Brussels Live · Schůze výboru IMCO 2026-11-09 Automaticky přepsáno a přeloženo z původního zvuku. Možné chyby. Strojový překlad. Závazný je originál. Nezávislá služba, bez vazby na Evropský parlament či Evropskou komisi. Zdroj: © Evropská unie. AI-generated: Transcripts, translations and summaries on this site are generated automatically by AI: speech recognition (Soniox), machine translation and summaries (Mistral AI). Not edited by humans before publication. EU AI Act, Article 50. [15:05:22] Speaker 2 [EN] Dobrý den, dobrý den všem. Dobré odpoledne. Začínáme, protože je pět minut po. Ale já, protože jsem velmi unavený, budu mluvit rumunsky. Prosím, abyste se prosím vyslechli a. [15:05:43] Speaker 2 [RO] Dostal jste program? Nepřečtu to znovu. Pokud souhlasíte, můžeme rovnou přejít k programu. Členové byli rovněž informováni o tlumočnickém servisu, který využíváme, a děkuji tlumočníkům. Máme tlumočení do mnoha jazyků. Chtěl bych, abyste mě vyslechli. Pokud je to pro vás snadné ve vašem mateřském jazyce. Připomínám vám, že naše jednání je vysíláno na internetu. Je k dispozici také na tabletu a notebooku. Hlasovací systém bude k dispozici zítra. Dnes se nebude hlasovat, hlasování bude možné pouze v jednací místnosti. Budete proto potřebovat své hlasovací karty. Mohl bych vás informovat, že už na začátku máme několik termínů pro pozměňovací návrhy, konkrétně k 11. listopadu je stanoven termín pro zprávu CIPSACT. Bylo by možné, aby nám pan Paulius Sodagar laskavě sdělil svůj názor? [15:06:59] Speaker 2 [EN] Nevím, jestli je to správně [15:07:00] Speaker 2 [RO] zda či nikoli, a 12. listopadu máme také termín pro zprávu o multimodálním rezervování a ochraně cestujících v železniční dopravě pro jednu jízdenku; zpravodajem pro stanovisko je pan Cosma, pan Cosma Zlotovski ze skupiny ECR. Máme první bod programu. Máme zde předsedu pracovní skupiny pro implementaci zákona o digitálních trzích pana Andrease Schwaba, který je s námi. A samozřejmě dnes, pro první bod programu, jsme požádali předsedu skupiny, aby přednesl zprávu o setkání konaném 4. listopadu tohoto roku, a to v délce maximálně pěti minut. [15:07:59] Speaker 1 [EN] Andreasi, prosím. [15:08:01] Barry Andrews (Renew) [DE] Ano, děkuji vám mnohokrát, paní předsedající. Také jsem unavená, proto mluvím německy. Ale oh téma, samozřejmě, rád bych shrnul body i anglicky. Pokud jsem vás správně pochopil, paní předsedkyně, mám pět minut a jelikož jsem v tuto chvíli jediným přítomným členem, dovoluji si upozornit na toto. Samozřejmě jsem rád, že tuto schůzi předsedáte vy, paní předsedkyně. Ale také na posledním zasedání pracovní skupiny pro zákon o digitálních trzích, pracovní skupiny DMA, byl počet účastníků poměrně nízký, přestože diskuse byla velmi zajímavá. A proto musíme společně, jistě spolu s předsedou a koordinátory, přemýšlet o tom, jak můžeme pokračovat v naší práci ve skupinách. [15:08:58] Barry Andrews (Renew) [EN] Přesto však rád referuji o setkání, které jsme měli minulý týden. Poslední pracovní skupina pro nařízení o digitálních trzích (DMA) se uskutečnila minulou středu. Byl zaměřen na srovnání přístupu EU a USA ke konkurenci na digitálních trzích. V podobném směru, ale s různými prostředky a nástroji, se zvláštním důrazem zejména na vymáhání a nápravná opatření. Obě strany, tedy Spojené státy a EU, protože Evropská komise byla přítomna stejně jako zástupci státních prokurátorů Spojených států, obě strany sdílejí jeden cíl, a tím je, aby trhy zůstaly soutěživé a uživatelé měli skutečnou volbu. Víme, že nástroje jsou odlišné. Evropa kombinuje ex-ante regulaci prostřednictvím DMA s tradičním přístupem v oblasti prosazování hospodářské soutěže. USA spoléhají především na řešení jednotlivých případů prostřednictvím soudních sporů v oblasti antimonopolního práva, které jsou stále více vedeny soudy a státními orgány. Státní orgány, protože i ony mají mnoho možností zahájit řízení, která byla v minulosti vedena i na federální úrovni, ale protože nyní existuje určitá „Trumpova zácpa“ na federální úrovni, zdá se, že tam je méně aktivity. Pojďme se tedy podívat na některé detaily. Výsledky vypadají také odlišně. V Evropě byl nařízení DMA představen a Komise začala používat jejich ustanovení. V červenci bylo zjištěno, že Google nedodržuje dvě pravidla. Vyhledávač Google upřednostňuje své vlastní služby před službami svých konkurentů, což ji stálo 460 milionů eur. Vývojáři z Google Playbook byli odrazeni od směrování uživatelů k lepším nabídkám, což ji stálo dalších 400,30 milionu. To dělá celkem 809 milionů eur najednou a třetí pokutu podle DMA po společnostech Apple a Meta. A z toho vyplývající poselství bylo jasné a Komise jej hájila také ve pracovní skupině. Pravidla DMA pro otevřené trhy, a to i v digitální oblasti, nejsou pouhou či čistě dekorativní záležitostí. Naproti tomu ve Spojených státech se peníze pohybují prostřednictvím mimosoudních vyrovnání. Vyjednáno generálním prokurátorem státu, 700 milionů dolarů za ceny a ochranu soukromí v Google Play a za [15:11:21] Barry Andrews (Renew) [EN] o soukromí, 1,3 miliardy dolarů v jednom případě a 391 milionů v druhém. Vidíte, že částka na druhé straně Atlantiku je ještě vyšší a prezident Spojených států o tom vůbec nemluví. Možná by se tedy Evropská komise mohla také trochu více odvážit. Mezitím ve Spojených státech stále probíhají soudní řízení ohledně vyhledávačů a edtechových technologií. Jsou očekávány nápravná opatření a odvolání. Konečné slovo tedy ještě nebylo řečeno. V této souvislosti jsme měli potěšení setkat se se dvěma zástupci generálních prokurátorů z Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž a Generálního ředitelství pro sítě a digitální obsah, jakož i z Google, abychom měli i trochu otevřenou diskusi o společnosti, která byla předmětem prezentací jak Evropské komise, tak generálních prokurátorů z Tennessee a Colorada. A to, co vám mohu říci, paní předsedkyně, je, že vymáhání se neděje izolovaně. Zkušenosti z amerických řízení a z těch našich by měly ovlivňovat, jak uplatňujeme DMA, a tam, kde je to potřeba, jej zlepšovat. Chtěl bych vám jen sdělit názor, že i naši američtí státní zástupci byli velmi jasní v tom, že sdílejí základní logiku nařízení DMA, že souhlasí s pokutami, které Komise udělila, a nesdílejí názor, že se jedná o jakýsi obchodní nástroj. Stejně jako my dbají na otevřené trhy, na spravedlivou soutěž, a proto pracovní skupina bude i nadále sledovat další vývoj těchto otázek. Domníváme se, že v tomto případě máme velmi silnou spolupráci se Spojenými státy, spíše s státními zástupci než na federální úrovni. Ale jako ve všech politických věcech se mohou věci brzy změnit. Dříve či později. Proto jsem jen vděčný, že sekretariát, paní předsedkyně, vždy dokonale připravuje tyto schůze s ohledem na návrhy kolegů, kteří se jich účastní. Je spousta lidí, kteří si stěžují. Je spousta společností, které by chtěly ukázat, že Komise občas jde příliš daleko. My jsme tu proto, abychom Evropskou komisi drželi v patřičných mezích, abychom byli jisti, že prosazování nařízení o digitálních trzích (DMA) probíhá. [15:13:33] Barry Andrews (Renew) [EN] Dále. A myslím, že bychom takto měli pokračovat. Mockrát vám děkuji. Těm, kteří mi pomohli, těm, kteří se zúčastnili, a vám, paní předsedkyně, za to, že jste mi věnovala čas k tomu, abych o tom referoval. [15:13:46] Speaker 2 [RO] Děkuji, Andreasi. Ano, rovněž věřím, že tato pracovní skupina je důležitá a že se jí musí účastnit a přispívat více lidí. Nutné závěry. A samozřejmě je sdílet s Evropskou komisí, abychom zjistili, jak můžeme věci zlepšit. To bylo také cílem zřízení pracovní skupiny. [15:14:07] Speaker 2 [EN] Děkuji. Thank you, Sean. [15:14:10] Speaker 2 [RO] Dalším bodem našeho dnešního programu, který si myslím, je mimořádně důležitý, a doufám, že bude sledován i online, jsou malé a střední podniky a test EU pro malé a střední podniky v praxi – jeho účinnost a nedostatky. Máme k dispozici studii a rád bych poděkoval za výměnu názorů a představení studie. Těm, kteří převzali odpovědnost a dnes se zde zúčastnili a vystupují před pane Timotei Iong, výzkumný pracovník, je výzkumníkem působícím v Centru pro empirickou právní vědu při univerzitě v Lovani. Přítomna je rovněž komise prostřednictvím Digi Grow, rád bych zahájil 10minutovou prezentaci studie. Poté bude mít výbor pět minut na to, aby vyjádřil svůj názor, a poté, samozřejmě, kolegové, pokud si to budou přát, mohou sdělit svůj vlastní názor. Takže bych chtěl poděkovat výzkumníkovi a poskytnout mu slovo na deset minut. [15:15:25] Speaker 1 [EN] Děkuji, pane předsedo. [15:15:27] Speaker 3 [EN] Vážení členové, jmenuji se Timothy Iong, PhD. v oboru ekonomie, výzkumný pracovník v SEPS. Dnes zastupuji své kolegy a představují tuto studii o malých a středních podnicích a testu EU pro malé a střední podniky. [15:15:42] Speaker 1 [EN] V praxi – účinnost a mezery. Dále. [15:15:49] Speaker 3 [EN] Některé základní údaje. Malé a střední podniky představují více než 99 % podniků v počet v EU. Je proto rozumné se domnívat či předpokládat, že většina z legislativa bude mít dopad na malé a střední podniky. Skutečně, v rámci legislativního rámce EU byly malé a střední podniky v popředí. Abych jmenoval jen několik příkladů, Komise z roku 2008 s názvem „Myšlení na malé podniky především“ je jedním z těchto vodících dokumentů. V rámci rámce pro lepší regulaci máme „filtr pro MSP", „test pro MSP“ a „kontrolu MSP“. Filtr pro malé a střední podniky je raným krokem k určení, zda je legislativní návrh relevantní. pro MSP. Test MSP je zhodnocení dopadu návrhu na MSP. A kontrola MSP je šablona pro předložení testu MSP. Kromě toho existuje síť zmocněnců pro malé a střední podniky, která zahrnuje národní zástupce a některá podnikatelská sdružení, jež budou konzultována dle potřeby, zejména ohledně toho, zda je daný návrh relevantní pro malé a střední podniky. Přesto