument, který je součástí našeho delegovaného aktu, aby poskytl vysvětlení a metodiku pro hodnocení. potenciální dopad klimatu na spotřebu energie a vody, který se nazývá PUE a WUE, pokud někdo chce porovnat datová centra v Evropě, takže tato možnost a tato povinnost v doprovodném dokumentu je také posoudit, kde se dané místo nachází, a jaký je potenciální dopad klimatu na spotřebu energie a vody, což se může lišit ve Španělsku a Finsku, v Polsku nebo v jiných zemích, takže existuje propojení na místo prostřednictvím toho, myslím. Odpověděl jsem panu Krüglerovi, děkuji vám mnohokrát za jadernou energii, ale na otázku podmínky stáří aktiv nezměníme, ani záruky původ a PPAs musí souviset s výrobními aktivy, která byla uvedena do provozu, nebo která prošla významnou rekonstrukcí prodlužující jejich provozní životnost ne déle než 10 let před rokem, za který se podává zpráva; to je také součástí odpovědi panu Krügler k Juttě Paulusové děkuji mockrát, myslím, že jsem na to již částečně odpověděl, původ a také povinnost podávat zprávy je součástí dozoru nad trhem členských států, takže členské státy musí jednat, je to nástroj trhu, takže opravdu chceme členské státy prostřednictvím institucí dozoru nad trhem k jednání motivovat Myslím, že další prvky, které byly zmíněny – umístění, pracovní podmínky, jsou důležité, ale toto označení se skutečně týká především udržitelnosti, jak jsem řekl na začátku. Existují i další kritéria pro umístění datových center, ale toto zahrnuje energetické zdroje a samozřejmě pracovní podmínky. většího kontextu a toto je naše návrh na označení je součástí tohoto balíčku CADA pro cloud a umělou inteligenci, který jsme jako Komise předložili a který je o něco širší, protože se zabývá suverenitou dat a dalšími aspekty, ale možná jsem na otázku úplně neodpověděl. Otázka byla spíše, co pan
Sawyer již dříve uvedl, že sdílení prostoru je jiné než hyperskalovatelnost, zeptal se. Abych mohl požádat o další kolo, takže jste hotovi? Dobře, děkuji za odpovědi a přejdeme k dalšímu kolu projevů. Jedna minuta pro skupinu EPP, konkrétně pro S&D, pane Nico González Casares Děkuji, omlouvám se, kolego, neviděl jsem, omlouvám se, takže nejprve kolegyni Sallo, prosím, děkuji, ale to není kolo, o kterém jste právě mluvila, že? Ano, další kolo, že ano. ano, ano. Senátoři mají dva kola. Oba jsou určeny pro doplňující otázky. Ano, jenom pro doplňující otázku, ano, jenom doplňující otázku. otázka, ano, dobře, takže ještě jeden dodatečný bod: Komise skutečně uvedla, že tento systém hodnocení by mohl rovněž sloužit jako podklad pro budoucí legislativu, jak jste právě zmínil, například zákon o cloudu a umělé inteligenci. To jej činí obzvlášť důležité, abychom od samého začátku měli správné podklady. Nový emisní faktor pro nízkouhlíkatou energii uznává jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, což je vítaný vývoj. Může Komise potvrdit, že budoucí požadavky budou uznávat všechny zdroje nízkouhlíkatové elektřiny, včetně jaderné energie, místo aby spoléhat se především pouze na obnovitelné zdroje a ještě důležitější otázkou je, jak Komise zajistí, že tyto štítky se automaticky nestanou závaznými požadavky bez řádného posouzení dopadů a bez kontroly Parlamentu? Děkuji. Budu mluvit španělsky. Chtěl bych zdůraznit otázku, kterou právě položil kolega Salas z PP. Myslím, že je důležité uznat to, co řekl o nízkouhlíkové energii, protože jak víme, energetická směs každé země v Evropské unii je jiná a existují země, které momentálně nemají jadernou energii a spoléhají na jiné zdroje energie. různé, které jsou nebo ještě nejsou považovány za zelené, takže je důležité toto uznání nízkoemisních energií a poté jsem se chtěl obrátit na zelené a na pana Klementiho, jen kvůli jeho komentáři z 80. procent z datových a cloudových služeb v Evropě jsou zjevně v rukou
zahraniční hyperškálovatelné společnosti navrhují, že se máme zlepšit a vzdálit se této závislosti, v níž se nyní nacházíme, ale s rozumem se nemůžeme za dva dny přesunout z místa, kde jsme, na místo, kam chceme dojít; musíme to dělat s rozumem a s osvědčenými postupy. Proto považuji moratorium za poněkud komplikované, protože technologie nečekají. Pokud bychom nyní zastavili rozvoj datových center, tak ne. Myslím si, že opět prohrajeme další závod – závod o technologie. Děkuji. Dobře, nerozuměl jsem, že tu bude následná diskuse, ale jelikož je, rád bych se zeptal: Může datové centrum, které využívá v noci energii z uhlí nebo plynu, stále získat zelenou značku? Podle toho, co jsem četl, se tato značka, kterou představujete, zakládá na zárukách původu a smlouvách o nákupu elektřiny. které umožňují datovým centrům doložit, že zakoupily dostatek obnovitelné elektřiny na pokrytí své roční spotřeby. toto však nutně neodráží skutečný zdroj elektřiny, kterou v danou chvíli spotřebovávají. jak Komise zabrání tomu, aby se označení udržitelnosti nestalo nástrojem greenwashingu, kdy označení odesílatelé, kde označení Centra pro ukládání dat mohou na papíře vypadat zeleně, zatímco v praxi stále silně spoléhají na fosilní paliva. Děkuji, Pavle. Ano, mnohokrát děkuji, pane předsedo. Nežádal jsem o moratorium, to bylo Levicové a pravicové uskupení, ale možná jsem nebyl dostatečně jasný. Můj dotaz zněl, že existují různé typy datových center, jak uvedl pane Pan Sawyer uvedl, že máme kolokační centra, hyperškálovací centra, zařízení pro trénování umělé inteligence a všechna tato datová centra či tyto typy datových center mají odlišné charakteristiky, takže si myslím, že jeho otázka a vlastně i ta moje: Uvažuje Komise již o zavedení systému srovnávacích ukazatelů, který by byl spojen s typem datového centra? To by totiž skutečně dávalo smysl, protože ve skutečnosti nelze
srovnáváte je, je to trochu podobné tomu, co máme v nařízení o ekodesignu, kde rozlišujeme malá auta a velká auta, protože velké auto samozřejmě spotřebuje vždy více energie než malé auto. Takže to je vlastně můj dotaz: z vašich vysvětlení jsem úplně nepochopil, proč jedna... Posloucháte mě? Pořád jsem nepochopil, proč provozovatel datového centra nemá vliv na využívání z vašich vysvětlení jsem stále nepochopil, proč provozovatel datového centra nemá vliv na využívání odpadního tepla, protože si může vybrat lokalitu, kde lze odpadní teplo využít, což je v jeho možností a já se určitě velmi shoduji s kolegy, že bychom se měli opravdu snažit o datová centra vlastněná a řízená Evropany, protože jsme na nich závislí a můžeme vidět, co dokážou Spojené státy ano, poslední „ano“, prosím o uzavření. Děkuji. A přesto ještě jednou promluvím dánsky. První otázka zní: Pokud nebudeme požadovat recyklaci odpadního tepla z datových center, jak pak zabráníme systematickému umisťování datových center na místa, kde lze tvrdit, že recyklace odpadního tepla není možná? Podle mne jde o důležitou otázku, protože pokud budou datová centra umístěna tímto způsobem, budeme mít obrovské plýtvání energií. a sotva to může být jediný cíl naší energetické účinnosti, druhá otázka zní: pokud nebude přijat moratorium, jak pak zajistíme, že v průběhu příštích let nevznikne nespočet datových center vlastněných americkými společnostmi, která nebudou dbát na energetickou účinnost? To je situace, ve které se právě nacházíme. Nyní je slovo vaše. Odpovězte na následující otázku. Mnohokrát děkuji. Myslím, jak jsem již uvedl, toto návrh je součástí CADA a vidím, že máte zpravodaje či spolu-zpravodaje pro CADA, takže se zaměřuji na energetickou stránku. Umístění datového centra má určitě různá kritéria – jedním z nich je odpadní teplo, ale mohou být i další. Proto jsme se rozhodli pro označení. Nemůžeme to penalizovat, je to spíše plus. určitě, ale některé členské státy by se mohly rozhodnout, nebo někteří poskytovatelé datových center by mohli jít jinam
je připojení k síti, což je také důležitý faktor, nebo pracovní síla, tedy existuje mnoho kritérií pro umístění. Co jsme udělali v Komisi? Již jsme měli jedno setkání a budeme mít další kulaté stoly, kde propojíme – pokud se tak mohu vyjádřit – digitální a energetickou stránku, takže provozovatele přenosových soustav, poskytovatele datových center, společnosti a tak dále a samozřejmě členské státy, aby si před umístěním projednali kritéria pro umístění a věděli například, že odpadní teplo je důležitým kritériem. Ale víc než to už nerozhodujeme, kde bude datové centrum umístěno, ale toto zohledňujeme v označení. To je jeden bod ohledně různých typů dat. To je pravda, různé typy. datová centra na štítku pod naší evropskou vlajkou provozovatel datového centra a typ datového centra s x x x x x to je místo, kde bude uveden typ, a nemůžeme mít různé štítky pro různé typy datových center, ale je transparentní, jaký typ datového centra to je, a vy jste zmínil několik, takže to je zohledněno na štítku, aby lidé viděli transparentnost, kde se nachází tam byl také dotaz ano na budoucí zdroje energie prozatím, jak jsem řekl dříve, obnovitelné zdroje a jaderná energie jsou zmíněny tam je také nespecifikováno, které může být jsou nějaké jiné zdroje? pokud se podíváme na revizi za dva roky, musíme to přepracovat a být možná trochu konkrétnější nebo to udělat jinak; uděláme to v rámci zprávy při revizi. Ale prozatím je to nejjednodušší způsob a to se týká také otázky Nielse – jde o úsilí o získávání energie, nikoli o samotnou energetickou směs. Jak správně poznamenal a zeptal jste se, datové centrum, GOPPA, skutečně představuje úsilí datového centra o poskytování a získávání čisté energie; nejde o energetickou směs, která je základem pro toto označování zdroje energie – to je založeno na GO a PPA, což je způsob, jakým to obecně děláme, abychom zajistili jasnost a transparentnost. Myslím, že jsem zodpověděl většinu otázek, takže mnohokrát děkuji, opravdu jsme
čekám na vaši reakci a ano, máme spoustu, dobře, dobře, omlouvám se, prosím, někteří kolegové požádali o slovo, takže nejprve otázka k panu Nico González Casares. Nejprve prosím k bodu pořádku: neuspěchejte mě, prosím, máme jednu minutu, je to velmi důležitá debata, je na prvním místě v pořadí a vidíte, že se jedná o jeden z největších výborů tohoto parlamentu. a několik členů, protože když věnujeme 80 % času debaty kruhům a kruhům koordinátorů, ostatní členové nemohou mluvit a nejsou zde, takže se nad tím musíme zamyslet – je to pro nás samotné, je to debata pro nás samotné, s ničím nesouvisí s milosrdenstvím, ale to je realita. Dnes je úterý ráno, vrchol účasti v parlamentu, a to je realita. My chceme tento druh debat. Musíme se zamyslet nad tím, co se děje s tímto druhým kolem a kolem za kolem, bez možnosti pro ostatní členy mluvit, že? Vidíte, v EPP je jeden nebo dva členové – největší skupina v sále. Neobviňuji je, ale proto, že ostatní členové nemohou mluvit. Je jasné, že potřebujeme širší debatu o nasazování datových center v Evropě. Datová centra musí být nejprve umístěna v podmínkách suverenity. Nedosáhneme toho s touto etiketou. Ta k tomu není určena, ale potřebujeme suverenitu, aby nám nikdo nemohl platit za službu, kterou poskytují naše datová centra. My poskytujeme energii, vodu, území a jiní nás mohou kdykoli odpojit. To musíme zabránit. Ale tohle není ta správná chvíle. Na druhé straně udržitelnost — to je to, co se tato etiketa snažila zajistit, a je překonaná debatu, věřte mi. Je to cvičení dobré vůle, ale je zcela překonané. Proč? Protože nezaručuje skutečný dopad. S touto etiketou nemůžeme znát skutečný dopad datových center: ani celkovou spotřebu megawattů, ani litry vody, ani megawatthodiny z obnovitelných zdrojů, ani emise CO2, které každé datové centrum způsobuje. Tudíž je to zcela
překonáváme to a musíme jít dál s něčím, myslím, že Komise má jednu příležitost v minimálních standardech, v minimálních požadavcích na výkon legislativního návrhu a Komise si myslí nebo chápe, že je ten správný okamžik stanovit závazné evropské cíle, aby byla skutečně suverenita a udržitelnost Omlouvám se, paní předsedkyně, děkuji mnohokrát, děkuji kolego, a nyní k paní Katri Kurmuni Děkuji, pane předsedo. Při poslechu této diskuse jsem si všiml, že dochází k obrovským překročením, které vnímáme obdobně, a není pochyb o tom, že nebudeme podporovat nové technologie a datová centra. Většina z nás se však obává, že nyní jsou v popředí Američané a Číňané a že jim poskytneme mnoho našich energetických sítí, vodních zdrojů, a až nakonec, doufejme, v nějakém okamžiku Evropané vstoupí na tyto trhy, nebudeme mít co nabídnout. Aspoň já a předpokládám, že i mí kolegové, jsme dostávali mnoho zpětných vazeb, a zejména občané se obávají článku 5, odstavec 5 k tématu, které zmínil i předchozí řečník — že tyto statistiky nejsou viditelné, mnoho údajů o spotřebě je skryto za obchodním tajemstvím. Proč jste se rozhodli přepracovat článek 5, odstavec 5 tímto způsobem a ne veřejně, kde by mělo být vše veřejné u veřejných záležitostí? Děkuji, paní Sophie Erickson.