však existují hlasy tvrdící, že malé a střední podniky nesou značná břemena plynoucí z právních předpisů EU. Hlavní výzkumnou otázkou této studie je, zda rámce pro lepší regulaci se podařilo dobře vybalancovat dobrou politiku a regulační břemena na malé a střední podniky. Další snímek, prosím. Účely studie. Shromáždili jsme posouzení dopadů zveřejněná mezi lety 2020 a 2025 a zkoumali jsme, jak zohlednily dopady na MSP, zejména když měly zvláštní zasedání nebo přílohu testu pro MSP. Konkrétně bychom chtěli zjistit, zda nástroj pro lepší regulaci zveřejněný v listopadu 2021 přinesl nějaké změny. Máme také šest případových studií. Umožňují nám ponořit se do podrobností. Naučte se dobré a méně dobré postupy a konzultujte šest respondentů ohledně jejich pohledů a nápadů. Nakonec shrneme zjištění do 10 návrhů doporučení. Další. Další snímek, prosím. Metodologie. Kontrolujeme 224 posouzení dopadů a identifikovali jsme 172 posouzení dopadů souvisejících s podnikáním nebo malými a středními podniky (MSP). Poté jsme navrhli šablonu pro sběr dat a sestavili tým výzkumníků, kteří přečetli 172 posouzení dopadů. Kromě toho jsme použili stroje ke čtení těchto dokumentů a [15:18:55] Speaker 3 [EN] představili některé statistiky. Vybrali jsme šest případů pokrývajících různé politické oblasti – od umělé inteligence až po regulaci pozdních plateb. Máme také šablonu pro případové studie, která zajišťuje srovnatelnost všech případů. Kromě toho jsme provedli šest rozhovorů. Ty zahrnovaly podnikatelské asociace a národní zástupce spojené s vyslanci pro MSP. Tak nejprve nechám ukázat rozdělení 224 posouzení dopadů. Jak již bylo zmíněno dříve, existuje 172 posouzení dopadů souvisejících s podnikáním. Z těchto 172 posouzení dopadů bylo 55 zveřejněno před rokem 2022. Těmto říkáme podvzorek z období před rokem 2021. Protože vydání nástroje pro lepší regulaci z roku 2021 bylo zveřejněno v listopadu 2021. Jsme tedy docela přesvědčeni, že tyto 55 posouzení dopadů nebyly ovlivněny nástroji pro lepší regulaci z roku 2021. Poté oddělujeme 95 posouzení dopadů zveřejněných mezi zářím 2022 a prosincem 2025. Tomu říkáme podvzorek po roce 2021. Vzhledem k tomu, že jsme si poměrně jisti, že se jednalo o návrhy s nástroji z roku 2021 k dispozici. Mezi tím máme 22 posouzení dopadů, jimž říkáme smíšený nebo přechodný podvzorek. Další snímek, prosím. První statistika, jak často jsou v těchto hodnoceních dopadů zmiňována malá a střední podnikání. Z této tabulky můžeme vidět, že trend je rostoucí, což znamená, že malé a střední podniky jsou v posouzeních dopadů průměrně zmiňovány častěji – z 46krát před rokem 2021 na 106krát po roce 2021 na jedno posouzení dopadů. Další snímek, prosím. Kde jsou malé a střední podniky v posouzeních dopadů zmiňovány? Jeden hodnotící posudek rozdělíme na 10 stejných částí. A zjistíme, kolikrát se průměrně zmiňují MSP v různých částech posudku. Modrá linie představuje výsledky před rokem 2021 a zelená linie představuje výsledky po roce 2021. Vidíme, že všude je průměr po roce 2021 vyšší než průměr před rokem 2021. Kromě toho první vrchol výsledků po roce 2021, který se pohybuje mezi 20 a 30 procenty, nastává dříve než u výsledků před rokem 2021. To znamená, že průměrně se malé a střední podniky objevují dříve při posuzování dopadů. [15:22:20] Speaker 3 [EN] Poslední skok v výsledku po roce 2021 je zjevně důsledkem toho, že test pro malé a střední podniky byl předložen jako příloha. Tak docházíme k závěru, že nástrojový balíček pro lepší regulaci z roku 2021 skutečně ovlivnil způsob, jakým Komise zpracovává své posouzení dopadů. Malé a střední podniky i Komise si tak více uvědomují zohledňování zájmů malých a středních podniků. Nyní vám ukážu některé další výsledky, které nemusí být tak pozitivní. Další snímek. Další snímek, prosím. Zjistili jsme, že MSP jsou méně zmiňovány v části proč byste měli jednat. Navrhuje to, že Komise by mohla selhat ve spojování potřeby vašeho jednání se SME. Kromě toho se SME v sekci monitorování a hodnocení zřídka zmiňují. Zatímco tedy vidíme, že kvantifikace má vzestupný trend, velmi často odhad nákladů nerozlišuje SME od větších podniků. Příspěvky MSP do veřejných konzultací byly omezené, ale obchodní asociace obvykle odpověděly. Ale to, co jsme nezjistili, je, zda tyto odpovědi byly vlivné. Takže některé další užitečné poznatky. MSP a inovace se často diskutují. 95krát z 172. Některá témata byla diskutována více než konkurenceschopnost malých a středních podniků. Ovšem opatření pro vstup na trh a sledování malých a středních podniků jsou diskutována méně. Další snímek, prosím. Máme tedy šest případových studií, ale nebudu se jít do detailů. Vybral jsem pouze některé z nich, tedy některé z výsledků prezentace. Náklady často nejsou kvantifikovány tak, aby se daly porovnat s diskusí o přínosech. To znamená, že posouzení nemůže říci, zda legislativa ospravedlňuje náklady. V některých návrzích, například v nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, mají jiné principy přednost před ekonomickými ohledy. Proto je prostor pro zohlednění potřeb malých a středních podniků (MSP) poměrně omezený. Obecnější pozorování je, že posouzení nerozlišuje ekonomické role jednotlivých firem, a proto je posouzení dopadů na MSP příliš obecné, než aby se dalo aplikovat na skutečné podniky. V jiných případech zůstává dopad na MSP pouze kvalitativní a výrazně neovlivnil návrh možností politiky. Nakonec v případě nařízení o pozdních platbách, i když dopad [15:25:24] Speaker 3 [EN] hodnotící zpráva je obecně přijímána pozitivně ze strany zainteresovaných stran; obchodní asociace dokonce žádají o stažení návrhu. Proto bych vás chtěl povzbudit k přečtení případů, pokud máte zájem o některý z případů v seznamu. Další snímek, prosím. Nyní bych vám rád shrnul některé zjištění, než vám předložím některá doporučení. Nejprve jsme měli dojem, že test pro malé a střední podniky je formální cvičení s malým vlivem na výběr preferované varianty. Za druhé jsme někdy zjistili, že test pro malé a střední podniky a kontrola konkurenceschopnosti se překrývají, a mohlo by existovat lepší způsob, jak je integrovat nebo oddělit. Za třetí, stav malých a středních podniků není dobře pochopen a jejich role na trzích nejsou dostatečně diferencovány. Za čtvrté, analytická podpora pro analýzu malých a středních podniků je často slabá a bez důkazů. To vytváří dojem, že analýza malých a středních podniků slouží k ospravedlnění rozhodnutí Komise. Pátá ohledně konzultací se zainteresovanými stranami. Počet konzultovaných malých a středních podniků je obvykle malý. Další snímek, prosím. Omlouvám se, že jsem tu šestku vynechal. Konzultace se zainteresovanými stranami jsou někdy poměrně oddělené od ostatních posouzení. A obavy nejsou propojeny s politickými variantami. Sedm, chybí rámec pro monitorování a hodnocení dopadů na malé a střední podniky. Osm, RSB funguje, ale postrádá silnější mandát ke zlepšení kvality posouzení dopadů. Za deváté jsme zjistili, že během jednání mezi spoluzákonodárci se často opomíjejí otázky týkající se malých a středních podniků. Za desáté jsme nenašli žádné příklady, kde by posouzení dopadů zohledňovalo kumulativní účinky legislativy EU na malé a střední podniky. Další snímek, prosím. Nyní vám předkládám některá doporučení. Za prvé, princip „Myšlení na malé nejdříve“ by měl být plně uplatněn. To znamená, že legislativa by měla být navržena pro malé subjekty. Odhad nákladů vychází z možností malých firem. Za druhé, nástrojová skříň pro lepší regulaci by měla být navržena tak, aby poskytovala nástroje pro malé a střední podniky, aniž by analýzu zahltila dalšími nástroji. Firmy by se neměly rozlišovat pouze podle své velikosti, ale také podle svých ekonomických rolí. [15:28:19] Speaker 3 [EN] aby analýza mohla lépe prozkoumat nepřímé nebo následné účinky podél hodnotového řetězce. U posouzení dopadů by měla být transparentní s poskytnutými údaji a analytickými kroky, které musí být k dispozici pro ověření a další studie. Za páté by veřejné konzultace měly kromě odpovědí od asociací usilovat o odpovídající zastoupení malých a středních podniků. Za šest, posouzení dopadů by mělo ukázat, jak konzultace s MSP či test MSP ovlivňují politická řešení a volby. Za sedm, návrh by měl zavést specifická monitorovací a hodnotící opatření pro MSP. Za prvé, institucionální dohled nad zohledňováním potřeb malých a středních podniků (MSP) a jejich dopadů by měl být posílen. RSB by měl hrát větší roli a být nezávislejší. Za druhé, zohledňování potřeb MSP by mělo být zachováno v celém legislativním procesu. Test pro malé a střední podniky by neměl přestat být relevantní ve fázi návrhu. Měl by být relevantní i během fáze vyjednávání. Za deset, Komise by měla pravidelně přezkoumávat kumulativní zátěže pro malé a střední podniky a poskytovat jim větší podporu. To je vše z mé prezentace. Děkuji mnohokrát. Děkuji, pane předsedo. A vítám jakékoli komentáře a dotazy. [15:29:56] Speaker 2 [RO] Děkuji mnohokrát. I když to bylo více než 10 minut, domnívám se, že studie je velmi důležitá. A doufám, že ji budeme mít k dispozici pro celý výbor. Jsem rád, že Evropská komise vystoupí po prezentaci studie, protože si osobně velmi cením výsledku a doporučení, která jste učinili, a velmi zvědavě očekávám, co k výsledkům této studie řekne Komise. Děkuji. Zástupce Komise tedy bude mít pět minut. Komise, od Digi Grău, nechme se hned podívat na jméno. Je to paní, paní, Marie-Hélène Pradin. Pradin. Promiňte. [15:30:50] Speaker 1 [FR] Děkuji vám, paní předsedkyně. Děkuji i ctěným členům Parlamentu. Především bych vám chtěl poděkovat za zadání této studie. Domnívám se, že se můžeme jenom blahopřát k pozornosti věnované malým a středním podnikům a k tomu, jak jsou zohledněny v posouzení dopadů. Budu se držet spíše obecných poznámek a rád bych uvedl několik bodů a upozornil vás na následující. Především si myslím, že