takže kdy představíte závazné požadavky, aby bylo zajištěno, že datová centra ponesou odpovědnost za svůj rostoucí elektrický odběr? Potřebujeme na to jasnou odpověď. Technologičtí giganti se rychle rozrůstají, domácnosti by neměly platit cenu za to, že politici jednají příliš pozdě. Chtěl bych také říci, že nemůžeme označovat datové centrum za udržitelné, pokud lidé, kteří ho staví, pracují bez základních práv a někdy za téměř otrockých podmínek. Děkuji vám, děkuji. A nakonec slečno Benedetto Scuderi. Grazie presidente, ringrazio la commissione per questo importante dibattito sui data center. Allora, guardando l'etichetta, mi sembra un po' incoerente parlare di un'etichetta sulla sostenibilità se poi la Commissione – come abbiamo detto, come hanno detto anche molti colleghi – ha sottolineato che i dati sui data center sono coperti da segreto. Quindi le comunità locali e le amministrazioni devono sapere soltanto che c'è un'efficienza energetica senza sapere quanta energia viene utilizzata, quanta acqua viene utilizzata, qual è l'impatto reale per quella comunità. E io penso che su questa cosa si debba far chiarezza. Un'altra cosa: come questa etichetta va a informare tutti quei comuni, quelle città, quelle regioni che hanno bisogno di informazioni vere per prendere delle decisioni su quali data center poter dare l'ok? E l'altra cosa è: mi sembra che siamo un po' in ritardo perché arrivare a un'etichetta adesso, quando ci sono migliaia e migliaia e migliaia di richieste da parte di data center – per lo più americani – e non mettere delle regole chiare e dire che la classe G in Europa non si fa, che la classe F in Europa non si fa, abbiamo bisogno di data center sostenibili europei e con regole chiare e un'etichetta mi sembra un passo molto, molto lento con l'accelerazione che invece le big tech hanno. Grazie, grazie, collega. For your answer, please take your time, just to take some time. It's important having short answer, please. Okay. I will be short. Thank you very much. First of all, as I said in the beginning, we act now because we
asi 3 %, konkrétně mezi 2,5 % a 3 % naší elektřiny v EU v průměru spotřebují datová centra. Po roce 2030 to jistě poroste, a proto nyní jednáme s tímto označením. Náš plán a současná otevřená konzultace se týkají dalšího kroku – minimálních standardů energetické účinnosti. Myslím, že na to pan Casaras odkazoval. Vyzýváme všechny, aby se zapojili do této konzultace se zainteresovanými stranami, která probíhá do 12. prosince, a na začátku příštího roku, v jeho první polovině, jsme připraveni předložit návrh minimálních standardů energetické účinnosti pro datová centra. Již nyní slyšíme, že zájem je obrovský, a proto jsme připraveni učinit další krok a předložit k tomu návrh. Dnes však jde o delegovaný akt týkající se označení, což je první krok. Jak jsem však řekl, jsme připraveni, pracujeme na tom, veřejná konzultace probíhá, analyzujeme všechny odpovědi a příští rok předložíme návrh. A jak vidíme, příští několik let jsou samozřejmě nesmírně důležité, protože podle odhadovaných scénářů se bude počet datových center zvyšovat, takže je to skutečně velmi důležité. Odkazujeme na článek pět, odstavec pět, který se týká dat, takže vše, jak jsem řekl, vychází z Směrnice o energetické účinnosti, kterou všichni známe, a tato směrnice ukládá Komisi povinnost zveřejňovat agregovaná data. Tuto informaci poskytujeme dvěma způsoby: prostřednictvím veřejného dashboardu, kde sdílíme souhrnná data, jakmile jsou k dispozici, a za druhé prostřednictvím ročních zpráv, které poskytují podrobnou analýzu nahlášených údajů. Pokud jde o to, co můžeme z Komise učinit na základě Směrnice o energetické účinnosti, zveřejníme agregovaná data a poté rozhodnou členské státy, která konkrétní data musí jejich datová centra zveřejnit. To je kompromis — členské státy se rozhodnou samy, ale my ze strany Komise kontrolujeme, zda členské státy pravidla správně uplatnily, a pokud tak neučiní, podnikneme kroky. Takže povinnost zveřejnit data na základě Směrnice o energetické účinnosti mají členské státy, ale rozhodují, která konkrétní data musí být zveřejněna, my však
zdařilo se ověřit, zda jsou pravidla uplatňována, a samotné označení již zvýší transparentnost v oblasti udržitelnosti jednotlivých datových center, a to jak jsem řekl, je prvním krokem a cílem tohoto návrhu děkuji děkuji děkuji, že jste zde, za váš odpověď byla velmi zajímavým tématem a velmi citlivým, proto máme tak živou debatu, takže nyní přejdeme k bodu čtyři a omlouvám se kolegovi Stancanellimu za zpoždění a žádám, máme pět minut na misi do Indie od 21. do 25. září 2026, dávám slovo Rafaelu Stancanellimu jako vedoucímu delegace pro krátkou zprávu o misi děkuji pane předsedo vážení kolegové a s velkým potěšením dnes vystupuji, abych informoval o výsledcích mise naší komise Nové Dillí, která se uskutečnila od 21. do 25. září a měl jsem čest ji vést nejprve bych chtěl poděkovat kolegům z různých politických skupin, kteří se zúčastnili mise a přispěli k konstruktivnímu a podrobnému dialogu s našimi indickými partnery upřímné poděkování patří také sekretariátu a ITRE, úředníkům a tlumočníkům, stejně jako delegaci Evropské unie v Novém Dillí za vynikající organizaci a cennou podporu poskytnutou během celého pobytu mise nám poskytla příležitost setkat se s důležitými představiteli indických institucí, včetně ministrů odpovědných za vědu a technologie, těžký průmysl a energetiku, stejně jako hlavní vědecký poradce vlády dále jsme měli přímý dialog se zástupci indického telekomunikačního regulačního orgánu, indického technologického institutu, federace evropských podniků v Indii a Airbusu z těchto setkání vyplynul údaj, který považuji za zvláště významný Indie se na Evropskou unii dívá s zájmem jedná se o trh s velmi silným růstem, na němž již působí přibližně 6000 evropských podniků, což představuje významnou ekonomickou přítomnost
důležitá, která svědčí o potenciálu našich vztahů a perspektivách další spolupráce, a to i ve světle probíhající dohody o volném obchodu, pokud jde o energii a zabezpečení dodávek. Probrali jsme priority indické energetické politiky a možné oblasti spolupráce s Evropskou unií. Z diskuse vyplynula velmi jasná lekce: diverzifikace zdrojů je nezbytná a energetický přechod nemůže probíhat bez tří základních prvků – ekonomické udržitelnosti, zabezpečení dodávek a konkurenceschopnosti. V tomto kontextu musí být technologická neutralita zásadním principem. Dále jsme diskutovali o vodíku – odvětví, do něhož Indie investuje s velkou ambicí. Toto téma stále vzbuzuje obavy u indických průmyslových partnerů. S ministrem těžkého průmyslu a ocelářství jsme se věnovali také perspektivám elektromobility, baterií, recyklace a přístupu ke kritickým surovinám. Spolupráce s Indií, a to i ve světle uzavřené obchodní dohody, představuje pro obě strany příležitost. Aby však mohla přinést skutečné přínosy, musí být založena na zásadách reciprocity, rovného zacházení a ochrany příslušných výrobních kapacit. Další důležitou oblastí diskuse byla výzkum, inovace a strategické technologie. Objevuje se významný potenciál spolupráce v oblastech, jako jsou kvantové technologie, superpočítače, polovodiče, umělá inteligence, biotechnologie a vesmír. Zvláště zajímavá byla výměna názorů na indický přístup k umělé inteligenci – strategie, která klade inovaci do centra pozornosti, předpokládá postupné posuzování rizik a využívá tam, kde je to možné, již existující regulační rámec, přičemž se vyhýbá nadměrným předběžným omezením. Domnívám se, že i v Evropě bychom se měli tomuto přístupu věnovat. Nakonec setkání s
Asociace evropských podniků v Indii a Airbus nám umožnily prozkoumat příležitosti, které indický trh nabízí, a také perspektivy rozšiřování leteckého sektoru, včetně vývoje a využívání udržitelných paliv. Na závěr mise potvrdila, že příležitosti pro spolupráci mezi Evropskou unií a Indií jsou konkrétní a významné. Abychom je však mohli využít, musí Evropská unie v dlouhodobém horizontu vyjádřit jasnou a pragmatickou průmyslovou vizi a strategii. Děkuji za pozornost. Raffaele a nyní beru slovo já. Děkuji, Gonzálezi Casaresi. Myslím si, že mise byla úspěšná, děkuji organizaci sekretariátu a skupinám. Je jasné, že v Indii budeme mít příležitosti my i Indie a ty příležitosti mohou být důležité. Je třeba poděkovat také indickým úřadům za jejich vstřícnost. Myslím si, že existuje mnoho příležitostí v různých technologických a průmyslových odvětvích, v energetice, ale také jsme zaznamenali určité bariéry. Například v oblasti mobility automobilů. Podle mého názoru existují velmi protekcionistické bariéry, které se týkají možnosti vstupu na tento trh v oblasti energetiky. Viděli jsme obavy nejen ohledně energetické diplomacie, ale také klimatu a obchodu. Obavy indických úřadů ohledně CBAM jsou zřejmé a oni budují systém obchodování s emisemi podobný našemu EU ETS, který je zpočátku o něco mírnější. Co nás však překvapuje, je, že vytvářejí trh s uhlíkovými emisemi pro průmysl, který je vypouští, ale nedělají to pro své energetické zdroje. To nás vede k podezření, že tento systém obchodování s uhlíkovými emisemi je vytvořen pouze proto, aby působil proti CBAM, a nikoli jako skutečný nástroj pro plnění Pařížské dohody v souvislosti s článkem 6.3 a trhy s uhlíkovými emisemi a snižování emisí. Děkuji.