je důležité zdůraznit, že v každém případě naše jednotka pro malé a střední podniky a tým odpovědný za metodika pro malé a střední podniky nebyla pro toto studium vůbec zapojena ani konzultována. Nebyli jsme požádáni, neměli jsme příležitost vyjádřit svůj názor k dokumentu, a to je trochu škoda, protože od samého počátku bychom mohli přispět i svou odborností. Za druhé si myslím, že s ohledem na prezentaci, která byla přednesena, můžeme pouze konstatovat pokrok, kterého bylo dosaženo od roku 2021, kdy byl zaveden Sada nástrojů pro lepší regulaci z roku 2021. MSP jsou nyní častěji zmiňována v posuzování dopadů, kvantifikace nákladů se zlepšila, i když ještě není optimální, a od roku 2022 je na všech návrzích uplatňován filtr pro MSP. Chci říci, že čísla mluví sama za sebe: z 224 zveřejněných posouzení dopadů se podíl těch, které zahrnují test pro malé a střední podniky, zvýšil z 23 % na 93 % u iniciativ vybraných filtrem, a zmínky o malých a středních podnicích v posudcích dopadů se také více než zdvojnásobily. Toto tedy ukazuje skutečný pokrok v systematickém zohledňování dopadů návrhů na malé a střední podniky v rámci přípravy legislativy. Je však zřejmé, že stále existují určité obtíže. Ty byly zdůrazněny ve studii. Abychom zejména zlepšili kvalitu těchto posouzení dopadů, je třeba řešit nedostatek spolehlivých údajů, a to zejména prozkoumáním možnosti [15:33:06] Speaker 1 [FR] cílená podpora malým a středním podnikům (MSP), využívání náhradních proměnných pro kvalitativní prvky tam, kde není možné přímé kvantifikování, a konečně transparentnější komunikace o nedostatcích v datech, která vysvětluje, proč kvantifikace nebyla možná. Za třetí, jde také o to, aby se v prezentaci – více než ve studii – zdůraznilo, že MSP je pouze jedním z nástrojů mezi mnoha dalšími. Zaměřuje se na jednu dimenzi, dimenzi MSP, v konkrétním stadiu legislativního cyklu. Nesmíme zapomínat, že to začíná už dříve, hned u zrodu návrhu, protože jakmile je oznámena iniciativa, probíhá veřejná konzultace, provádí se posouzení dopadů, zpracovává se legislativní akt, probíhají jednání mezi Evropským parlamentem a Radou a následně dochází k implementaci. Snažíme se proto zasahovat ve všech fázích tohoto procesu. A proto je tu celá řada nástrojů, které již byla zmíněna v prezentaci: filtr, test, kontrola pro malé a střední podniky, která je také nedávná. A dnes s radostí oznamuji, že chceme jít dál a že by měl být k dispozici nový nástroj od ledna 2027. Byl oznámen ve strategii pro jednotný trh za účelem zlepšení jednotného trhu. V lednu 2027 bychom měli zveřejnit sbírku toho, čemu říkáme „opatření přátelská k malým a středním podnikům“ – osvědčené postupy, standardní doložky, které budou nejprve k dispozici našim službám, ale také zákonodárcům pro tvorbu legislativy. budou od samého počátku příznivější pro malé a střední podniky. Jedná se o ustanovení, která budou pokrývat klíčové prvky nařízení o obnově podpory pro malé a střední podniky v každé fázi, tak řečeno. Vidím, že došlo k zpětné vazbě, takže svůj příspěvek ukončím brzy. Dobře jsme vzali v úvahu deset doporučení. Mnohá z nich již byla zapracována od roku 2025 a od studie. Mohu se podrobněji rozepsat, pokud budou nějaké dotazy. [15:35:27] Speaker 1 [FR] Na závěr bych rád připomněl, že zjednodušení, které nyní hledá také Komise – a jež patří mezi její priority –, je jakousi druhou polovinou obrazu. Uvedu 12 balíčků novel, které Komise již představila, jež povedou ke zlepšení pro malé a střední podniky a zmírní jejich administrativní zátěž. Tato úspora se odhaduje na 22,3 miliardy eur ročně. Z toho 7,7 miliardy eur výhradně pro malé a střední podniky. A všichni víte, že existuje cíl snížit administrativní zátěž malých a středních podniků o 35 % do konce tohoto mandátu. Takže abychom to shrnuli, jsme spokojeni se studií. Ukazuje úsilí, pardon, které již bylo vyvinuto. Možná krátká připomínka, že aby byla tato změna skutečně reálná, všechny instituce se musí pohybovat stejným směrem. Možná nejlepším příkladem je nařízení o obalech a obalových odpadech. Nedávno, což by mohlo být příznivější pro malé a střední podniky, kdyby to bylo od samého počátku navrženo takto. Zde skončím. Spolehneme se tedy také na spoluzákonodárce, aby převzal tuto štafetu a zlepšil legislativní úpravy pro malé a střední podniky. Děkuji. [15:37:06] Speaker 1 [RO] Děkuji mnohokrát, a nyní, po představení studie a stanoviska výboru, pokud má kolega z Renew nějaký názor, rád bych také promluvil. Zvu ho, aby položil otázky nebo požádal o vysvětlení. Děkuji. [15:37:26] Speaker 1 [NL] No, já budu mluvit nizozemsky. No, děkuji vám přesto, a ano, určitě bych chtěl něco říci v kontextu malých a středních podniků, protože, no, na začátku svého mandátu, když jsem vstoupil do Parlamentu, zjednodušování pro malé a střední podniky bylo jedním z mých hlavních bodů. A také ve skupině Renew jsme plně přijali motto „Nejdříve myslete na malé“. Proto je velmi důležité, abychom měli tuto prezentaci. Děkuji také za zpracovanou studii. A děkuji rovněž za odpověď od Komise. Ehm studie, ehm, samozřejmě ukazuje, že je stále co zlepšovat. Ehm, ale já také vidím, že Komise skutečně uvádí, že od roku 2021 a údaje ze studie to také potvrzují, že jsme zaznamenali zlepšení. Ale podle mého názoru to nestačí. Princip „Myšlení na malé nejdříve“ se stále ještě dostatečně neuplatňuje a to se odráží i ve studii. A myslím si, že jeho význam spočívá zejména v tom, že podnikatelé, zejména malé a střední podniky, se zde potýkají s hromaděním předpisů. Kumulativní účinek různých pravidel, která zde v této sněmovně přijímáme, znamená, že nakonec malý podnikatel skutečně nemá kapacitu všechna tato pravidla přezkoumat, vidět je a porozumět jim. Co tedy můžeme udělat s touto akumulací pravidel? Vidím, že výbor již pracuje na konsolidačních návrzích zákonů, víte. Tedy na tom, čemu říkáme debata o zjednodušování. To je velmi důležité. Ale myslím, že můžeme učinit i další kroky. Co se týče zbytku, je samozřejmě důležité, jak také doporučují, zapojit malé a střední podniky v dřívější fázi. A je škoda, že studie uvádí, že se to zatím neděje dostatečně. V důsledcích, tedy náklady pro malé a střední podniky a samozřejmě také způsob, jakým jsou malé a střední podniky zohledňovány v předpisech. A v tomto smyslu je důležité, abychom do procesu zapojovali malé a střední podniky dříve, aby – jak bylo uvedeno na příkladu nařízení o obalech – nemuseli být následně nuceni ustupovat zpět. [15:39:48] Speaker 1 [NL] k řádku. Ehm protože to znamená dvojnásobnou práci. Takže bez ztráty času všech a tím, že nejprve ponoříme malé a střední podniky do krize a do stresu z toho, co se nyní vaří v Bruselu. A to je zbytečné. Ehm protože si myslím, že je důležité, abychom to zohlednili od samého začátku. Takže bych rád slyšel, jak můžeme lépe zapojit malé a střední podniky už od počátku. Děkuji vám, pane předsedo. Děkuji vám, pane komisaři. [15:40:21] Speaker 1 [RO] a vážený výzkumník může k této otázce odpovědět, protože jak jsem pochopil od svého kolegy, zdá se, že malé a střední podniky nejsou spokojeny s tím, co zde společně děláme pro to, aby se jim žilo lépe. Kdo by chtěl zahájit debatu, nebo? Domnívám se, že výzkum a studie, pokud mohu říci něco k tomu, co bylo vzneseno jako problém. Jak můžeme urychlit a dosáhnout lepšího efektu, který nakonec ovlivní zjednodušení a regulaci, jež mají dopad na malé a střední podniky? [15:41:06] Speaker 1 [EN] No tedy podle mého názoru či podle zjištění studie by se měl základní princip „Myšlení malé nejdříve“ plně uplatňovat tak, že když Komise připravuje legislativu, měla by nejprve zohlednit dopady na tyto malé subjekty. Například víte, v některých případech nebo v některých posudcích dopadů, které zkoumáme, je odhad nákladů poměrně obecný a vztahuje se na všechna podniky v ekonomice. Ve skutečnosti však většina zátěže dopadne na malé a střední podniky a obvykle právě ty nemají finanční prostředky, aby na tyto náklady reagovaly. Myslím, že by se měl změnit přístup, jakým Komise zohledňuje dopady na malé a střední podniky. To znamená, že bychom se měli pokusit plně uplatnit princip „Myšlení malé nejdříve“, a někdy jsou malé a střední podniky spíše… dodatečnou analýzou, spíše… víte, doplňkem k hlavní analýze, která je… podle mého názoru je to přesný opak principu „Myšlení malé nejdříve“. Děkuji. [15:42:27] Speaker 1 [RO] Děkuji. pane komisaři, odpověď? [15:42:33] Speaker 1 [FR] Děkuji, paní předsedající. Tak snad malá připomínka a poznámka ke dvěma hlavním bodům. Tedy k principu „Myšlení na malé nejdříve“, tedy myšlence vytvářet legislativu, která je použitelná pro malé a střední podniky, já si myslím, že jsem to vysvětlil ve svém předchozím projevu. Opravdu se snažíme brát to v úvahu ve všech fázích, tedy. Nejprve je zde filtr. Jakmile se objeví nápad na návrh, pak test, tedy, následně kontrola pro malé a střední podniky, která je nyní povinným přílohovým dokumentem k posouzení dopadů, jež se zasílá nejen Komisi, ale také Radě a Parlamentu. A brzy doufáme, že bude vyvinut, jinými slovy poskytování našich služeb a standardní soubor ustanovení pro Kolej, který zohlední MSP, jež ve skutečnosti překračují posouzení dopadů a test SMI, který máme v analýze dopadů. Snažíme se tedy mít tento komplexní balíček od samého začátku až do konce pro MSP. Ale možná bych rád uvedl ještě jeden bod. Uvedl jsem to již na závěr své řeči dříve: návrh skutečně připravují služby Komise, přijímá jej Kolegium komisařů, ale následně jde do Rady a Parlamentu. A tam, dovolte mi říci, se často přijímají pozměňovací návrhy a podstatné pozměňovací návrhy. Netvrdím, zda jsou oprávněné či nikoli, ale velmi často se jejich dopady na malé a střední podniky (MSP) neposuzují dostatečně. Víme, že to bylo nedávno uznáno, a domnívám se, že myšlenka pracovat na metodě pro hodnocení těchto dopadů napříč třemi institucemi by byla dobrá věc, kterou by bylo vhodné zavést plně operativním způsobem. Samozřejmě, jde o kolektivní práci institucí, které diskutují o návrzích Komise, přijímají pozměňovací návrhy a schvalují je, ale my bychom byli připraveni rovněž posuzovat dopady, které tyto pozměňovací návrhy mohou mít na MSP, a to nejen před samotným návrhem. [15:44:47] Speaker 1 [FR] Děkuji. [15:44:50] Speaker 1 [RO] Děkuji mockrát. Budu mít také dvě otázky. Jedna pro... Ti, kteří výzkum provedli, kteří studii uskutečnili. Ve svém vystoupení jste řekl, že v první řadě je při přípravě nového legislativního aktu příliš málo konzultací s malými a středními podniky. A zmínil jste se o pozdních platbách. Moje otázka tedy zní – a možná na ni odpoví Komise –, že malé a střední podniky jsou ve všech 27 členských státech ve velmi vysokém procentu nespokojeny s fungováním směrnice o pozdních platbách, která je v platnosti od roku 2013 a nefunguje správně, a my jsme – alespoň já osobně jsem – požadovali, aby byla přijata spíše nařízení než směrnice, aby bylo zajištěno jednotné uplatňování ve všech 27 členských státech. Protože pokud je platba zpožděna u velké společnosti, dopad je menší. Pokud je platba zpožděna u menší společnosti, dopad je jistě větší. Jaký je váš názor a můžete vysvětlit, co jste myslel tím, že společnosti by měly být diferencovány nejen podle obratu a počtu zaměstnanců, ale také podle dopadu, který mají na ekonomiku a odvětví, ve kterém působí? Protože i já jsem se ve své zemi, v Rumunsku, když jsem byl ministrem, snažil zavést zdanění založené na kódech CZ-NACE, protože míra zisku a schopnost kapitálového růstu se liší podle odvětví, ve kterém působím, ve stavebnictví, textilním průmyslu, nábytkářství a tak dále. Nevím, co jste měl na mysli, ale možná mi to můžete vysvětlit. A Komisi řeknu upřímně, že jsem nepozoroval fungování Zákona o malých podnicích. Necítím uplatňování principu „myslet na malé nejdříve“ a poté jej aplikovat, a já sám jako malý a střední podnik (MSP) nevím, jak jste si to představovali, no, nevím, jak to chápete, nevím, koho jste se ptali, zda jsou spokojeni či nikoli. Je pravda, že jste řekli, že si můžeme sami dělat pozměňovací návrhy, ale vím, že jsem byl jako zpravodaj u jednání vyjednavače. Komise je tam osobně a často se staví proti, když chceme udělat změnu [15:47:13] Speaker 1 [RO] změnu, a víte, jak těžké je přesvědčit Radu, která se také staví proti, když my, Parlament, přijedeme s návrhem. Ale moje otázka zní: když jste připravovali nařízení o obalech a nařízení o odpadech, ptám se vás přímo, konzultovali jste se s malými a středními podniky? S těmito dvěma dokumenty, těmito dvěma nařízeními, jsem se s nimi scházel mnohokrát, a pro malý a střední podnik je aplikace nařízení o obalech a nařízení o odpadech nesmírně zatěžující, protože zde nevidím žádný rozdíl mezi velkou společností a malou společností. Musí aplikovat stejná nařízení. Děkuji. [15:48:04] Speaker 1 [RO] Proto žádám o odpověď. [15:48:10] Speaker 2 [EN] Dobrá. Tak bych mohl dát krátkou odpověď na otázku předsedy. Tak tedy. Když se podíváme na směrnici nebo nařízení o pozdních platbách, je to velmi zajímavý případ, protože v posouzeních dopadů Komise uvedla, že obecně je zpětná vazba od zainteresovaných stran pozitivní. A co chtějí, je spíše jednotné pravidlo pro všechny sektory v ekonomice. Budou dodržovat stejná pravidla a malé a střední podniky se liší pouze svou velikostí. Ale ve skutečnosti, když se podíváme na různé připomínky a, víte, názory zainteresovaných stran a asociací, tak... Řekli, že ne, vlastně víte, situace se zpožděnými platbami se v různých odvětvích výrazně liší. Takže není možné mít jediné pravidlo, které by pomohlo všem malým a středním podnikům ve všech odvětvích. To je důvod, proč my financujeme v dopadových posouzeních často malé a střední podniky nejsou diferencovány podle jejich ekonomické role, což je důležité, když se snažíme pochopit skutečný dopad na malé a střední podniky. To je můj krátký odpověď. Děkuji. [15:49:45] Speaker 1 [RO] Děkuji. A nyní výbor? [15:49:52] Speaker 3 [FR] Děkuji, paní předsedající. Možná jste položil/a několik otázek. Pokusím se zodpovědět jednotlivé body. Pokud jde o Malý podnikatelský akt, ten byl skutečně zaveden v roce 2009, tedy před vytvořením všech nástrojů, které jsme vytvořili. Od té doby se v oblasti lepší regulace, před filtrem pro MSP, před testem pro MSP, před kontrolou pro MSP, to může vysvětlit, proč nebyly MSP dostatečně zohledněny. Jistě víte, že jsme loni v dubnu přijali komunikační sdělení, které má dále zlepšit danou situaci a které zdůrazňuje jednoduchost již od samotného počátku návrhů. Chtěl bych vám také připomenout, pokud jde o zjednodušování, že jak jsem uvedl již v úvodu, Komise dosud vyzvala k přijetí 12 balíčků novelizačních předpisů, ale přijaty byly pouze tři. Potřebujeme tedy čas, aby legislativní proces dospěl ke svému závěru a aby byly návrhy implementovány, než mohou přinést konkrétní výsledky. Můžeme litovat času, který to zabere, ale to je běžný časový rámec pro legislativu. Pokud jde o problém zpožděných plateb, plně chápete vaše frustrace. Ta je navíc pociťována na úrovni výboru a zejména v mé jednotce. Před třemi lety jsme navrhli nařízení, které mělo věci zlepšit. Parlament byl velmi podporující, ale Rada to zablokovala. Proběhlo několik diskusí; snažili jsme se situaci odblokovat. Když jsme čelili této blokádě a nečinnosti, víte, že Komise se rozhodla návrh stáhnout z pracovního programu, který byl přijat minulý týden. To však neznamená, že bychom nechtěli udělat nic pro zlepšení situace. V současné době uvažujeme o tom, co můžeme udělat pro lepší uplatnění směrnice. No, uvidíme, jak se situace a diskuse budou dále vyvíjet. Pokud jde o zohlednění heterogenity malých a středních podniků, protože je pravda, že mluvíme o malých a středních podnicích, ale ty jsou [15:52:26] Speaker 3 [FR] co do povahy jsou velmi odlišné, pokud jde o jejich velikost, obor a rozdíly mezi mikropodniky a malými a středními podniky. Ve skutečnosti ve svém testu pro malé a střední podniky, když je legislativní návrh považován za vysoce relevantní, bereme v úvahu diferenciace podle velikosti, ale také podle odvětví. Takže se snažíme co nejvíce toto zohlednit. A konečně k nařízení o obalech a obalových odpadech, které, jak víme, je kritizováno za vytváření dodatečných administrativních zátěží pro podniky, a zejména pro malé a střední podniky. Skutečností však zůstává, že nesmíme zapomínat na cíl tohoto nařízení, kterým je zlepšit fungování vnitřního trhu s obaly a vytvořit úspory z rozsahu, a nakonec tak uplatnit jediný soubor pravidel. Myšlenka stále spočívá v podpoře oběhového hospodářství, které snižuje závislost na surovinách a zlepšuje zabezpečení dodávek. Nařízení skutečně stanovuje adaptační období a výjimky s zjednodušenými požadavky, včetně pro malé podniky a mikropodniky, které jsou osvobozeny od některých cílů v oblasti opětovného použití. Všimli jsme si obtíží při zavádění, a proto Komise loni v prosinci navrhla ekologický omnibus, jehož cílem bylo pozastavit povinnost unijních výrobců jmenovat autorizovaného zástupce, pokud prodávají přímo uživatelům v jiných členských státech. To mělo odstranit významnou zátěž spojenou s jmenováním takového zástupce, protože pro jednotlivou firmu je jmenování zástupce velmi nákladné. Návrh je podle mého názoru na stole a my v Komisi velmi usilujeme o jeho co nejrychlejší přijetí. Podle mého názoru proběhlo několik diskusí a došlo k zablokování v Radě, ale diskuse byly obnoveny, takže můžeme doufat v zlepšení. [15:54:33] Speaker 3 [FR] věci půjdou rychleji a vy pravděpodobně víte, že v rámci zákona o oběhové ekonomice Komise připravuje širší a významnější reformu povinných zastupitelských systémů. Tato reforma se bude zaměřovat na zjednodušení, harmonizaci a digitalizaci. Pokusíme se tedy nabídnout systematické řešení této obtíže. Děkuji. [15:55:05] Speaker 1 [RO] Ano. Mockrát děkuji. Samozřejmě se vždycky dá věci dělat lépe a doufám, že se tímto směrem ubíráme, protože, jak jsem říkal, břemeno – a tedy i očekávání – malých a středních podniků je regulovat a zjednodušovat věci. Rozhodně však bez deregulace, protože regulovaný trh je přece dobrý. Chtěl bych poděkovat panu výzkumníkovi Timothy Youngovi a paní zástupkyni výboru Digi Grău a doufám, jak jste řekla, paní předsedající, že dosáhneme lepších výsledků. Lituji, že návrh výboru byl kvůli patové situaci vytvořené Radou stažen, ale doufám, že stále můžeme najít řešení a posunout se vpřed. Chtěl bych vám připomenout, že nyní máme důležitou debatu, řekl bych velmi důležitý workshop, legislativní akt o digitální spravedlnosti, jak lze účinně chránit online spotřebitele, přičemž se zajistí soulad s existující legislativou. Máme také a rád bych zde přivítal experty, včetně těch, kteří se připojují online, děkuji vám za účast na tomto workshopu. Účelem workshopu je vyměnit si názory na to, jak budoucí legislativní akt o digitální spravedlnosti může posílit ochranu online spotřebitelů, a to při zajištění souladu a koherence s existujícím acquis Evropské unie. Chtěl bych vám také sdělit, že tento workshop pořádá tematický odbor pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů; workshop je rozdělen do dvou diskusních skupin. První kulatý stůl, první debata se zabývá přehodnocením ochrany spotřebitelů v digitálním věku, a zde máme profesorku, doktorku Emilii Miscenic, profesorku na Právnické fakultě v Rijece – je online, pokud je připojena, po 10 minutách. [15:57:17] Speaker 2 [RO] 16. [15:57:18] Speaker 1 [RO] Dalším je profesor doktor Peter Roth, profesor obchodního občanského práva a informačního práva na Univerzitě v Oldenburgu, s maximálně 10 minutami, po kterých se, jak předpokládám, mohou zapojit kolegové poslanci. Předpokládám, že je také připojena profesorka Emilia Miscenic, profesorka na Právnické fakultě v Rijece. Pozývám