Děkuji. Mockrát vám děkuji, velmi mě zajímá vaše stanovisko. Ukončujeme tento bod a přecházíme k bodu pět mise. Do Acery, do Lublaňě, ve dnech 21. až 22. září 2026 máme pět minut vyhrazeno pro tento bod. Slovo dávám Jensu Geierovi ze S&D jako vedoucímu delegace pro krátkou zprávu o misi. Děkuji, pane předsedo. Děkuji, pane předsedo. Milí kolegové, od 21. do 22. září provedl výbor misi do Lublaňě, aby navštívil agenturu ACER, Agenturu Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů. ACER byla zřízena v roce 2011 za účelem koordinace činnosti národních regulačních orgánů na úrovni Unie. Podporuje vytváření pravidel pro síť a trh v celé EU, podporuje konkurenci a integraci trhu a dohlíží na trh s cílem zabránit zneužívání. V posledních letech se její úkoly rozšířily s přechodem našeho energetického systému. Evropský parlament byl vždy silným podporovatelem ACER, a proto byla tato návštěva vynikající příležitostí k výměně názorů na současnou legislativní práci a k tomu, abychom si mohli zblízka prohlédnout, jak ACER dále podporuje integraci energetického trhu a plní svůj dohlížecí a vyšetřovací mandát. Během návštěvy nám agentura poskytla aktualizaci ohledně stavu integrace energetického trhu a nedávných kroků ke zlepšení jeho fungování. Přínosy integrace trhu, jako je větší odolnost a sociálně-ekonomická prosperita, jsou již dnes patrné. Přesto však zůstávají výzvy. Další realizace celoevropských a regionálních projektů je zásadní pro plné využití potenciálu integrace trhu, zvýšení efektivity a výkonnosti trhů s elektřinou a podporu sdílených cílů, jako jsou cenová dostupnost energie, udržitelnost a bezpečnost dodávek. Důležitým cílem mise bylo informovat naši současnou a nadcházející legislativní práci. K tomu jsme měli velmi poučné diskuze o balíčku o sítích, návrhu na síťové poplatky, nadcházejícím balíčku o energetické bezpečnosti. Dále jsme diskutovali o monitoringu ukončení fáze dodávek ruského plynu a monitoringu vodíku agentury ACER. Byli jsme také informováni o aktuálním stavu působnosti agentury.
dvě implementace rámce EU pro odhalování a odrazování před manipulacemi s velkoobchodními trhy, revize z roku 2024 nejen rozšířila rozsah regulace, ale také udělila ASE vyšetřovací pravomoci v případech s přeshraničním dopadem. Tato pravomoc umožňuje ASE zjišťovat relevantní skutečnosti týkající se možných porušení mandátu a efektivně podporovat prosazovací činnost národních regulačních orgánů. Na závěr návštěva ukázala, že role ASE roste a že agentura je klíčová pro integrovaný, transparentní a důvěryhodný energetický trh. Věřím, že tento Parlament by měl ASE i nadále podporovat, včetně zdrojů, které potřebuje k plnění svého mandátu. Nakonec bych chtěl poděkovat ASE za inspirativní prezentace a výměny názorů a sekretariátu ETA za vynikající organizaci. Děkuji vám mnohokrát, děkuji vám velmi a nyní přecházíme k misi agentury ENISA v Aténách v Řecku od 21. do 23. září 2026. Promiňte, kolego, máme na tento bod pět minut. Uděluji slovo Markétě Gregorové ze Zelených jako vedoucí delegace pro krátkou zprávu. Děkuji vám, pane předsedo, a vážení kolegové, tak výbor uskutečnil misi v Aténách od 21. do 23. září 2026, jak již bylo zmíněno, a zaměřili jsme se na kybernetickou bezpečnost Unie a činnost Evropské agentury pro kybernetickou bezpečnost a ISA. Mise byla načasována tak, aby se shodovala s naší prací v ITRE na obou revizích CSA2 a NIS2, u nichž jsem mimochodem zpravodajkou. Před tím, než se dostanu k našim zjištěním, bych opravdu chtěla poděkovat sekretariátu ITRE za vynikající organizaci mise. Během plodných diskusí, které jsme vedli, jsme se zabývali mandátem ENISA a jejím přínosem k provádění rámce EU pro kybernetickou bezpečnost. Bylo zřejmé, že delegace ENISA poskytuje odborné znalosti, vypracovává pokyny a podporuje klíčovou spolupráci mezi členskými státy, institucemi EU a samozřejmě širší komunitou v oblasti kybernetické bezpečnosti. ENISA však
má kolem 130 zaměstnanců podle svého personálního plánu, NIS2, CRA a Zákon o kybernetické solidaritě přidávají další úkoly, CSA2 přidává ještě více a finanční výkaz Komise předpokládá 118 dalších pracovních míst do roku 2031, proto je třeba se tímto tématem zabývat v budoucích diskusích. Byly zmíněny také změny a vývoj v oblasti kybernetických hrozeb – vydírání prostřednictvím kybernetických útoků, distribuované útoky odepření služby, zranitelnosti dodavatelských řetězců a zneužívání zranitelností softwaru stále představují významná rizika. Rostoucí využívání umělé inteligence přidává zcela nové rozměry. V úterý jsme diskutovali umělou inteligenci jako nástroj pro útočníky i jako cíl. Enisa zveřejnila svou Zprávu o hrozbách 2026, kde uvádí aktivně používaný malware vytvořený pomocí umělé inteligence a AI asistovaný průnik, který získal administrátorská práva v cloudovém prostředí během osmi minut. Červencový dokument Enisy poskytuje údaje pro jednu organizaci – v prvním čtvrtletí 2025 bylo nalezeno asi 80 zranitelností a v prvním čtvrtletí 2026 asi 500, přičemž s nejnovějšími nástroji se nyní denně objevuje kolem 500 zranitelností. Od srpna může Komise uplatnit své pravomoci podle Zákona o umělé inteligenci k hodnocení modelů obecného určení s systémovým rizikem, Unie však nemá personál schopný takové hodnocení provést – vědecký panel pouze poskytuje poradenství. Akční plán ze 7. července přiděluje Enise pět z devíti klíčových opatření, žádné z nich však není právním úkolem. Pracovní program Enisy nemá samostatnou rozpočtovou položku pro umělou inteligenci a doufám, že to v souboru CSA2 napravíme. Tato mise mi potvrdila několik skutečností – kybernetická bezpečnost prochází monumentální změnou a tato změna vyžaduje, abychom financovali a rozvíjeli rozsah a úkoly Enisy. Stejně tak je CSA2 místem, kde se to nyní musí udělat, a doufám, že i moji kolegové po této misi to uvidí podobně. Děkuji vám, ano, buďme si více vědomi. Děkuji mockrát a nyní přecházíme k bodu sedm – novelizačnímu nařízení o Zákonu o kritických surovinách. Máme pět minut, ale náš kolega pan Chahim tu není, takže mě požádal, abych předal informace
výboru, takže první trialog k cílené revizi zákona o kritických surovinách proběhl pod irským předsednictvím s velvyslankyní Kate Moran, která zastupovala výkonné místopředsednictví Rady zastupující Komisi, a panem Chahim, vedoucí parlamentního vyjednávacího týmu a zpravodaj, přivítal konstruktivní přístup Rady a zdůraznil, že rozdíly ohledně cílených novelizací jsou poměrně omezené, což umožňuje podstatný pokrok na technické úrovni. Zdůraznil, že návrh má dva pilíře: cílené novelizace a zřízení Evropského centra pro kritické suroviny. Parlament usiluje o dohodu o celé revizi – cílených novelizacích a Evropském centru pro kritické suroviny – do konce roku, a to bez dalších zbytečných průtahů. Pokud jde o Evropské centrum pro kritické suroviny, parlament znovu potvrdil svůj podporu samostatné decentralizované agentuře, přičemž argumentoval, že se jedná o nejvhodnější strukturu pro zajištění operační stability, financování a demokratické odpovědnosti, zejména u tržních a intervenčních aktivit. Zpravodaj rovněž zdůraznil navrhovanou správní radu, urgentní řídicí výbor, zapojení zainteresovaných stran a indikativní vyčlenění dvaceti miliard EUR na Fond kritických surovin. Rada potvrdila svůj závazek k revizi, avšak zdůraznila, že stále potřebuje vypracovat svůj mandát pro Evropské centrum pro kritické suroviny. Požádala o podrobnější posouzení nákladů a přínosů a možných struktur správy a vyzvala Komisi, aby co nejdříve poskytla další informace. Komise přivítala rychlý start jednání a zdůraznila důležitost zachování flexibility, vyhýbání se dodatečným administrativním břemenům a zajištění účinných nástrojů pro diverzifikaci a reakci na krize v oblasti Evropského centra pro kritické suroviny. Komise vyjádřila ochotu pracovat na řešení, přičemž respektuje institucionální kompetence a nadcházející jednání o víceletém finančním rámci. Další kroky: Technická jednání jsou potvrzena na 11., 18. a 20. listopadu, přičemž další politický trialog následuje.
předpokládané na 9. prosince, takže to je vše. Další otázka, takže se můžeme přesunout k bodu osm – výměna názorů s Markem Mishmashem, předsedou BEREC pro rok 2026, Alejandrou (Alejandrou) Turiagou Gandini, předsedkyní BEREC pro rok 2027, a dr. Verenou Weberovou, ředitelkou Agentury pro podporu BEREC – orgánu evropských regulátorů pro elektronické komunikace, další velmi citlivé téma, takže děkuji, vítejte, ehm, rád bych takto přivítal tyto důležité hosty, mnohokrát děkuji, že jste přijali naše pozvání. Máme k dispozici přibližně jednu hodinu pro tuto každoroční výměnu názorů, po úvodních projevech našich hostů zahájíme prvním kolem koordinátorů či jejich zástupců – každý dva minuty, následně budeme pokračovat s dotazy z lavic – každý jednu minutu. Zvu všechny členy, kteří chtějí vystoupit, aby si, jak je obvyklé, položili jmenovky. Pokud to čas dovolí, umožním členům, kteří chtějí položit následnou otázku, aby tak učinili. Chtěl bych připomenout všem, včetně našich hostů, aby dodržovali přidělený čas. Nyní vyzývám pana Mishmashe, následně slečnu Turiagu Gandini a dr. Weberovou, aby se ujali slova na sedm minut pro své úvodní prohlášení. Slovo máte vy. Děkuji, pane předsedo. Další snímek, takže vám stručně představím dnešní program. Nejprve několik slov o BEREC a Kanceláři BEREC, poté Alejandra, naše příští předsedkyně, představí práci BEREC v roce 2027, následně Verena Weberová, ředitelka Kanceláře BEREC a já představíme naše hodnocení DNA. Další snímek, prosím. BEREC a Kancelář BEREC. Další snímek. Proč je BEREC tak důležitý? Naše práce spočívá v tom, aby digitální jednotný trh fungoval v praxi a zajišťoval, že evropská pravidla se promítají do skutečných přínosů pro koncové uživatele a podniky. To znamená dostupné připojení, „roaming jako doma“, nízké ceny za hovory a textové zprávy v EU, volbu a spravedlivé zacházení, otevřený přístup k internetu a silná práva spotřebitelů. To znamená spolehlivé moderní sítě podporující rozvoj optických kabelů, plynulý přechod od měděných sítí a nakonec bezpečný digitální prostor.
infrastruktura s odolnými sítěmi a novými technologiemi – takto Barak skutečně přináší evropským občanům a podnikům užitek. Ale nic z toho se neděje automaticky. Vyžaduje to nezávislé regulační odborné znalosti, silnou spolupráci mezi národními regulátory a jednotné regulační postupy v celé Evropě. A proto pracujeme ve dvoustupňové struktuře. Jak uvedl náš předseda, Barak poskytuje nezávislé regulační odborné znalosti a kancelář Baraku – což je agentura EU, která poskytuje Baraku odbornou a administrativní podporu a zajišťuje jeho provozní kontinuitu. Společně tak zajišťujeme, aby se regulace promítla do lepší konektivity a každodenních přínosů pro evropské občany. Další snímek, prosím. Barak pracuje do roku 2027. Alejandra, prosím. Děkuji vám velmi. Děkuji vám všem, že jste sem přišli. Budu se zabývat některými tématy a nápady, jak bude vypadat naše přímá práce v roce 2027. Další snímek, prosím. Digitální sektor je klíčový pro konkurenceschopnost, inovace, bezpečnost a digitální suverenitu Evropy, stejně jako pro jednotný trh a nakonec pro blaho našich občanů, když spojujeme znalosti a zkušenosti všech odborníků, stovek lidí v Baraku, přispíváme k pochopení toho, jak se vyvíjí digitální trh a jak se vyvíjejí technologie. Identifikujeme také vznikající výzvy a které jsou nejvhodnější opatření, která by měla být přijata v politice založené na prospěchu. Jak víte, Barak je také pověřen působit jako poradní skupina pro evropské instituce, proto jsme zde a jsme otevřeni vám pomoci. Dovolte mi zdůraznit některé oblasti, ve kterých bude práce Baraku v roce 2027 obzvláště relevantní pro priority a legislativní činnost této komise. Za prvé, Barak analyzoval a předložil svůj návrh zákona o digitálních sítích, který později představí předseda Baraku. Za druhé, máme digitální balíček „omnibus“.