vás, profesore. [15:57:41] Speaker 3 [EN] Velmi vám děkuji, slyšíte mě dobře? Ctihodná paní předsedkyně, vážení členové výboru, zástupci Evropského parlamentu, Evropské komise, dámy a pánové, je mi ctí představit toto briefing, které požadoval Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) k horizontálním otázkám souvisejícím s nadcházejícím zákonem o digitální spravedlnosti. Název „Od průměrného spotřebitele k zranitelnému spotřebiteli v digitálním prostředí“ vystihuje ústřední otázku, kterou chci probrat: zda současná kritéria a definice evropského spotřebitelského práva, jako je průměrný a zranitelný spotřebitel, jsou stále vhodné pro digitální prostředí. Další snímek, prosím. Nechť mi dovolíte, abych nejprve stručně nastínil strukturu této prezentace. Začnu velmi krátkým přehledem politické trajektorie vedoucí k Zákonu o digitální spravedlnosti. Poté se přesunu k jádru prezentace, kde se budu zabývat kritérii, zejména v kontextu judikatury Soudního dvora EU, a ve druhém kroku v kontextu digitálních prostředí, kde budeme diskutovat o nově vznikajících pojmech digitální zranitelnosti a digitální asymetrie. Nakonec se pokusím nabídnout některá doporučení a možnosti politiky týkající se případných aktualizací kritérií. Takže, jak všichni víme, návrh nařízení o digitální spravedlnosti nevznikl z ničeho. V roce 2020 v nové agendě pro spotřebitele Komise zjišťovala, zda je zapotřebí další legislativa, aby byla zajištěna rovnocenná úroveň ochrany spotřebitelů u online a offline transakcí, a později Komise zahájila kontrolu digitální spravedlnosti následovanou veřejnou konzultací. Výsledek vyšel v říjnu 2024 a poté následovala veřejná konzultace k budoucímu zákonu o digitální spravedlnosti v roce 2025. Jak můžeme vidět na snímku, většina zástupců byli spotřebitelé a souhlasili a podpořili nová pravidla týkající se temných vzorců, návykového designu, personalizace, škodlivého influencer marketingu atd. nicméně většina respondentů [16:00:15] Speaker 3 [EN] nevyjádřil se k horizontálním otázkám týkajícím se kritérií, které dnes diskutujeme, takže prosím o další snímek. Stručně k fitness checku, protože jsme s těmito výsledky více či méně všichni obeznámeni, takže na základě těchto pěti zkoumaných kritérií, která vidíte na snímku, byly zpochybněny směrnice o nekalých obchodních praktikách, směrnice o právech spotřebitelů a směrnice o nevyrovnaných smluvních podmínkách, přičemž obecným zjištěním bylo, že aktuální unijní legislativa v oblasti spotřebitelského práva je celkově účinná, její účinnost je však omezena vysokou mírou právní roztříštěnosti. Koherence mezi směrnicemi samotnými je v pořádku, ale vnější koherence, zejména s klíčovými digitálními předpisy jako DSA, DMA, zákon o AI atd., má problémy. Účinnost trpí obrovskými náklady na dodržování předpisů pro podniky, pokud jde o náklady na dodržování předpisů podniky a online škody způsobené spotřebitelům, které byly tehdy odhadovány na přibližně 7,9 miliardy ročně. Celková diagnóza je tedy velmi jasná: cíle směrnic zůstávají vysoce relevantní, ale právní roztříštěnost, digitální zranitelnost spotřebitelů a slabé prosazování jejich cílů podkopávají. Pane předsedo, nyní přecházíme k jádru briefingu, kde je nejprve třeba rozlišit definici spotřebitele a srovnávací kritérium, přičemž definice spotřebitele slouží k určení osobní působnosti příslušného aktu, zatímco srovnávací kritérium se používá jako interpretační nástroj, který nám pomáhá určit úroveň ochrany poskytované spotřebiteli. Na jedné straně máme právní definici spotřebitele, která je určena dvěma kumulativními kritérii – osobními a funkčními kritérii. V různých směrnicích EU o ochraně spotřebitelů je spotřebitel vždy fyzická osoba jedná mimo obchodní, podnikatelskou nebo profesní činnost. A jakmile je osoba označena za spotřebitele, můžeme hovořit o srovnávacím kritériu a o postavení spotřebitele v určité právní transakci. Na snímku vidíte, že v 90. letech Soud [16:02:54] Speaker 3 [EN] Právní úprava dnes stanovila objektivní standard průměrného spotřebitele, který je přiměřeně informovaný, pozorný a obezřetný, a to na základě takzvané doktríny homo economicus a informační paradigma, což znamená, že se spotřebitel považuje za osobu, která činí racionální a informovaná rozhodnutí a volby na základě dostupných a transparentních informací. Toto bylo později kodifikováno směrnicí UCPD o nekalých obchodních praktikách spolu s doplňkovým standardem pro zvláště zranitelné spotřebitele. Dnes se ptáme, zda tyto standardy, stanovené již dávno, stále odpovídají potřebám spotřebitelů v digitálním prostředí, které je utvářeno algoritmy, personalizovanými doporučeními, daty řízenou personalizací atd. Další snímek, prosím. Pane předsedo, soudní praxe Soudního dvora EU se silně drží objektivního standardu průměrného spotřebitele a toto se uplatňuje také při výkladu dalších směrnic EU o ochraně spotřebitelů, jako je směrnice o nekalých smluvních podmínkách, směrnice o spotřebitelském úvěru, směrnice o právech spotřebitelů. Nicméně, jak již bylo zmíněno, úroveň ochrany spotřebitelů se může lišit v závislosti na konkrétních okolnostech případu a soudní praxe vykazuje určitou míru flexibility tím, že tento standard ohýbá nebo upravuje. Například zde můžete vidět několik úryvků z různých případů v proslulém případu Oceano Groupo, kde došlo k výkladu nekalých smluvních podmínek, případně k řadě případů týkajících se výkladu nekalých smluvních podmínek u úvěrových či hypotéčních smluv. Soudní dvůr dospěl k závěru, že průměrný spotřebitel je v slabší pozici vůči obchodníkům, pokud jde jak o vyjednávací sílu, tak o úroveň znalostí a dostupné informace. Zde například můžeme vidět španělský případ Duarte Juero týkající se nesplnění dodávky zboží a Soudní dvůr považoval spotřebitele, který neuplatnil jedno ze svých práv v občanskoprávním řízení, za neinformovaného. [16:05:30] Speaker 3 [EN] že omezení jejích práv, takže to nám v podstatě ukázalo, že benchmark je již v praxi citlivý na kontext a že existuje možnost zakotvit tuto praxi Soudního dvora EU tím, že si ponecháme standard cíle, přičemž začleníme okolnosti, včetně těch digitálních, které mohou průměrného spotřebitele proměnit v slabší a dokonce zranitelnou stranu. Další snímek, prosím. To nás přivádí k benchmarku zranitelného spotřebitele, který je v současnosti uznáván v UCPD (Směrnici o právech spotřebitelů), Zákonu o spotřebitelích v oblasti umělé inteligence (AI act), Zákonu o spotřebitelích ve Spojeném království (UK act) a dalších právních předpisech obdobným, ale nekonzistentním způsobem a zaměřuje se především na osobní charakteristiky, jak můžete vidět na snímku, jako jsou mentální a fyzické schopnosti, věk, důvěřivost, přičemž méně se zaměřuje na vnější faktory, které si zaslouží zvláštní pozornost, zejména když mluvíme o výzvách digitálního prostředí. Další snímek, prosím. V tomto ohledu podle zprávy BUC z roku 2021 jsou digitální zranitelnost a s ní související digitální asymetrie v B2C vztazích propojené pojmy a zranitelnost přímo vyplývá ze strukturální architektury digitálních tržišť a používaných digitálních technik, nespravedlivých manipulačních praktik, které činí spotřebitele digitálně zranitelnými a často vedou k transakčním rozhodnutím, která nejsou informovaná či racionální. Asymetrie ve vztazích mezi podniky a spotřebiteli (B2C) v digitálním prostředí se zvyšuje a to je samozřejmě uznáváno i soudní praxí Soudního dvora EU, jak je patrné z příkladů a citací z jeho rozhodnutí, která uznávají dopad těchto technik na online rozhodování spotřebitelů. Zde můžeme uvést několik případů, ale kvůli omezenému času zmíním pouze dříve zmíněnou Compass Banku na předchozím snímku, kde bylo uznáno, že měřítko průměrného spotřebitele nevylučuje zohlednění [16:08:09] Speaker 3 [EN] ehm vliv kognitivních předsudků ehm na průměrného spotřebitele ehm následující snímek prosím. Takže proto ve zprávě doporučuji aktualizovat jak standard průměrného, tak zranitelného spotřebitele tím, že si ponecháme standard Soudního dvora EU, ale přidáme kritéria, která budou odrážet výzvy digitálního prostředí a jak toho dosáhnout zavedením nových pojmů, jako je digitální zranitelnost a s ní související digitální asymetrie, protože ty mohou zjevně ovlivnit jak průměrné, tak zranitelné spotřebitele v digitálním prostředí. Další snímek, prosím. Samozřejmě způsob regulace bude záviset na formě aktu a podle mého názoru byla opuštěna původní myšlenka vyhnout se právní fragmentaci systematickým přístupem k aktualizaci směrnic, takže ať už se vydá kterýmkoli směrem, zákonodárce musí dbát na dosažení vnější soudržnosti s digitalizací, protože všichni víme, že to může ovlivnit vymahatelnost práva. Další snímek, prosím. A tady jsou hlavní závěry, které jsem již zmínil. Kvůli časovému omezení je nebudu opakovat. Děkuji vám za pozornost a děkuji vám také za příležitost, abych jako zranitelný spotřebitel mohl vystoupit online kvůli mým zdravotním problémům. Mockrát děkuji za tuto možnost a pozornost. [16:09:52] Speaker 1 [EN] Děkuji vám [16:09:53] Speaker 1 [RO] Mockrát děkuji a doufám, že u nás zůstanete, protože budou následovat příspěvky kolegů, jak jste si všimli. Výzkum profesorky Emilie Mișenici se zaměřuje na evropské soukromé právo, antidiskriminační právo a práva spotřebitelů. Nyní mám tu čest pozvat profesora Petera Rota, profesora občanského, obchodního a informační práva na univerzitě v Oldenburgu. Jeho příspěvek jistě obohatí tuto debatu. Jeho výzkum se zaměřuje na dopady digitalizace na soukromé právo, udržitelnost a zajištění dodržování právních předpisů na ochranu spotřebitelů. Máte 10 minut, pane profesore. [16:10:42] Speaker 1 [EN] Děkuji vám velmi, paní předsedkyně, vážení členové, dámy a pánové, mou úlohou je se podívat na některé konkrétnější aspekty zákona o digitální spravedlnosti a asi všichni víte, že návrh zákona o digitální spravedlnosti, neboli