Zákon o digitální způsobilosti – jedná se o kontrolu digitální způsobilosti, která poskytuje příležitost prozkoumat, jak jednotlivé prvky digitálního pravidla EU vzájemně spolupůsobí, identifikovat duplicity, odstranit nadbytečnosti a zjednodušit pravidla. Barák podporuje cíl souladu a harmonizace, aby byla zajištěna regulatorní koherence a usnadněno dodržování předpisů. Barák může mimo jiné podpořit analýzu souladu v rámci digitálního pravidla, například pokud jde o definice a governance – to jsou mimořádně důležité témata, která prověřujeme v rámci kontroly digitální způsobilosti, v digitálním omnibusu a také v DNK. Stojí za zmínku, jak jistě víte, že diskuse o Zákonu o digitální síti a digitálním omnibusu probíhají paralelně. V této souvislosti musím zdůraznit, že Barák poskytl vstup k ustanovením o přepínání a přenositelnosti cloudových služeb. Proto požadujeme, aby digitální omnibus oficiálně uznal svou úlohu při koordinaci a podpoře národních orgánů při zavádění těchto dvou prvků – přepínání a ustanovení o přenositelnosti, která jsou v současné době obsažena v Zákoně o datech a měla by být zahrnuta také do digitálního omnibusu. Kromě toho Barák v současné době přispívá k hodnocení Komise týkajícímu se regulace roamingu a příhraniční komunikace v EU. Oba přezkumy mají být dokončeny do června 2027. Jedná se o příležitost prozkoumat, jak tato regulace funguje v praxi a zda vyžaduje aktualizaci. Barák poskytne svou technickou odbornost, aby informoval hodnocení Komise a budoucí politická rozhodnutí. Nakonec dalším důležitým sektorovým předpisem a sektorovým dokumentem je Zákon o kybernetické bezpečnosti 2. Barák podporuje cíl posílit bezpečnost a odolnost digitální infrastruktury Evropy. Opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti mají přímý dopad na elektronické komunikační sítě a služby, včetně nasazování sítí, výběru dodavatelů, investic a operační odolnosti. Je proto důležité, aby rámec dosáhl vhodné rovnováhy.
mezi potřebou bezpečnostních cílů a podmínkami, za kterých budou sítě a zejména provozovatelé nasazovány. Tato opatření by měla být přiměřená a založená na posouzení rizik, zohledňovat průmyslové realitu a vyvarovat se vytváření zbytečných závislostí na omezeném počtu dodavatelů. Další snímek, prosím. Nyní stručně nastíním některá témata, kterým se Barak bude věnovat příští rok. Barak tedy sleduje vývoj digitálního trhu s konektivitou, včetně všech souvisejících vývojů. Satelitní komunikace je jedním z příkladů. V roce 2027 se Barak zaměří na regulační a harmonizační výzvy spojené se satelitní konektivitou, zejména s ohledem na služby přímého připojení k zařízením, které jsou nyní velmi důležité nejen pro dosažení oblastí bez pokrytí optickými kabely, ale také v případě nouze. Současně rozšiřování těchto služeb přináší regulační otázky, jako jsou podmínky pro udělování licencí, správa spektra, konkurence, odolnost a integrace satelitních a pozemních sítí. Práce Baraka pomůže těmto otázkám objasnit. Za druhé, Barak zahájí širokou reflexi o jednotném trhu pro elektronické komunikace prostřednictvím výměn se zainteresovanými stranami a institucemi. Prozkoumáme, co by měl fungující jednotný trh v praxi přinášet, zda existuje neuspokojená poptávka po panevropských službách a jaké pobídky a bariéry ovlivňují jejich poskytování. A nakonec, slide osm. Pro koncové uživatele je blahobyt koncových uživatelů jádrem priority pro Baraka v roce 2027. Barak provede komplexní posouzení fungování odvětvových práv koncových uživatelů, přičemž vezme v úvahu všechny tržní hodnocení a technické a technologické vývoje. Barak si je rovněž vědom rostoucích obav týkajících se podvodných aktivit online. V této oblasti budeme pokračovat v naší práci tím, že spojíme veřejné orgány, instituce, zainteresované strany a poskytovatele, abychom identifikovali a sdíleli osvědčené postupy.
sdílet postupy pro potírání podvodných aktivit a samozřejmě budeme sledovat ukončování používání zastaralých technologií, jako jsou 2G a 3G. Tyto přechody uvolní spektrum a umožní výstavbu efektivnějších sítí, ale musí být pečlivě řízeny. Proces by měl být přizpůsoben novým uživatelům a měl by zahrnovat vhodné podzákonné předpisy. Kontinuita služeb musí být zajištěna s ohledem na to, že někteří uživatelé mohou stále záviset na zastaralých technologiích, a v případě vznikajících komunikací nesmí dojít k jejich narušení. Abych to shrnul, Barek může tento výbor podpořit několika komplementárními způsoby: poskytováním technických důkazů pro legislativní přezkumy, pomáháním zlepšovat soulad v rámci digitální rubriky EU a identifikováním vznikajících výzev v oblasti konektivity a digitálních trhů. Mockrát vám děkuji. Děkuji, Alejandro. Další snímek, prosím.
jasnost ohledně její aplikace na vznikající služby a technologie prosím, další snímek. Konkurence a investice by neměly být představovány jako protichůdné cíle. Barok považuje efektivní konkurenci za klíčový hybatel investic, inovací a blahobytu spotřebitelů v pevných sítích. Rámec musí zachovat schopnost řešit úzká místa ve spektru. Barok vyjádřil obavy ohledně neomezených licencí a automatického prodlužování. Barack uzavírá, že podporuje ambice DSA a je připraven pomáhat parlamentu a Radě. Žádáme o přiměřenou a důkazům založenou reformu, skutečné výhody jednotného trhu, silnou ochranu koncových uživatelů, pokračující konkurenci a nezávislé regulátory s dostatečnými prostředky k plnění svých úkolů. DSA by měla respektovat nezávislost národních regulátorů a jakýkoli nový úkol by měl být doprovázen potřebnými zdroji. Nyní předám slovo Vereně z kanceláře Barack, děkuji. A nyní se přesuneme k našemu poslednímu snímku. Tento snímek vlastně navazuje na začátek naší prezentace, kde jsme hovořili o roli Barack a jeho kanceláře, která spočívá v zajištění naší budoucí konektivity pro všechny evropské občany a všechny evropské podniky. Vzhledem k tomu, že konektivita je vlastně základní platformou, kterou pro digitální svět, ve kterém žijeme, potřebujeme – a to včetně systémů umělé inteligence atd. – abychom toho dosáhli, potřebujeme udržitelné rozpočty pro Barack a jeho kancelář, abychom mohli efektivně plnit své úkoly. V současné době však čelíme výzvě v podobě nepřiměřeně malého rozpočtu ve srovnání s jinými agenturami podobné velikosti. Nyní jsme v situaci, kdy současný rozpočet již nefinancuje naše základní mandát a nemůžeme dále napínat omezené zdroje pouze k udržení základní provozní kapacity. Chtěl bych také poděkovat všem vám a parlamentu za podporu rozpočtu na rok 2027, kde navrhujete mírné zvýšení potřebné pro důležitou práci na fyzické bezpečnosti a kybernetické bezpečnosti kanceláře. Jak tedy můžeme tento problém řešit?
vyvolat DNA je skutečně jedinečnou a jedinou příležitostí, jak dát rozpočet Barzaku a kanceláři na stabilnější základnu, a to samozřejmě ve spojení s nadcházejícím víceletým finančním rámcem. Z tohoto důvodu je jednou z velmi důležitých součástí DNA také legislativní finanční a digitální prohlášení. Proto bychom velmi doporučovali provést změny v tomto současném návrhu legislativního finančního a digitálního prohlášení tak, aby byly zajištěny odpovídající prostředky pro oddíly jedna, dvě a tři, a to financováno prostřednictvím obecné EU dotace spíše než prostřednictvím struktury financované poplatky, která přináší mnoho nejistoty. Proto bychom Vás velmi rádi požádali – slyšeli jsme a dozvěděli se od Parlamentu, že tento výbor, ITRA výbor, může požádat Rozpočtový výbor o vyjádření k legislativnímu finančnímu a digitálnímu prohlášení. Proto bychom si velmi vážili, kdybyste mohli požádat svého kolegu, aby takové stanovisko vypracoval, protože to dosud nebylo provedeno, vzhledem k tomu, že celková velikost rozpočtu je poměrně malá – obvykle se Rozpočtový výbor zabývá pouze dokumenty nad 100 milionů, takže zde máme problém, že celý dokument činí pouze 20 milionů. Vaše pomoc by však byla velmi ceněna. A abych to shrnul – abychom byli naprosto jasní – toto zvýšení dotace se netýká nějakého velkého institucionálního růstu, ale spíše toho, abychom mohli účinně provádět ustanovení DNA poté, co budou odsouhlasena zákonodárci. Chceme, abyste brali náš mandát vážně a dostáli svým závazkům. Děkuji vám mnohokrát. Děkuji. Prosím, vezměte si něco, co je hotové, vraťte se k předsedovi. Dobře, děkuji. Dobře, tak pokračujeme k dalším kolegům a jménem skupiny EPP paní Pilar de Castillo.
zde v tomto výboru jediný. Naše priority musí spočívat v zajištění řídícího rámce, který bude současně účinný a nezávislý. V této souvislosti návrh Komise zavádí změny do stávajícího institucionálního rámce, zejména jak víte, vytvořením Úřadu pro digitální sítě, ODN, s širšími kompetencemi. Domnívám se, že bychom se k této reformě měli v tomto konkrétním bodě přistupovat s ohledem na zjednodušení. Nový řídící rámec musí zabránit institucionálním duplicitám. V tomto smyslu potřebujeme jasné rozdělení odpovědností, přičemž BARDEK si ponechá svou regulační, poradní a koordinační roli a ODN poskytne nezbytnou operační a administrativní podporu. S ohledem na to se však rád zaměřím na jeden konkrétní bod, který se liší od toho, o čem jsem se dosud bavil, ale na který nebylo příliš debatováno. Další konkrétní téma, jak jsem řekl, bych rád slyšel váš názor na počet ustanovení v zákoně o digitálních sítích. Jak víte, článek 46 stanoví, že Evropská číselná strategie – článek 46 návrhu Komise pro regulaci – Komise navrhuje Evropskou číselnou strategii, evropský číselný plán s poradenstvím od Barracka a podporou od ODN. Opravdu bych rád slyšel, co si o tom myslíte, protože jde o oblast, která nebyla v předchozích debatách příliš diskutována. Mnohokrát vám děkuji, kolego. Nyní slovo má pan Matthias Ecke. Děkuji, pane předsedo. Děkuji Barrackovi, Marco Mischmaschovi, Alexandře Gandiniové a Vereně Weberové, že jste zde. Opravdu si vážím výměny názorů, kterou jsme měli k tématu DNA a dalším zmíněným otázkám, a je velmi dobré, že dnes tuto výměnu v ITRE pořádáme, protože se týká DNA, ale samozřejmě jde i dále. Chtěl bych zdůraznit několik myšlenek o tom, kam směřuje trh s elektronickými komunikacemi a co to znamená pro vaši práci, protože z jedné strany
přejdeme na pozemní úroveň do světa optických vláken, kde se mění struktura trhu a zastaralá infrastruktura ztrácí na významu – s ukončením používání měděných kabelů máme dokonce i regulatorní pobídky k tomu, aby se tak stalo. Svět optických vláken zlepší kvalitu pro koncové uživatele pevných sítí a DNA může k tomuto vývoji rovněž přispět. Na druhé straně ve světě mobilních sítí máme přímou satelitní konektivitu pro zařízení, kterou jste zmínil. Satelit označujete jako výzvu pro příští roky. Už se nejedná o scénář do budoucna, ale o realitu, která s sebou nese i určitou strukturu trhu. Víme, že Starlink v Evropě rychle expanduje a uzavírá partnerství s hlavními mobilními operátory v Unii. Zároveň spolupracují také s výrobci hardwaru, aby běžné telefony mohly přímo připojit k satelitním službám. Budou tak stále více součástí hodnotového řetězce. Z vašeho pohledu, když sledujeme tyto masivní změny v příštích letech, jaké výzvy vyvstanou pro národní regulátory? Existuje také příležitost pro silnější evropské prosazování práva, abychom mohli lépe využívat jednotný trh? Vždyť jednotný trh – to, co všichni známe, se nakonec projevuje tím, jak jej skutečně využíváme, nikoli pouze jako abstraktní koncept. Druhá otázka zní, jak hodnotíte význam kritérií suverenity, která je třeba zohlednit? O této problematice nyní diskutujeme zejména v souvislosti se satelitní komunikací, ale myslím si, že může přesahovat i do mnoha dalších oblastí, jako je přidělování spektra či přístup k velkoobchodu. Jaký je váš názor? Vždyť směřujeme do měnícího se komunikačního prostředí a myslím si, že národní regulátoři jsou těmi, kteří se na něj dívají z pohledu zákazníka – což je podle mě velmi cenný pohled. Děkuji vám. Děkuji, paní předsedající, že jste nám zatím nepřidělila žádné další řečníky. Pokud chcete, Angeliko, mohu vám předat slovo, aby mohla odpovědět všechna tři jména najednou. Děkuji.
Řečník 3de
Samozřejmě rád přijímám toto pozvání a rád bych se připojil k oběma předchozím řečníkům.
Řečník 3en
chci se připojit ke kolegům, kteří již vystoupili
Řečník 3de
Velice vám děkuji, že jste dnes tady v trojici – je skvělé vidět, jak odcházející a nastupující představitelé spolupracují zde v Komisi; to dává naději, že práce bude pokračovat velmi efektivně. Děkuji. Mám dvě velmi konkrétní otázky. První z nich je něco, co mě trápí už měsíce, stejně jako našeho předsedu, protože pracujeme na Vesmírném zákonu. Spojitost je naprosto zásadní, jak jste zmínil i vy, a to satelitní konektivita. Chtěl bych vědět, zda jste se na Vesmírném zákonu podílel, jaký na něj máte názor. Nejde přitom jen o satelitní operátory; rozsah je velmi široký – zahrnuje také ty, kteří především využívají kosmická data, poskytovatele, kteří spadají do působnosti Vesmírného zákona a jsou součástí této rozsáhlé infrastruktury. Zapojili jste se tedy do toho a jak se na tento návrh díváte, zvláště když slyšíme mnoho kritiky ze strany členských států? Druhá otázka, kterou považuji za důležitou, je tato: diskutujeme zde v Evropském parlamentu, napříč různými agendami, o tématu „Vyrobeno v Evropě“ a „Vyrobeno s Evropou“. To se týká zejména digitální infrastruktury. Naše otázka zní: jak nezávislí, jak suverénní již jsme? Jak nezávislí, jak suverénní bychom chtěli být? Rád bych slyšel i vaše hodnocení. Koneckonců jste naším poradním orgánem, tak řečeno. Máte k tomu nějaký názor a kam se to podle vás ubírá? Mnohokrát děkuji.
Řečník 3en
Děkuji. Tobě, Angeliko, za tvůj dotaz. Slovo má jménem tvým. Děkuji, pane předsedo. Nejprve dvě otázky od Pilar de Castillo. První se týkala DNA a governance – jak podle nás navrhovaný model governance může ovlivnit naši nezávislost. První byl tedy navrhovaný model governance od DNA a druhý již jaké změny návrh přináší. Tedy navrhované změny v governance zahrnují rekonfiguraci správní rady ODN a změny v rozhodovacích procesech uvnitř governance struktury BARAK. A vlastně s návrhem nesouhlasíme, protože náš institucionální model je je postavena na rovnocenné účasti nezávislých národních regulátorů, kolektivní odbornosti a rozhodování zdola nahoru, takže změna složení správní rady nebo oslabení zavedených hlasovacích mechanismů by mohlo narušit tuto rovnováhu a ohrozit nezávislost regulace. Co tedy navrhujeme? Navrhujeme zachovat rovnocennou účast národních regulačních orgánů, zachovat nezávislý charakter rozhodování agentury BEREC a zachovat navrhované dvoutřetinové hlasovací mechanismy pro příslušná tělesa. Kromě toho musí být nová pravomoc, jak již zmínil i ředitel kanceláře BEREC, doprovázena odpovídajícími finančními a lidskými zdroji. Toto je tedy náš názor na governance – konkrétně ohledně číslování, tedy. Pokud jde o číslování, tak. Komise navrhuje novou unijní strategii pro číslování a plán číslování, stejně jako přísnější podmínky pro udělování a využívání číslovacích zdrojů. BEREC se domnívá, že navrhovaný centralizovaný rámec by zavedl zbytečnou administrativní složitost, aniž by prokázal jasnou přidanou hodnotu. Mohl by také omezit flexibilitu národních regulačních orgánů při správě omezených číslovacích zdrojů, reagování na národní tržní podmínky a řešení vznikajících rizik podvodů. Naše návrh tedy zní: zrušit navrhovanou unijní strategii pro číslování a plán číslování.
toto jsou články 46 až 47, které zachovávají diskreci NRB při udělování práv k číslování zejména podnikům jiným než poskytovatelům elektronických komunikací, a rovněž udržují flexibilitu při stanovení podmínek pro tato práva včetně opatření na ochranu spotřebitelů a prevenci podvodů. Zajišťují také účinnou mezistátní spolupráci a vymáhání bez zbytečných centralizovaných postupů. Poslední bod pak zachovává národní pravomoci v boji proti podvodům a zneužívání, včetně možnosti udržení vyšší úrovně ochrany. Děkuji. Děkuji vám mockrát. Budu zodpovídat otázky týkající se vypnutí, konkrétně postupu vypnutí, který je součástí návrhu zákona o digitální síti. Je to poměrně náročný postup. Vidíme jej v Barceloně jako něco, co si vyžaduje pečlivou analýzu. Samozřejmě jsme samozřejmě podporujeme podporu tohoto vypnutí, tedy migraci z měděných sítí na optické vlákno, jak jsme to udělali ve Španělsku, kde jsme byli první a jediná země, která tento postup vypnutí dokončila. Z pohledu Barcelony jsme analyzovali postup obsažený v návrhu zákona o digitální síti a zdůraznili jsme potřebu větší flexibility. Existují totiž oblasti v různých členských státech, kam by optické vlákno nedorazilo, a proto nebude možné provést vypnutí. Je zde především potřeba státní podpory v některých případech, aby se dostala do odlehlých oblastí – to je pro Barcelonu velmi důležité, protože blaho uživatele je jádrem naší činnosti, jak jsem již řekl. A také by to znamenalo satelitní připojení, jak jste zmínil, což je jedna z nejdůležitějších technologií, která dokáže pokrýt oblasti, jež nejsou dostupné na komerční bázi. Takže je třeba zohlednit dvě věci: státní podporu a také pevný bezdrátový přístup, což je další technologie, která může sloužit k přístupu do těchto odlehlých oblastí. A také potřebujeme transparentnost pro koncové uživatele v postupu vypnutí měděných sítí. V tomto ohledu jsme měli příklad ze Španělska, kde jsme byli k transparentnosti vůči všem zúčastněným stranám a všem koncovým uživatelům velmi důslední, aby všichni pochopili, jaké byly jednotlivé kroky.
na naší webové stránce bylo oznámeno všechny místní změny, které měly být provedeny, a dosud by všichni alternativní operátoři přesně věděli, kdy nastane čas ukončení měděných sítí, takže to jsou dvě klíčové myšlenky, které zahrnuje stanovisko pana Barracka: především flexibilita a za druhé transparentnost pro všechny zúčastněné strany, včetně koncových uživatelů v celém hodnotovém řetězci. To je jedna věc, kterou jste zmínil. Rád bych se také dotázal na satelitní technologie, protože se v oblasti satelitních technologií velmi intenzivně pracuje, protože jsou stejně jako jste zmínil důležité pro dosažení těchto odlehlých oblastí. Současně však dochází k nárůstu dohod mezi místními mobilními operátory a satelitními společnostmi. Budeme samozřejmě tyto dohody sledovat s tím, že konkurence je základním principem, který musíme zachovat. Jsme velmi spokojeni s návrhem otevření pásma spektra pro satelity, aby byly zahrnuty evropské poskytovatele satelitních služeb. Jak víte, toto pásmo 2G bude otevřeno a souvisí se službou přímého připojení k zařízení, což je speciální služba, která byla dosud využívána v velmi důležitých případech. Například ve Španělsku jsme měli případ požárů minulé léto, před dvěma lety jsme měli případ bouře Dana, a právě takto dohody mezi operátory a satelitními společnostmi fungovaly. Jak jste zmínil, pracujeme na tomto řešení a budeme tyto dohody sledovat, abychom zachovali konkurenci a chránili evropské operátory před operátory z celého světa. Děkuji vám velmi děkuji. Máme ještě trochu času, takže bych rád předal slovo Komisi, ale jelikož mám tady členku sekretariátu, která má velmi – ano, a prosím, Eriko – chtěl bych se zeptat, zda budou mé dotazy zodpovězeny také na téma vesmírného zákona a na téma „Vyrobeno v Evropě“.
dobře, dobře. Děkuji. Velmi děkuji za dotazy. První z nich se týká kritických dodavatelů v Evropě vytvořených pro Evropu. V Baraku si uvědomujeme, že moderní telekomunikační sítě jsou základem pro celkové podnikatelské prostředí a z tohoto hlediska musí fungovat 24 hodin denně, musí být spolehlivé a odolné vůči všem potenciálním vnějším vlivům. A právě proto musí být budovány z takového vybavení, které je, řekněme, spolehlivé, a musí být udržovány spolehlivé dodavatelské řetězce. Z tohoto pohledu by měl být rizik co nejnižší. Jsme si vědomi toho, že nelze učinit nic pouze v rámci Evropy, ale že se musí jednat o globální záležitost. Je však velmi důležité, aby všechny prvky moderních sítí v evropských sítích byly, řekněme, postaveny na co nejméně rizikových dodavatelských řetězcích. Proto jsme pro to, ale co je také důležité, jsme pro to, aby byli z trhu odstraněni dodavatelé s vysokým rizikem. Zároveň je však důležité, aby toto odstranění z trhu neovlivnilo trh tak, jak funguje nyní. To znamená, že by to mělo být provedeno přiměřeným způsobem, přičemž již uskutečněné investice by měly být zachovány. Mělo by to jít ruku v ruce s dobou odpisů a dopady na trh by měly být co nejmenší. Pokud smím ještě něco dodat k tomu, co se ptala paní Niblerová, nacházíme se na konci důležité diskuse o vesmírném zákonu a propojení na jedné straně a kybernetické bezpečnosti na straně druhé. Následující bod se týká stavu unie v oblasti kybernetické bezpečnosti a to, co je páteří našeho vesmírného zákona. Nejenže jsme diskutovali o výrobě a autonomii Evropy, ale pokud se k tomuto cíli nebudeme hlásit a nebudeme silní a autonomní, pokud nebudeme mít propojení a kybernetickou bezpečnost jako pole působnosti, pak se nám tento cíl nepodaří naplnit. Bylo by proto zajímavé, abychom tyto dvě oblasti spojili, vy a další kolegové, a to prostřednictvím obou agentur – Baraku a té pro kybernetickou bezpečnost.