návrh, byl zveřejněn v nejlepším možném okamžiku, který je právě poté, co jsme připravili naše prezentace, a já jsem měl deset minut na to, abych si jej prolistoval, pokusím se seznámit s tím, co jsem viděl, a s tím, co navrhuji. Další snímek, prosím. Takže nemusím opakovat všechny cíle DFA, chtěl jsem jen zmínit, že většina z nich – zvýšení právní jistoty, snížení právní roztříštěnosti, vyhnutí se střetům, zjednodušení právního rámce – by prospělo všem: jak spotřebitelům, tak obchodníkům, kteří by měli k dispozici jasnější rámec pro jednání, samozřejmě i pro vnitřní trh, a samozřejmě by to všechno mělo probíhat při vysoké úrovni ochrany spotřebitelů. Další snímek, prosím. Takže co chci udělat, je podívat se na tři praktiky: temná vzorce vlivu, marketingové a personalizační praktiky a některé praktické záležitosti, jako je břemeno důkazů a přesnost pro malé obchodníky, a projdeme si je tak, že identifikujeme mezery v právní nejistotě, potenciální střety s jinými právními předpisy, a poté navrhnu některá možná řešení. Další snímek, prosím. Tak tedy začneme u temných vzorců, samozřejmě máme nějaké stávající právní předpisy, ale ty se týkají pouze určitých aspektů. Nařízení o digitálních službách se týká pouze online platforem, směrnice o právech spotřebitelů se týká pouze distančního prodeje finančních služeb a zákon o umělé inteligenci se týká pouze temných vzorců vytvořených umělou inteligencí. Zda se směrnice o nekalých obchodních praktikách vztahuje na ně, případně do jaké míry, je nejen předmětem akademických diskusí, ale již vede k rozporuplné soudní praxi v soudních síních. A totéž platí i pro zákon o ochraně údajů – GDPR, kde mohou temné vzorce samozřejmě ovlivnit svobodný a informovaný souhlas, ale do jaké míry se tak skutečně děje a jaký je pro to kritérium, se opět velmi kontroverzně diskutuje. [16:12:59] Speaker 1 [EN] tak tedy prosím další snímek. Všichni pociťují jasnou potřebu regulovat temné vzorce, zejména také odpovědi z konzultací a možné řešení, a to je ten, který jsem viděl, že byl nyní zvolen Komisí – jasný zákaz v nařízení o nekalých obchodních praktikách s příkladným seznamem temných vzorců, aby se konkretizovalo, co vlastně toto široké pojetí znamená, a aby byly obchodníkům, zejména těm, poskytnuty pokyny, co smějí a co ne. ne, a také aby byla Komisi udělena pravomoc dále konkretizovat různé formy a typy temných vzorců v delegované legislativě. Chtěl bych ještě doplnit, že jsem zatím neviděl ani snahu o standardizaci určitých právních požadavků tam, kde není třeba dávat obchodníkům tvůrčí prostor. Můj první příklad jsou bannery cookies, kde nechápu, proč by každý měl mít jiný. Děkuji. Další bod — vliv na marketing, který zatím není explicitně upraven na úrovni EU, ale samozřejmě směrnice o nekalých obchodních praktikách (UCBD) by se na vliv na marketing mohla vztahovat, protože vliv může být ze strany obchodníků. Otázkou však zůstává, za jakých okolností jsou obchodníky a směrnice UCBD se vztahuje, a co přesně musí učinit, aby označili, že používají obchodní komunikaci. Zde již můžeme pozorovat značnou právní fragmentaci v Evropské unii a dokonce i mezi členskými státy — španělská legislativa, která implementovala směrnici o audiovizuálních mediálních službách, německé speciální pravidlo v německém zákoně o nekalých obchodních praktikách, nejkomplexnější systém ve Francii a odlišná národní judikatura. Další snímek, prosím. Opět je zde jasná potřeba regulace a vidím, že v návrhu taková existuje, takže potřebujeme speciální ustanovení, které objasní, kdo je obchodník a co přesně musí být zveřejněno. Podporoval bych také standardizaci zveřejnění — co je třeba říci a... vidím, že v návrhu [16:15:32] Speaker 1 [EN] Komise nabízí dvě, ehm, dvě pojmy, které lze využít – reklamu a obchodní spolupráci, což si myslím, že je skvělý nápad. Kromě toho existují aspekty, zejména z francouzského práva, které si zaslouží převzít, a to zejména zvláštní ochranu nezletilých v souvislosti s vlivy a zvláštní oblasti, ehm, v nichž je vliv obzvláště rizikový – může se jednat o zdraví, ehm, finanční služby, kde nemusí být vhodné mít vliv na marketing. Mohly by tedy platit některé zákazy. A v návrhu jich několik je. Ehm, další aspekt, který se objevil a který jsem také zaznamenal, je, že by mělo být jasné, že obchodníci, kteří využívají influencery k propagaci svých produktů, by měli nést odpovědnost za to, co dělají. To znamená, že by, ehm, měli mít povinnost třeba je učit, co mohou a nemohou dělat, a měli by nést odpovědnost, pokud pravidla nedodrží. Personalizované oceňování, to je jedno z mých oblíbených témat. Existuje sice nějaká explicitní legislativa, ale ta se obvykle považuje za nedostatečnou, protože v rámci směrnice o právech spotřebitelů a směrnice o spotřebitelských úvěrech jsou pouze povinnosti poskytovat informace, které říkají, že se personalizované oceňování používá, nikoli však jak, takže spotřebitelé nemohou skutečně pochopit, co to znamená. Pokud jde o směrnici o nekalých obchodních praktikách, existuje právní nejistota. Někteří navrhují řešit personalizaci cen jako podstatnou informaci v rámci klamavého opomenutí, ale toto nikdy nebylo testováno u soudu, takže to nevíme. Rozhodně existují mezery, protože směrnice o spotřebitelských úvěrech a směrnice o právech spotřebitelů neřeší vše, a proto je potřeba regulace. Možná řešení – příští snímek, prosím. Nejradikálnější řešení by samozřejmě byla úplná zákaz personalizovaného oceňování, což by si podle většiny respondentů přáli. Méně radikálním řešením by byla systém předchozího souhlasu nebo systém možnosti odhlášení, kde byste si mohli zvolit, že nechcete být vystaveni praktikám personalizace cen. Přinejmenším by se mohlo uplatnit alespoň [16:17:59] Speaker 1 [EN] a tohle jsem viděl v té návrhové části, tedy že by se mělo zakázat používat citlivá data pro personalizaci a že by se nemělo personalizovanými praktikami cílit na nezletilé. No a samozřejmě, pokud by se to takhle udělalo, tak by se měly upravit i další právní předpisy, konkrétně směrnice o právech spotřebitelů a směrnice o digitálních službách, aby odpovídaly personalizovanému marketingu. Další snímek. Stejný problém je samozřejmě v tom, že v pozadí tu je nějaké GDPR, nějaký zákon o ochraně dat, protože personalizovaný marketing předpokládá, že někdo získal osobní údaje už před samotným marketingem, a to v době, kdy je to ještě daleko dříve, a každý ví, že nikdo nepřečte prohlášení o ochraně dat, takže to není zase tak moc užitečné. Jinak, pokud jde o rozsah, nakolik by to mohlo být pokryto směrnicí o nekalých obchodních praktikách, je to docela nejasné, a mohly by se tam objevit agresivní praktiky, ale to se zase nikdy netestovalo u soudu, takže lidé mají pocit, že je potřeba regulace a možná řešení, další snímek jsou prakticky stejné jako v případě personalizovaného oceňování: mohlo by jít o systém opt-in nebo opt-out, nebo alespoň zákaz používání citlivých dat a zákaz personalizovaného marketingu vůči nezletilým. Ty poslední dva body jsem viděl v návrhu, ten první bohužel ne. Další snímek. Pokud jde o praktické aspekty, tak všechno stojí a padá v této oblasti black box, kde je břemeno důkazu. Pokud by se mělo nechat na spotřebitelských organizacích nebo jednotlivých spotřebitelích, aby prokázali, že na webovém designu jsou temné vzorce, nebude žádné vynucování práva, nebude žádné soukromé vynucování práva, a člověk je odkázán pouze na veřejné vynucování práva, které může fungovat v některých členských státech, ale ne ve všech. Současné pravidlo článku 12 směrnice o nekalých obchodních praktikách je z mnoha důvodů zcela nedostatečné, jednak proto, že se vztahuje pouze na skutečnosti, nikoli na webový design, a jednak ponechává uplatňování pravidel na uvážení soudů. Kromě toho se v členských státech vyvinuly různé standardy a některé jsou pro žalobce přívětivější než jiné. [16:20:25] Speaker 1 [EN] takže je jistě třeba regulace, zejména pokud jde o rovné podmínky v jednotlivých členských státech. Další snímek, prosím. Možné řešení, které bych považoval za nejpřesvědčivější, je následovat model směrnice o odpovědnosti za výrobky, která byla právě reformována a řeší stejný problém černé skříňky u inteligentních výrobků atd. Měla by tedy existovat právo na informace, kdy například tmavý vzor nebo personalizace cen může být prokázána žalobcem tak, že je zřejmé, že vidíte různé ceny a nelze to vysvětlit, takže je docela pravděpodobné, že se za tím něco skrývá. A pak sankce, pokud obchodník neprokáže, jak byl web navržen. Je zde také něco, co říci o standardu důkazů: jak dalece je třeba přesvědčit soud, zda je zapotřebí plný důkaz, nebo postačí pouhá pravděpodobnost, že se za tím skrývá tmavý vzor? Opět různé standardy v členských státech. Další snímek. Nyní jsme právě diskutovali o malých a středních podnicích, tak mám něco i o malých obchodnících. Totiž mnoho malých obchodníků si své weby sami nenavrhuje, ale kupuje je takové, jaké jsou, od prodejců jako Shopify, a nemusí nutně vědět, co dělají. Možná ani nemohou vědět, že se za tím skrývá tmavý vzor nebo praxe personalizace. A otázka zní, zda je třeba je nějak chránit a jaká možná řešení. Opět jsem viděl, že v návrhu je nárok na nápravu proti třetí straně, která jim mohla web prodat nebo navrhnout, včetně tmavého vzoru nebo nezákonné personalizace. Je to systém, který nacházíme ve směrnici o prodeji zboží a také ve směrnici o digitálním obsahu a digitálních službách, a má smysl tyto třetí strany do systému zapojit. Mohli bychom je zahrnout ještě přímoji, jako v právu o odpovědnosti za výrobky, jako třetí osoby, které jsou odpovědné za tmavý vzor jako takový. [16:22:47] Speaker 1 [EN] mohli byste je cílit přímo, mohli byste řešit problém u kořene, nikoli pouze u mnoha jeho projevů, ale to není součástí návrhu. Kromě toho by se mohlo uvažovat o určitém uvolnění odpovědnosti s ohledem na