bezpečnosti, protože jsme potřebovali lépe pochopit, jak můžeme pokračovat v našem vesmírném zákoně v této oblasti, takže děkuji, Angeliko. Požádal jsem pana Mishmashe, aby se na to znovu zaměřil, takže na to si v další chvíli uděláme čas a nyní máme o něco více času. Jak jsem však řekl, rád bych pronesl něco nesprávným směrem — prosím, dávám slovo Przemysławu Kordasiewiczovi z Digiconnect. Děkuji, pane předsedo. Moje jméno bylo vysloveno velmi správně. Vážené dámy a pánové, vážení členové Evropského parlamentu a vážení zástupci kanceláře Baraka a Baraka, Evropská komise úzce spolupracuje s kanceláří Baraka a Baraka. Podporovali jsme její každodenní činnost a přispívali jsme také k odborné práci, přičemž uznáváme její sektorové zkušenosti a odborné znalosti. Evropská komise navrhla výrazně posílit kancelář Baraka a Baraka, a to při zachování její nezávislosti, tedy nezávislosti na Evropské komisi. V návrhu zákona o digitálním prostoru navrhla Evropská komise vybavit kancelář Baraka a Baraka novými odpovědnostmi, kde by její práce na úrovni EU byla nejpřínosnější pro jednotný trh EU, například v oblasti udělování povolení, spektra, připravenosti, odolnosti, satelitních komunikací. Navrhli jsme také zjednodušení a odstranění duplicit jak mezi prací národních regulačních orgánů na národní úrovni, tak mezi prací Baraka a ODN. S tím souvisí, že je zásadní zajistit, aby kancelář Baraka a Baraka měla dostatečné zdroje k plnění všech těchto úkolů. To platí stejně pro práci na zákoně o digitálním prostoru, stejně jako pro jakékoli další rozpočtové diskuse, které v současné době probíhají mezi spoluparlamentními orgány, a nakonec zůstává rozhodnutí v rukou tohoto parlamentu — Evropského parlamentu a Rady. Mockrát vám děkuji. Mockrát vám děkuji a my ano, chtěl jsem vám velmi poděkovat za vaši přítomnost, za to, že jste zde všichni.
společně a je to pro nás dobré znamení, mockrát vám děkuji, budeme mít spoustu věcí, které si budeme muset lépe vysvětlit a také se zabývat víceletým finančním rámcem a Fondem pro konkurenceschopnost kvůli otázce, jak podpořit Evropskou unii, mockrát vám děkuji a my to máme a tento bod, takže bych vám rád poděkoval za vaši účast, děkuji vám, děkuji vám, děkuji vám, mockrát vám děkuji
ahoj ahoj
děkuji, takže můžeme přejít k dalšímu bodu – prezentaci zprávy o stavu kybernetické bezpečnosti v Evropské unii od Evropské agentury pro kybernetickou bezpečnost ENISA. Jde o velmi, velmi citlivé téma v celé Evropě, a proto bych rád přivítal pana Johana Lepassara, výkonného ředitele agentury ENISA. Děkuji vám, že jste přijali naše pozvání a představíte zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti v Evropské unii. Máme k dispozici přibližně 45 minut pro toto projednání. Po úvodní prezentaci zahájíme první kolo otázek od koordinátorů a jejich zástupců, poté bude autorovi poskytnut prostor k odpovědím, pokud to čas dovolí. Pokud zbude čas, pokračovat s „chytači pohledů“. Všem připomínám, aby využili čas – máme ho dostatek, takže prosím neuspěchejte. Nyní dávám slovo panu Lepassarovi na 10 minut pro jeho prezentaci. Slovo máte vy, prosím.
hodnota od 0 do 100 je 71,53. Co to znamená? Znamená to, že podle našich hodnocení je EU zralá, pokud jde o svou kybernetickou bezpečnost. Myslím si, že je to něco, co bychom si skutečně měli oslavit. EU je jedním z nejzralejších regionů na světě, pokud jde o kybernetickou bezpečnost. Měříme zralost napříč členskými státy a můžeme říci, že 22 členských států je zralých, což znamená, že jejich výsledky indexu se pohybují kolem 70. Dva členské státy jsou pokročilé a tři členské státy jsou etablované, což znamená, že jsou o něco níže pod úrovní zralých států. Nejvyšší výsledek členského státu je 81 a nejnižší je 57. To je rozsah zralosti v Unii. Od roku 2024, jak jsme pozorovali v posledním zprávě o kybernetické bezpečnosti v Unii, došlo samozřejmě k celkově zvýšené zralosti sektorů, což je opět něco k oslavě. Mnoho těchto investic je poháněno regulačními požadavky z rámce, který Unie stanovila. Provádíme pravidelné kontroly kritických subjektů a oni nám říkají, že právě to je hlavní důvod, proč investují do kybernetické bezpečnosti. Bez legislativní práce Parlamentu by k těmto investicím nedošlo a zralost Unie by nebyla na současné úrovni. Myslím, že to je něco, co stojí za oslavu. Zaměření je nyní více na bezpečnost ICT dodavatelského řetězce a bezpečnost produktů, a to také díky novým legislativním rámcům, které Parlament přijal. Snažili jsme se také lépe definovat procesy pro řízení kybernetických krizí v rámci Unie. Nyní se však v této ekosystému objevují problémy. Existuje mnoho rušivých prvků a jedním z hlavních rušivých prvků v posledním roce byl pokrok v oblasti AI schopností na špičkové úrovni, které skutečně ovlivnily schopnost kritických subjektů a členských států zajistit odolnost kybernetické bezpečnosti. Když se tedy podíváme na hodnocení hrozeb EU pro rok 2026, úroveň kybernetických hrozeb pro Unii se odhaduje jako
významný, což znamená, že aktivity kybernetických útočníků zůstávají významné a rozmanité throughout 25 a 26 a samotná krajina hrozeb se rovněž stává mnohem složitější a částečně je to také kvůli AI a tomu, co jsme rovněž pozorovali, tedy schopnosti kybernetických útočníků využívat AI pro své útočné operace. Pokud se podíváme na politickou krajinu, ta se na druhé straně zlepšuje. Myslím, že současně existují tři souběžné trendy: implementace, což znamená implementaci unijní legislativy, která byla přijata především to znamená NIS2, CRA a také konsolidaci, což znamená hledání způsobů, jak konsolidovat legislativní rámec, a Komise samozřejmě navrhla řadu iniciativ včetně přezkumu Zákona o kybernetické bezpečnosti, což je mandát agentury, a samozřejmě zjednodušení, kdy se díváme na způsoby, jak bychom mohli případně zjednodušit legislativní procesy zkuste prosím další snímek další snímek děkuji další snímek kde jsou mezery a bohužel teď to nebude tak růžové. Chtěl bych začít s dovednostmi. Kybernetická bezpečnost je založená na lidech a schopnostech odborníků na kybernetickou bezpečnost, aby posílili komunitu, a co jsme pozorovali, je samozřejmě rostoucí mezera mezi tím, co potřebujeme po stránce odbornosti, a tím, co máme po stránce odborníků. Osm procent, které vidíte na snímku, představuje nárůst mezery ve dovednostech, kterou změřil Světové ekonomické fórum od 24 do 25 a jde o globální mezery ve dovednostech, nejde pouze o EU. A proč je důležité, abychom pochopili, že jde o globální mezery ve dovednostech? Protože kybernetická bezpečnost je globální podnik, který se neodehrává pouze v Unii samotné. Širší globální mezera ve dovednostech tedy ovlivňuje i Unii. A navíc máme samozřejmě AI, která tyto věci narušuje, protože AI vyžaduje více a jiné dovednosti od odborníků v oblasti kybernetické bezpečnosti a často to jsou dovednosti, které zatím nemáme.
zde je také příležitost i hrozba, že AI nahradí některé vrstvy dovedností prostřednictvím agentů AI. Druhým problémem, na který se chci zaměřit, jsou zranitelnosti, konkrétně v oblasti ICT a dodavatelských řetězců. AI narušení způsobilo obrovský exponenciální nárůst objevování a zneužívání zranitelností. Ve srovnání se stejným čtvrtletím loňského roku došlo k nárůstu zranitelností o 315 %. Jedná se o slabá místa nacházející se v softwaru a tato schopnost AI urychlit objevování a zneužívání je znepokojivá. To dále zatěžuje zejména obránce v oblasti kybernetické bezpečnosti. To je tedy to, co vidíme z technologické stránky. Na druhou stranu, když se podívám na národní strategie, jedním z velkých problémů je nesoulad či špatná koordinace mezi politikami koordinovaného zveřejňování zranitelností, které mají členské státy ve svých strategiích. To je další problém, který se váže k oběma tématům, o nichž jsem mluvil dříve, protože pokud se politiky koordinovaného zveřejňování zranitelností na národní úrovni neshodují, nebudeme schopni zranitelnosti zveřejňovat plynule ani na úrovni Unie. Nakonec je zde také spojeno s úrovní vyspělosti týmů pro reakci na incidenty členských států. Opět zde spoléháme na index, na který jsem se dříve odkazoval. Výsledek tohoto indexu je 54, což je zhruba průměr, ale průměr toho mnoho neříká. V praxi je vyspělost členských států velmi rozptýlená: některé mají velmi vysokou úroveň vyspělosti, ale existuje také poměrně mnoho členských států s nižší úrovní vyspělosti, pokud jde o týmy pro reakci na incidenty. To je problém, pokud jde o praktickou realizaci správy zranitelností na úrovni EU. Všechny tyto drobné problémy se tak spojují do většího problému v Unii, který snižuje schopnost Unie reagovat a odolnost Unie při řešení velkých krizí.