to, že UCBD je objektivní právní akt, takže stačí porušení, nikoli nedbalost, aby byla stanovena odpovědnost – ale to je politické rozhodnutí. Poslední věc, kterou jsem chtěl zmínit v rámci agendy zjednodušení, je, že jasné zákazy a jasné standardy by mohly snížit zmatek a složitost a tím pádem i transakční náklady, což by usnadnilo život, a také by to mohlo vytvořit rovnější podmínky mezi velkými a malými obchodníky, protože velcí obchodníci si mohou dovolit personalizační praktiky, zatímco malí obchodníci to možná nebudou moci a velcí obchodníci to možná budou schopni tedy vytvářejí temné vzorce ve svých webových návrzích, s nimiž se drobní obchodníci nemusí být schopni vypořádat, děkuji vám [16:24:03] Speaker 1 [RO] můj projev, děkuji vám, pane předsedo. Právě jsem vyslechl profesorku Emilii, doufám, že je s námi, a pana Petra Ruta. Nyní, vážení kolegové, podle principu „cash di“, pokud by se někdo chtěl vyjádřit, tak prosím. [16:24:28] Speaker 1 [EN] Dora David: Děkuji, pane předsedo, velmi vám děkuji za komplexní přehledy, je velmi užitečné vidět přehled problémů a možných řešení. Mám dotaz ohledně toho, jak můžeme zajistit, aby řešení byla odolná vůči budoucím změnám, protože si myslím, že již máme řešení odolná vůči budoucnosti – máme principy založené spotřebitelské zákony. Zmínila jste se o UCPD v souvislosti s temnými vzorci, myslím si, že ty jasně pokrývají temné vzorce, protože víte, že temné vzorce vedou spotřebitele k tomu, aby učinil transakční rozhodnutí, které by jinak neučinil, kdyby byl obeznámen s designem. S rozšířením černého seznamu, který se zdá být navrhovaným řešením v DSA, z vašeho pohledu, jak zajistíme, aby zákon byl odolný vůči budoucnosti a nemusel být aktualizován každé dva měsíce? Myslím si, že směrnice jsou v tomto ohledu flexibilnější, a chtěla bych se ujistit, že neodstraňujeme flexibilitu principů již existujícího režimu. Děkuji. [16:25:44] Speaker 1 [RO] mnohokrát děkuji, pane Crystal [16:25:48] Speaker 1 [EN] děkuji vám velmi především děkuji za vaši dnešní prezentaci, byla velmi zajímavá a užitečná. Těším se na nadcházející práci s DFA, abych se nejprve věnoval otázce průměrného versus zranitelného spotřebitele. Myslím si, že si nejsem úplně jistý, zda – jak jste řekl, pane profesore – zda se na spotřebitele dnes takto dívat má vůbec smysl. Já bych se za zranitelného spotřebitele rozhodně nepovažoval. Jsem dobře vzdělaný, umím číst, psát a rozumím různým jazykům atd. Ale i já se občas dostanu do problémů, když nakupuji online, kdy jsem jaksi… no, ošizen. Takže otázka zní: upřímně řečeno, možná bychom se měli vzdát tohoto dělení na průměrné a zranitelné spotřebitele a mluvit jen o spotřebitelích a zajistit, aby byli chráněni bez ohledu na to, co. To se týká například temných vzorců, ale také toho, zda je daný e-shop důvěryhodný. Někdy si myslím, že nakupuji z dánského e-shopu, dnes už znám triky, jak to zkontrolovat, ale stejně mě mohou ošidit. Takže si myslím, že bych chtěl na tohle odpovědět, ale domnívám se, že dnes, když je spotřebitel digitální a nakupuje online, nemá stejnou ochranu jako v offline světě. Když jste dříve koupili zboží a bylo rozbité, šel jste do obchodu, kde vám prodavač vysvětlil vaše práva atd. Měl jste s kým mluvit. Dnes nevíte, jestli se vůbec dostanete ke skutečné osobě, nedostanete odpověď, nebo pokud ano, může být generována chatbotem a použita k čemukoli. Nevíte, kde stojíte, ani když se snažíte vrátit zboží, i když i na to máme dobrou ochranu. Moje otázka tedy zní, zda bychom měli vůbec nadále používat pojem průměrný zranitelný spotřebitel, nebo bychom měli mluvit pouze o spotřebitelích. A dále k všem těm dobrým návrhům… [16:28:13] Speaker 1 [EN] právě jsme slyšeli druhý příspěvek o zákazu a osobním oceňování atd. I já si kladu otázku: pokud budeme věci zařazovat na seznam a zakazovat je, není zde riziko, že obchody nebo platformy jednoduše vymyslí nové nástroje, které to ještě více zkomplikují? Upřímně řečeno, mám pochybnosti, jak to udělat. Chtěl bych, aby byli spotřebitelé lépe chráněni, než jsou při nákupu online, ale obávám se také, že pokud budeme příliš konkrétní, bude to příliš pohodlné. Viděli jsme už příklady, kdy se po zavedení určitého opatření najdou způsoby, jak ho obejít a udělat ho pohodlným. Proto trochu váhám nad tím, zda věci přímo zakazovat. Stejně tak jsme se bavili o digitální službě (DSA) v souvislosti s temnými vzorci, ale spíše obecně, protože je těžké to popsat tak, aby to pokrylo vše. Proto je lepší mít obecnější pojem a nechat si pomoci soudů, které budou případy posuzovat. Mám tedy pochybnosti. Rád bych slyšel váš názor na to, jak se k tomu stavíte. Obecně si ale myslím, že spotřebitele online dostatečně nechráníme a je těžké najít správnou rovnováhu, kde nechceme poškodit ty, kteří jsou na dobré straně, ale zároveň chceme zastavit ty špatné. Některé z těchto věcí jsme řešili v rámci DSA, ale obecně si myslím, že je třeba zajistit, aby bylo možné se dostat do kontaktu s prodejcem i v případě online nákupu. Děkuji mockrát, děkuji mockrát, paní předsedající. Renew, ano, možná krátká poznámka. Děkuji za příspěvky. Jsem zvědavý na odpověď, proč nejsou všichni spotřebitelé chráněni a proč se v prezentaci neudělal rozdíl. Říkalo se tam, že bychom neměli ustoupit, ale myslím si, že v současné době jsou všichni spotřebitelé ohroženi, pokud to tak můžeme nazvat. [16:30:45] Speaker 1 [EN] na druhé straně je samozřejmě potřeba někoho kontaktovat v rámci celních předpisů s odpovědnou osobou a probrat, jaké obtíže vidíte nyní při implementaci Děkuji vám. [16:33:08] Speaker 1 [EN] any studies that you know of that transparency will actually support consumers uh uh and whether that's uh that's a good idea um once again I think if we if we don't uh take these steps right now we're making a historical mistake as uh as Europe uh both in uh failing to protect our consumers but also protecting our democracy so curious what will actually come out on Wednesday thank you very much mulțumesc [16:33:36] Speaker 1 [RO] și acum dacă doamna profesor Emilia Mișcenic este încă conectată o rog să dea răspuns și după aceea domnul profesor Peter Rut [16:33:51] Speaker 1 [EN] uh thank you very much um thank you for your questions uh which are uh not only interesting but they are really to the point I actually agree with the with your uh statements and um maybe this was misunderstood in the presentation because as I said in the briefing I I actually do recommend that this average consumer benchmark which needs to be updated and which was created by the court of justice uh needs to be updated in the sense of uh acknowledging that we are as you said and explain uh all vulnerable uh digitally uh but when it comes to vulnerability um and um I was of course thinking a lot about it reading a lot about it this distinction as you said between um vulnerable and average consumer which um exists in the from unfair commercial practices directive um I wrote about it years ago that we have to make this distinction between digital vulnerability and uh consumer vulnerability as um prescribed by the uh unfair commercial practices directive because um under commercial practices directives um consumer vulnerability is uh focused on these certain certain personal characteristics uh where we look as I said informative we look at the age and usually what is meant of course under consumer which are particularly vulnerable are children are elderly people and there are studies actually studies from the European Commission um years ago um um covering uh practices online and showing that um there is actually a distinction between average and and vulnerable consumer and that digital techniques unfair um commercial practices affect vulnerable consumer more than than average consumer although uh this is very very interesting discussion and we should really think about as you said whether we should change the legislation uh to to merge to merge it all on Thursday I don't know whether you have noticed there was a orcla case uh the the judgment came after our briefing uh where the court of justice uh which I said said um explained the benchmarks came up with the interpretation of the notion of the definition of the consumer and [16:36:34] Speaker 1 [EN] no, obraz byl opět odlišný – jednalo se o průměrného spotřebitele, ale následně se interpretovalo, že tento průměrný spotřebitel může zahrnovat také zranitelné spotřebitele, jako jsou například děti, i když šlo o případ týkající se designu pracího prostředku, který může svou balením zmást. Analogicky to můžeme aplikovat i na digitální zranitelnosti a říci, že existují kategorie, jak soud zmínil, u kterých se riziko záměny v těchto kategoriích zvyšuje. Nejsem si jistý, zda se mi podařilo to vysvětlit, ale myslím, že v zásadě jsme zajedno v těchto bodech – jak jste řekl, oba jsme zranitelní v digitálním světě a v určitých případech jsme vystaveni riziku. Samozřejmě to záleží na konkrétním případu. Děkuji vám velmi, děkuji vám velmi. Nyní pane profesore Rotte... [16:39:14] Speaker 1 [EN] záložní řešení, kdy nemáte konkrétní pravidla – samozřejmě je potřebujete, ale jinak si myslím, že toto vícestupňové řešení, kdy máte princip, konkrétní příklady a dokonce i popis či konkretizaci toho, jaké tyto příklady, jako například temné vzorce, jsou, je realitou, plus flexibilita, kterou přináší delegovaná legislativa v této oblasti, kde návrh obsahuje článek 103, je zatím to nejlepší, co lze udělat. Pokud byste místo toho čekali, až soudní systém vyřeší problémy, museli byste čekat velmi dlouho, protože já jsem z Německa a alespoň v Německu máme spoustu judikatury a pokud je v EU vůbec někde soudní praxe, tak je to v Německu, protože jsme společnost, která se rád soudí, a všichni chtějí žalovat všechny. Ale pokud se podíváme na ostatní členské státy, tak tam po příštích pět až deset let nebude nic a