sektory, řekla jsem ve své první prezentaci, že jsme zaznamenali nárůst zralosti kritických sektorů a to je pravda, ale zároveň když se podíváme hlouběji, existuje rozdíl mezi velkými společnostmi a malými společnostmi v rámci sektoru a 27 % malých a středních podniků má potíže sehnat zdroje na investice do kybernetické bezpečnosti, 27 % malých a středních podniků, které jsou z hlediska směrnice NIS2 zvláště kritické. Chtěla bych zejména zdůraznit některé sektory, které z našeho pohledu patří do rizikové zóny, a to železniční, námořní, veřejná správa a vesmír, kde subjekty s nižší úrovní zralosti mají potíže udržet si svou úroveň kybernetické bezpečnosti. A to se týká i mého posledního snímku, kde se snažíme tuto mezeru řešit. Abychom tuto mezeru zacelili, představili jsme si, řekla jsem, že jsme se příliš vzdálili, no, nazýváme to Kompas kybernetické bezpečnosti. Takže kam se můžeme posunout, když známe tyto mezery a známe svou úroveň zralosti? Spolu s členskými státy a Komisí jsme předložili doporučení, která se skutečně zaměřují na posílení implementace směrem ke křížové dozorové činnosti a sdílení informací, k dosažení vyšší úrovně zralosti pro komunity a sítě pro řízení krizí, k prosazování kybernetické bezpečnosti napříč dodavatelským řetězcem a k investicím do podpory rozvoje dovedností v oblasti umělé inteligence. Na tomto snímku skončím a budu velmi ráda, když zodpovím všechny vaše dotazy. Omlouvám se, jestli jsem trochu ztratila dech, téma je velmi citlivé a tak... nemůžeme a je to škoda, že tady není více kolegů, protože o tomto tématu mluvíme ve všech našich členských státech, kdykoli máme příležitost okomentovat, co se děje v naší Evropě a ve světě, takže je to velmi, velmi škoda. Předávám slovo svému kolegovi Angelice Nibblerové pro první kolo. Ano, zpráva je vlastně už dost znepokojivá, když vidíme ty mezery, se kterými se zde potýkáme. Ráda bych začala dvěma otázkami. Za prvé, právě jsme byli svědky toho, že v supermarketech byly zvýšeny teploty chladicích boxů, což způsobilo velké škody, a to byl také
celkově tedy ve Švédsku, Finsku, Francii, u nás v Německu a v mnoha dalších státech byly postiženy. Možná byste nám mohl ukázat, co se stane, když nastane takový případ — konkrétní incident, který postihne několik členských států? Jak se spustí mechanismy a jak přesně funguje vaše struktura? Z operačního hlediska, jak to u vás funguje a proběhlo to dobře, nebo je ještě co zlepšovat? Máte něco konkrétního, co jste se z tohoto příkladu naučili, například, že musíme podniknout ještě další kroky v tom či onom? Druhou věcí, kterou bych rád podrobněji prozkoumal, je, že jste oprávněně poukázal na to, jak umělá inteligence exponenciálně zvyšuje možnosti provádění kybernetických útoků. Co to konkrétně znamená pro naši politiku? Co bychom ještě měli podniknout? Jaké máte návrhy a úvahy? A především, jak jste zmínil, jak můžeme podpořit naše malé a střední podniky? Myslím, že to je jedna z klíčových oblastí, ve kterých pracujete, a proto bych byl vděčný, kdybyste mohl podrobněji rozvést téma umělé inteligence a možná sdělit jednu úvahu ve vztahu k debatě, kterou jsme právě vedli s kolegy od vás z Berg — pomáhá „Vyrobeno v Evropě“ uzavřít naše kybernetické bezpečnostní mezery, nebo říkáte, že to nehraje roli? Děkuji, Angeliko, nyní slovo má pan Geyer, omlouvám se, musím odejít, ano? A Van der Leij, ano, děkuji vám velmi, pane předsedo. Tato týden se konečně scházejí naši národní lídři, aby diskutovali umělou inteligenci. Ve vaší zprávě jsem si všiml, že nárůst umělé inteligence také zvyšuje zranitelnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti, a všiml jsem si, že více než 10 zemí, myslím, ještě nezačaly s implementací funkcí bezpečnostních důstojníků, které podle toho musí jmenovat
Zákon o umělé inteligenci, mohl byste se trochu více rozvést, jaké zranitelnosti se zvyšují nedostatkem aktivit národních vlád při implementaci zákona o umělé inteligenci? Dobře, a nyní si předám slovo sám sobě. Abych uvedl několik dalších úvah, které se také pohybují v linii, již nastínila Angelica, já a paní poslankyně Nibblerová se velmi angažujeme v kosmickém zákoně a při diskusích s panem Berkem před vámi jsme se zaměřili na to, že propojenost a kybernetická bezpečnost jsou úzce propojeny. Jak toto propojení ještě více posílit? Jaké riziko totiž pro Evropu představují architektury, které mají mnoho různých agentur, mnoho různých oblastí působnosti, přičemž některé problémy je dnes nutné řešit nejen na úrovni členských států, ale také na úrovni samotné Evropy a její vnitřní správy? Druhý bod se týká revize směrnice NIS 2. V diskusi o kosmickém zákoně jsme se nerozhodli zasáhnout prostřednictvím zvláštního zákona (lex specialis), protože jsme nechtěli, aby došlo k překrývání předpisů, ale toto téma se samozřejmě dotýká i tohoto problému. Jaká je tedy vaše žádost ohledně této směrnice? Třetí bod: zdůraznila jste nedostatek kompetencí v Evropě a rozdíly mezi jednotlivými státy – některé jsou velmi nízké, jiné si nebezpečnosti velmi dobře vědomy. Jaká opatření byste navrhli k tomu, aby se toto téma – konkrétně kybernetická bezpečnost – propojilo? Jak posílit vztah mezi členskými státy a evropskými orgány a jak budovat jednotné kompetence? To je totiž způsob, jak se stát evropskými občany, a to prostřednictvím vzdělávání. Nyní vám předám slovo, děkuji, paní předsedající. Začnu tedy s paní poslankyní Nibblerovou s otázkou, kterou považuji za velmi podstatnou: co se můžeme naučit z této, řekněme, vlny cílených incidentů, pokud jde o ledničky a jejich zneužití? Myslím, že existuje několik vrstev, do kterých se můžeme ponořit, a začnu technickou vrstvou: co se skutečně stalo?
příčina, díky níž mohli útočníci následně zneužít. A byly zde dvě stránky: zaprvé jde o správu přihlašovacích údajů, kdy výrobce poskytl všem produktům výchozí heslo, což je v naprostém rozporu se zásadou zabezpečení „defaultně bezpečný“ a „zabezpečení již při návrhu“, což je princip, kterému se samozřejmě unie věnuje prostřednictvím zákona o kybernetické odolnosti, který vstupuje v platnost 1. prosince, avšak tyto produkty jsou již na trhu. A druhým bodem byla zranitelnost, která byla následně zneužita. Tyto dvě věci se tedy spojily a samozřejmě opět je správa zranitelností klíčová, pokud jde o odolnost produktů uváděných na vnitřní trh. Zákon o kybernetické odolnosti bych tedy řekl, že přichází o 20 let pozdě, ale lépe pozdě než nikdy. A v tomto smyslu věříme v komunitě kybernetické bezpečnosti, že tento rámec zajistí alespoň do budoucna, že budeme mít na vnitřním trhu mnohem bezpečnější a odolnější produkty cirkulující. Samozřejmě zde existuje problém s dědictvím: jak zajistíme, aby výrobci podnikli nezbytné kroky k řešení zastaralých produktů, tedy produktů, které již nejsou podporovány? To je jedna stránka toho, co jsme pozorovali, kde vidíme, že došlo k problému s tím, jak výrobce navrhl a udržoval zabezpečení svého produktu. Druhým problémem je samozřejmě provozní situace, tedy jak rychle byla informace sdílena mezi členskými státy a odpovědnými orgány, což jsou v podstatě národní CERTy a síť CERTů. Nyní došlo k velmi silné úrovni výměny znalostí mezi jednotlivými členskými státy, takže nemohu říci, že by členské státy informace nesdílely – sdílely je. Otázkou však samozřejmě je, jakmile národní orgány tyto informace sdílejí, jak jsou tyto informace zachyceny relevantními subjekty v samotných kritických sektorech? Jaká opatření přijmou
aby zvýšily svou odolnost a také, zda to činí pouze vůči národním orgánům, nebo zda existují celoevropské informační sdílení sítě napříč různými sektory, které mohou využívat – a tam jsme zaznamenali mezery. Ano, pokud jde o společné situační povědomí, jedná se o oblast, kde by mohly být podniknuty kroky, aby bylo zajištěno, že informace budou sdíleny rychleji nejen prostřednictvím národních kanálů, ale také na úrovni EU napříč různými sektory. Tento případ byl obzvláště důležitý, protože ukazuje, jak jediný produkt, který se samozřejmě používal především v podnikání supermarketů a potravinářské distribuce, byl také využíván nemocnicemi a poskytovateli zdravotních služeb – tedy různými sektory. Proto je mezisektorová výměna informací také kritickým faktorem, který bychom měli prozkoumat, abychom zajistili rychlejší a účinnější přijetí takových opatření. Myslím, že Komise navrhla ve svém přezkumu mandátu jakéhokoli mechanismu, zejména pro případy ransomwarových útoků – i když se nejednalo o ransomwarový útok, mohly by být použity podobné metody ransomwarovými hrozbami. Jedná se o mechanismus včasných varování, kde by ENISA mohla potenciálně distribuovat do odvětví a poskytovatelům kritických služeb takové zásadní informace, jak se chránit, a to opět ve spolupráci a koordinaci s národními orgány. Myslím, že tyto mechanismy, které Komise navrhla, by byly zásadní pro prevenci a ochranu Evropy před opakováním takové krize v budoucnosti. Otázka umělé inteligence je samozřejmě také velmi relevantní – jedním z důvodů, proč Komise zavedla akční plán pro umělou inteligenci, je právě její důležitost.
Řečník 1en
Zvýrazněte tři oblasti zejména. Za prvé využití — samozřejmě také ve vztahu k ostatním otázka ctihodného poslance — kde je problém? Problém je samozřejmě v tom, že při využívání schopností umělé inteligence se kybernetickým aktérům daří velmi snadno a rychle objevovat zranitelnosti a slabá místa v našich systémech, tato slabá místa rychle a snadno zneužít a získat tak převahu. Pro obránce nebude zdaleka tak snadné nasadit agenty umělé inteligence k obraně svých sítí, protože musejí rovněž zajistit zabezpečení a odolnost služeb, které poskytují. Pouhé rychlé aplikování záplaty tak problém nevyřeší, ba dokonce může způsobit ještě větší problémy. Obrana je v tomto případě vždy v nevýhodě. Umělá inteligence však může být — a dlouhodobě také bude — příležitostí i pro obránce, protože může například pomoci výrobcům prověřovat a ověřovat, zda jejich produkty neobsahují zranitelnosti, než je uvedou na trh. Krátkodobě však jednoznačně převládá útočný přístup. Kde tedy spočívá kritičnost této situace? Především musíme tyto schopnosti využívat k zabezpečení společných veřejných statků v digitálním ekosystému, jimiž jsou otevřené softwarové zdroje. Existují miliony knihoven otevřeného softwaru, které využívají výrobci, poskytovatelé služeb a další subjekty. Ne všechny jsou však řádně spravovány. Kritická jsou zejména „osirocené“ knihovny, tedy ty, které se používají, ale nikdo se o ně nestará. Musíme se snažit zajistit jejich zabezpečení. Komise proto přijala konkrétní akční plán v této oblasti. Ten realizujeme a koordinujeme s členskými státy, abychom v daném časovém rámci zajistili zabezpečení kritických otevřených softwarových aktiv. Nemůžeme však zabezpečit všechno. Je to otázka financí, lidských zdrojů — a těch všichni máme nedostatek.
Tak je zřejmé, že tam musíme udělat některá těžká rozhodnutí. My se však snažíme ze všech sil, aby se evropským poskytovatelům služeb, kteří jsou součástí veřejné správy, lépe dařilo zvládat tuto bouři. Druhou otázkou jsou samozřejmě schopnosti. A znovu opakuji, že se budu držet Akčního plánu pro umělou inteligenci, když Komise předpokládala, že je třeba – spolu s Společným výzkumným centrem – zřídit zkušební laboratoř pro evropské subjekty, společnosti a kritické poskytovatele služeb, aby mohli tyto schopnosti v budoucnu využívat a testovat své výrobky a služby, a aby měli v případě potřeby přístup k těmto schopnostem. A pak jsou tu samozřejmě otázky, které přesahují rámec tohoto akčního plánu, a týkají se spíše průmyslové politiky a schopnosti Evropy vytvořit ekosystém, v němž mohou evropští vývojáři v budoucnu tyto schopnosti poskytovat. Takže doufám, že jsem nejen odpověděl na otázku paní Nieblerové, ale také na otázku ctihodného pána, který odešel. Nyní, pokud jde o otázky položené předsedou, velmi dobře. Myslím, že máme dost času, takže si na odpověď vezmu trochu víc času. Abych se k tomu vyjádřil podrobněji, v první řadě v rámci Výboru pro kybernetickou bezpečnost je pravda, že máme mnoho platforem, sítí a komunit. A kybernetická bezpečnost není jednoduchá či, řekněme, přímá cesta. Je tomu tak proto, že zasahuje do mnoha různých odvětví, výrobců produktů, výzkumné komunity, vzdělavatelů atd., a my potřebujeme, aby různé komunity hrály stejnou hru, která je z našeho pohledu hrou v kybernetickou bezpečnost. To vyžaduje velké úsilí o koordinaci a spolupráci. Vyžaduje to také přístup, který vytváří kulturu kybernetické bezpečnosti napříč všemi těmito oblastmi. Já nejsem velkým zastáncem sjednocování všeho, protože si nemyslím, že to je odpověď. Ale věřím tomu, že společná vize a společná strategie je něco, co rozhodně pomáhá. A právě zde se Státní strategie kybernetické bezpečnosti samozřejmě velmi hodí.
K tématu NIS2 a její revizi nechci příliš komentovat. Mohu pouze prozradit jednu věc: moji voliči, kteří jsou národními kybernetickými bezpečnostními orgány, hned poté, co byla směrnice přijata, za mnou přišli se stížnostmi, proč směrnice není nařízení. To jsem považoval za docela zajímavé. Ale myslím si, že existuje snaha najít způsoby, jak aplikovat rámce EU pro kybernetickou bezpečnost mnohem efektivnějším, mnohem jednotnějším a mnohem koherentnějším způsobem. Nyní, je potřeba specifické kybernetické legislativy nad horizontální vrstvu? Pochybuji o tom. A uvedu vám jen několik příkladů. Existuje rozdíl mezi hlášením incidentu v energetickém sektoru z hlediska kybernetické bezpečnosti a například v nemocnici? Incident by měl být hlášen obdobným způsobem. Zranitelnost by měla být řešena obdobným způsobem. Samozřejmě s ohledem na odlišný kontext jednotlivých sektorů. Principy kybernetické bezpečnosti se tedy nemění od sektoru k sektoru. Aplikace se může lišit, ale principy zůstávají stejné. Z tohoto důvodu bychom z hlediska kybernetické bezpečnosti prosazovali horizontální přístup k kybernetické bezpečnosti, tedy zjednodušený a jednotný přístup k implementaci klíčových principů kybernetické bezpečnosti, ať už jde například o hlášení incidentů či správu zranitelností. A Komise skutečně následovala stejný přístup s návrhem jednotného vstupního bodu v rámci digitálního omnibusu, například. A nakonec dovednosti. Jaké nástroje můžeme nabídnout? Kdybych znala odpověď, pravděpodobně bych tuhle lavici neobývala. Založila bych startup a využila bych tohle vědění. Z toho, co jsme zatím viděli, je však zřejmé, že to opět vyžaduje úsilí na různých úrovních. Jedním z nástrojů, které musíme použít, je koordinace a pochopení toho, kam směřujeme, aby mohla různá úroveň a různé orgány činit příslušná rozhodnutí v rámci stejného rámce či společné vize.
Jak jsme zatím viděli, tak kritické subjekty v kritických sektorech spíše než aby zaměstnávaly odborníky na kybernetickou bezpečnost, spolupracují s poskytovateli řízených kybernetických bezpečnostních služeb, kteří jim tyto služby zajišťují. Ale tito poskytovatelé řízených kybernetických bezpečnostních služeb přitom potřebují kvalifikované odborníky na kybernetickou bezpečnost, aby mohli tyto služby poskytovat. Je tedy potřeba větší harmonizace, možná i větší konsolidace, aby na trzích panovaly podobné úrovně důvěry, abychom mohli důvěřovat různým poskytovatelům kybernetických bezpečnostních služeb. Abychom mohli důvěřovat i různým schématům pro ověřování dovedností a certifikací. Aby došlo k lepšímu pohybu služeb přes hranice, k lepšímu poskytování služeb a k vyšší úrovni důvěry. Protože opět žádný členský stát to nedokáže sám. Žádný sektor to nedokáže sám. Je třeba mezisektorové a mezinárodní spolupráce v této oblasti. A právě dovednosti jsou oblastí, kde tato spolupráce probíhá. Pokud tedy neznáme úroveň dovedností poskytovatele služeb z jiného členského státu, pak hospodářství váhá tyto služby využívat. Tím se sníží odolnost. Proto bych řekl, že rámce důvěry jsou jedním z nástrojů v oblasti dovedností. Společná ověření, rámce pro certifikaci, to by mohlo pomoci.
Řečník 2en
Děkuji také za ohledy. To by ve skutečnosti mohlo otevřít novou debatu. Někteří kolegové chtěli také vystoupit. Ano, prosím. Gonçalvesi, slovo máte vy.
Řečník 1en
Děkuji vám, pane předsedo, a přeji vše nejlepší. Děkuji také panu Lapassartovi za práci, kterou provádí sdružení ANIS. Doufám, že ani startup nebude potřebovat přijít na to, jaké nástroje budeme v budoucnu potřebovat pro veřejné instituce. A myslím, že v této věci musíme reagovat na to, co se v Evropě stalo během posledních týdnů. O tom se v tomto parlamentu hovoří opakovaně. Tyto hybridní narušení však postihují různé země a různé členské státy. Supermarkety, a myslím, že ještě důležitější, krevní banky byly vystaveny vnějším manipulacím, které způsobily významné ztráty zásob. A nemluvě o falešných bombových hrozbách na několika letech v Evropské unii. Všechna tato událost se pohybují v šedé zóně způsobování škod, aniž by překročily práh konvenčního konfliktu, a všechna si zaslouží vážné posouzení naší kybernetické připravenosti. O tom jsme se bavili během uplynulého roku, jak se společnosti skutečně přizpůsobují těmto scénářům. Ale rád bych vám položil asi tři otázky. Zaprvé, vzhledem ke konkrétním zranitelnostem, jaká by byla nejvyšší priorita a doporučení sdružení ANIS pro zvýšení odolnosti Evropské unie? Za druhé, myslíte si, že se potýkáme s nedostatkem legislativy, nebo jde pouze o otázku implementace operačních technologií? A za třetí, ale neméně důležité, pokud jde o přední a špičkové kybernetické bezpečnostní služby, spoléhá Evropa převážně na externí dodavatele, nebo je náš ekosystém dostatečně rozvinutý? Děkuji.
Řečník 3en
Děkuji. Pokusím se tedy odpovědět na položené otázky. Možná existují různé úhly pohledu, z nichž lze na stejný problém nahlížet. Již jsem paní Nieblerové vysvětlil i pohled agentury na to, jak se věci mají s bezpečností „zabezpečeno již při návrhu“ a „zabezpečeno ve výchozím nastavení“ u produktů, které se pohybují na vnitřním trhu. Jde o otázku, kterou si podle mého názoru Akt o kybernetické odolnosti klade zcela jasně do kompetencí výrobců produktů, aby ji vyřešili. Samozřejmě existují oblasti, v nichž mohou veřejné orgány, jako je ANISA, pomoci tím, že vypracují konkrétní pokyny pro výrobce produktů, jak mohou zajistit, aby jejich produkty byly rovněž navrženy bezpečným způsobem. Nedávno jsme zveřejnili příručku pro výrobce produktů, konkrétně pro malé a střední podniky, pro inženýry produktů, kteří nejsou specialisty na bezpečnost, jak mohou navrhovat své produkty co nejbezpečnějším způsobem a udržovat tuto bezpečnost po celou dobu životního cyklu produktu. Pokud tedy tyto kroky uplatníte – a není to nijak zvlášť složité –, můžete zajistit přiměřenou úroveň zabezpečení svých produktů. Přinejmenším rozumnou z hlediska samodeklarace, kterou Akt o kybernetické odolnosti vyžaduje. Nyní jde o klíčový prvek, protože všichni jsme odkázáni na to, aby výrobci produktů skutečně implementovali principy „zabezpečeno již při návrhu“, nejen je deklarovali, ale skutečně je uplatnili v praxi. A právě to je klíč k tomu, zda bude vnitřní trh v budoucnu důvěryhodnější a odolnější či nikoli. Vynaložili jsme proto velké úsilí na pomoc výrobcům produktů, evropským výrobcům produktů, samozřejmě především, ale naše pokyny jsou zdarma pro všechny a lze je aplikovat celosvětově. Jsme také připraveni pomoci s technickými specifikacemi, přičemž technická specifikace je v podstatě jakýmsi mini standardem. Stejně tak spolupracujeme se standardizačními orgány, aby byly standardy k dispozici, a vím, že se nyní vyvíjí velké úsilí, aby byly zajištěny všechny standardy pro produkty.
dodavatelé budou dodáni včas. Když se nařízení o kybernetické odolnosti začne uplatňovat první prosince 2027. Existují tedy věci, které můžeme udělat, abychom jim pomohli, ale nakonec odpovědnost spočívá na výrobcích. Na těch, kteří nasazují, udržují a uvádějí výrobky na trh. A samozřejmě pro nás je kritickým prvkem software, když mluvíme o kybernetické bezpečnosti. Produkt tedy obsahuje digitální prvek. Ten je řízen softwarem a tento software musí být navržen bezpečným způsobem. I zde hraje roli umělá inteligence, protože již víme, že většina softwaru, většina kódu, který se dnes píše, je psána pomocí umělé inteligence. Vývojáři kódu tedy využívají schopnosti umělé inteligence k psaní kódu. Berou komponenty z jiných zdrojů a stejně důležité je vědět, jak bezpečně využívat schopnosti umělé inteligence k psaní bezpečného kódu. To je další oblast, kde agentura může pomoci a již zavedla směrnice. Proto právě teď dělám reklamní kampaň, ale opravdu se podívejte na webové stránky ANISA, pokud jste kodér nebo výrobce produktů. Co nám chybí – legislativa nebo její implementace? Z mého pohledu, pokud jde o legislativu, zdá se a také pozorujeme v rámci zprávy o stavu kybernetické bezpečnosti, že legislativní a politický rámec je víceméně kompletní. Nejsou zde žádné zjevné mezery. Samozřejmě, jelikož se ekosystémy mění a jsou v pohybu, je třeba občas doplňovat konkrétní prvky. Co můžeme udělat, je konsolidace a zjednodušení. Myslím, že to nemohu říct dostatečně často, ale opravdu věřím, že neexistuje a. odlišný způsob hlášení incidentu nebo zranitelnosti ve srovnání se sektory. Nepotřebujeme 20, 30, 40 různých způsobů, jak to dělat. Existuje jeden jednoduchý způsob a ten by měl fungovat. A rád bych se také odkázal na zprávu Evropského účetního dvora, která byla vydána před několika týdny, kde se uvádí, že rámec pro hlášení incidentů, rámec pro situační povědomí, motor v Evropě, který byl vytvořen
V něm je písek. Takže to nemůže fungovat hladce. A část toho písku je samozřejmě způsob, jakým se věci implementují, různé představy. Zjednodušení legislativního rámce je tedy velmi důležitým hnacím motorem. Stejně tak i konsolidace, abychom lépe chápali, kdo je za co odpovědný a kdo by se o to měl starat. Hlavní úsilí by však mělo směřovat k tomu, aby se realizovalo to, co jsme již přijali. Aby se to skutečně projevilo v praxi. A právě tady ANISA vstoupí do hry a já osobně jako šéf agentury rád podpořím členské státy při zavádění tohoto rámce, podpořím výrobce produktů při zavádění legislativního rámce, ale také podpořím kritické subjekty a kritické sektory podle NS2. Aby tak mohli účinně zavádět legislativní rámec. Poslední věc jsem si jen načmáral, ale svůj vlastní rukopis neumím přečíst, takže se omlouvám za vzhled.
Řečník 2en
Ano, omlouvám se, služby kybernetické bezpečnosti musí být na prvním místě a prioritou, ať už si myslíte, že jsme již vyvinuli vlastní síť, nebo se spoléháme především na externího dodavatele.
Řečník 3en
Je to tak, takže se na to dá dívat dvěma způsoby. Myslím, že to záleží také na službách, ale ANISA také jménem Evropské komise spravuje kybernetickou rezervu. A způsob, jakým spravujeme kybernetickou rezervu, je v podstatě takovýto: spolupracujeme se spolehlivými poskytovateli řízených kybernetických bezpečnostních služeb, aby v případě, kdy členské státy pociťují potřebu podpory při řešení konkrétních incidentů nebo potřebují podporu při zvyšování odolnosti kritických subjektů, které jsou podle jejich vlastních hodnocení hrozeb a rizik cílem útoků, mohli tyto členské státy oslovit soukromé poskytovatele, kteří jim pomohou. Všichni tito soukromí poskytovatelé, se kterými spolupracujeme, jsou evropskými subjekty vlastněnými a kontrolovanými z Evropy. Takže evropské daňové poplatníky peníze směřují do evropských podniků, aby pomohly evropským společnostem. A nezaznamenali jsme žádný významný tržní nedostatek, tedy že by chyběla konkrétní služba s evropskými schopnostmi. Na tomto základě tedy mohu říci, že nevidím žádnou zřetelnou mezeru v této konkrétní oblasti. Samozřejmě víme, že existují pravděpodobně i jiné oblasti, kde je třeba zajistit, aby Evropa měla dostatečné kapacity, ať už jde o to, že máme dostatečný výpočetní výkon k využívání špičkových modelů umělé inteligence, nebo o to, aby se tyto modely samy vyvíjely v Evropě. To je další vrstva služeb, do níž se zatím jako ANISA příliš nezapojujeme. Prostřednictvím Akčního plánu pro umělou inteligenci však nyní společně se Společným výzkumným střediskem zavádíme testovací laboratoř, která by nám poskytla informace o tom, jaké jsou naše schopnosti a jak daleko musí evropský trh pokročit.
Řečník 1en
Velmi vám děkuji. Za tento zajímavý výměnu názorů, pokud by někdo chtěl ještě něco dodat, ukončili jsme naši dopolední schůzi výboru a uvidíme se odpoledne. Děkuji mnohokrát.
Řečník 2en
Děkuji.