tohle nemůže být cesta vpřed. Proto si myslím, že konkrétní příklady v legislativě plus určitá flexibilita prostřednictvím delegované legislativy, nebo pokud delegovaná legislativa nebude, tak alespoň směrnice – směrnice, které se dívají dopředu, nikoli směrnice, které pouze shrnují to, co již bylo rozhodnuto soudy, protože to už víme. To je zatím to nejlepší, co lze udělat. Možnost zapnout či vypnout – ano, naprosto souhlasím. Myslím si, že možnost zapnout je mnohem účinnější než možnost vypnout, která byla vždy preferovanou volbou obchodníků, protože vědí, že se nic nestane. To je politické rozhodnutí. [16:41:19] Speaker 1 [RO] Velmi vám děkuji profesorkám Emilii Misenici a profesorovi Petru Rotovi a kolegům, kteří svými dotazy doplnili informace, které nám profesoři poskytli, a doufám, že výbor vezme v úvahu i doporučení odborníků. Mnohokrát děkuji. Nyní přecházíme k dalšímu stejně zajímavému legislativnímu aktu o digitální spravedlnosti. Zde máme asistenta profesora na Právnické a správní fakultě Jagellonské univerzity v Krakově, pana Palcu – druhé jméno je těžké vyslovit – máte až 10 minut na své vystoupení, a děkujeme, že jste zde. [16:42:13] Speaker 1 [EN] Paní předsedkyně, vážení členové výboru, dámy a pánové, děkuji vám mnohokrát, je pro mě velkou ctí být zde s vámi. Další snímek, prosím. Ve svém písemném příspěvku jsem byl požádán, abych se zabýval dvěma otázkami: zaprvé, jak lze chápat pojem „návykový design“ v zákoně o digitální peci, a zadruhé, jaké jsou regulační možnosti, které jsou nyní na stole. A dále, jaké jsou klady a zápory toho, zda chápat zákon o digitální peci jako nařízení či směrnici, a pokud by šlo o směrnici, jaké jsou argumenty pro či proti minimální či maximální harmonizaci. Tyto otázky budou strukturovat i mou dnešní ústní prezentaci. Další snímek, prosím. O „návykovém designu“ se v oficiálních unijních dokumentech hovoří již více než půl desetiletí. Byl výrazně zmíněn v interpretačním návodu Komise k UCPD z roku 2021. Od té doby máme dva závazné nástroje: DSA, který zmiňuje „návykový design“ pouze ve svých preambulích, ale obsahuje určité povinnosti vůči velkým online platformám (VLOPs), jež by mohly být využity k boji proti „návykovému designu“, a Zákon o umělé inteligenci (AI Act), jehož článek 5 obsahuje určité způsoby, jak by mohl být proti „návykovému designu“ použit. V interpretačním návodu je tato problematika rovněž zmíněna. Mezi tím byl samozřejmě v roce 2023 přijat rezoluce Evropského parlamentu, která vyzvala Komisi k tomu, aby proti „návykovému designu“ něco podnikla, a v září tohoto roku jsme viděli návrh zákona EU Kids Act, který obsahoval regulaci „návykového designu“. Dnes jsme pak viděli uniknuvší, dosud oficiálně nepublikovaný návrh zákona o digitální spravedlnosti (DFA). Další snímek, prosím. V tomto smyslu je třeba mít na paměti, že již existují závazné nástroje na stole a DFA musí být samozřejmě s nimi kompatibilní. Nechceme, aby byl v jakémkoli případě neslučitelný, ale zároveň se můžeme poučit z omezení stávajících dokumentů. Ve uniklé verzi návrhu jsme viděli, že myšlenkou DFA je zrušit UCPD, takže pokud bude přijat tak, jak byl navržen, nahradíme jím UCPD. [16:44:26] Speaker 1 [EN] máme již závazný DSA a zákon o umělé inteligenci a v EU se mezitím projednává zákon EU Kids Act – prosím, kdybych mohl, požádal bych o další snímek. Při diskusi o pojmu návykový design je třeba si uvědomit, že samotné slovo „návykový“ evokuje spojení se zdravím, nezdravým životním stylem, věcmi, které jsou dospělým návykové, jako je alkohol, tabák nebo hazardní hry. V některých situacích, pokud jde o konkrétně nadměrné užívání, jsou tyto intuice správné. Zároveň je však třeba si uvědomit, že z lékařského, psychologického hlediska se ne každé chování, které člověk vykonává více, než by chtěl, či více, než si ostatní myslí, že by měl, považuje za závislost z psychiatrického hlediska. Závislosti jsou uznávány velmi zřídka – v DSM-5, který je jedním ze dvou referenčních bodů, se jako závislost považuje pouze porucha hráčství. V ICD-11 je zmíněna také porucha hraní her, všechny ostatní chování, která člověk vykonává více, než by chtěl, však zatím lékařská komunita obecně neuznává. Samozřejmě existují psychiatři, kteří navrhli, abychom uznali i závislost na sociálních sítích, avšak existují určitá kritéria, která by musela být splněna, aby bylo možné někoho považovat za závislého – mezi tato kritéria patří dominující myšlenky, změna nálady, tolerance, odvykací příznaky, konflikt a relaps, podobně jako u mnoha jiných závislostí. Prosím o další snímek. V tomto smyslu skutečnost, že si někteří spotřebitelé myslí, že jsou závislí, či si myslí, že mají nějaký problém, nemusí nutně odpovídat tomu, kolik lidí skutečně vykazuje tyto příznaky – i kdybychom přijali současně navrhovaná kritéria uvedená v odborné literatuře, kterou cituji ve svém příspěvku, a některé studie, na které odkazuji, ukazují, že zhruba 10 % populace splňuje tato kritéria, zatímco počet lidí, kteří se v různých studiích označují za závislé, je mnohem vyšší. [16:46:48] Speaker 1 [EN] je to důležité, protože pokud je to zdraví, které je uváděno jako primární důvod pro regulaci návykového designu, bude to také primární způsob, primární oblast, ve které se budou obchodníci bránit tím, že řeknou: podívejte se, ne každý, kdo používá naše služby více, než by chtěl, je skutečně závislý – tomu se říká návykový design. To bude jednou z možných obranných linií. Jako obranu si lze představit, že příště – další snímek, prosím. Samozřejmě je legislativa Unie zcela volná, aby pojmu „návykový design“ dala autonomní význam. Můžeme jej definovat, Unie jej může definovat izolovaně od toho, jak o závislosti uvažují psychiatři či psychologové, a pak se objevuje otázka, jak přesně by měl být návykový design definován. Co jsme viděli v návrhu – v protějšku, který unikl z DFA, je to, že existuje seznam určitých prvků, které by měly být považovány za příklady toho, že obchodník používá návykový design. Toto však není jediná možnost. Mohli bychom si také představit obecnou klauzuli a mohli bychom si také představit nějaký druh obecného zákazu založeného na této obecné klauzuli. Opět však všechny tyto řešení mají svá pro a proti. Myslím si, že bychom si měli uvědomit, že kořenovou příčinou používání těchto prvků ze strany poskytovatele je obchodní model založený na reklamě: čím více času spotřebitelé tráví online, tím více peněz poskytovatelé vydělají, jak již zmínil ctěný člen během diskuse o předchozí prezentaci – další snímek, prosím. Další věc, kterou bych chtěl zdůraznit, je, že není nutně pravda, že by se problém návykového designu musel řešit v DFA jednotně proti všem možným obchodníkům. Mohli bychom si představit různé nástroje, které by se daly použít, a to od úplného zákazu přes nějaký typ řízení rizik, jako máme v DSA proti vlivným osobám, až po informační povinnosti, což je nejméně omezující způsob pro obchodníky a pravděpodobně nejméně užitečný pro spotřebitele. Nicméně bychom si mohli představit, že určité typy služeb by musely dodržovat určitá opatření, zatímco jiné typy by se řídily jinými. [16:49:04] Speaker 1 [EN] a další si můžeme představit svět, ve kterém mají sociální sítě jiné regulace než například poskytovatelé streamovacích služeb nebo obchody atd. Takže v současné době v leaked draftu máme tento jeden obecný článek zaměřený na všechny obchodníky, což je možnost opt-out z funkcí uvedených v nařízení, které mohou být změněny Komisí. Nicméně si můžeme představit, že by zde mohlo být více nuancí. Další snímek, prosím. Nakonec to, jaké rozhodnutí bude přijato, bude určeno tím, jaký je přesně cíl, kterého má DSA dosáhnout — cíl lepší ochrany spotřebitelů nebo snazšího dodržování předpisů. To je druh cíle, se kterým se může každý ztotožnit, ale jde o otázku, jak přesně provést lepší ochranu spotřebitelů do praxe. Co přesně chceme dosáhnout, což bude určovat tato rozhodnutí? Existuje možnost světa, ve kterém si můžeme představit, že u určitých typů služeb nebo pro určité typy spotřebitelů vůbec nechceme vystavení návykovému designu — ať už si pod tím budeme rozumět cokoli. U některých typů služeb chceme, aby si spotřebitelé mohli zapínání a vypínání zvolit sami, ale můžeme si také představit, že u některých typů služeb nebo některých typů spotřebitelů je chceme pouze informovat, stejně jako to děláme s cigaretami — jsou opravdu špatné, všichni vědí, že jsou opravdu špatné, ale dáváme tam varování, aby si dospělí mohli udělat vlastní rozhodnutí. Další snímek, prosím. Pokud jde o druhý dotaz, zda by to mělo být nařízení nebo směrnice, viděli jsme, že návrh je na nařízení. Existují zcela zřejmé a známé důvody pro všechny nás, proč nařízení poskytuje největší jednotnost a největší právní jistotu — alespoň na papíře, jak si myslíme, že jsme viděli během posledních pěti let, kdy téměř všechny akty měly formu nařízení. Nicméně existují určité problémy s různými národními verzemi nařízení, když mají být uplatněny v praxi. Jedna věc je správně přeložit nařízení — což náš překladatelský tým dělá neuvěřitelně dobře — ale pak musí tyto nařízení uplatňovat právníci v [16:51:19] Speaker 1 [EN] členský stát, který byl vyškolen v konkrétním členském státě, a někdy mají tyto pojmy i různý význam, i když jsou správně přeloženy, může zde existovat neočekávaný rozdíl. Zákonodárci v národním kontextu jsou jakýmsi druhým kontrolním mechanismem, který by mohl tyto odchylky řešit. Zároveň by směrnice vyhovovala spotřebiteli, což by byl vyřešený problém. Další snímek, prosím. A otázka, zda by to mělo být maximální či minimální harmonizace – uplynula již dlouhá doba od doby, kdy jsme v oblasti spotřebitelského práva používali minimální harmonizaci, a jsou známé důvody, proč bychom to neměli dělat. Nicméně bych rád upozornil na skutečnost, že pokud jde o návykové designy, hlavní viníci nejsou evropské společnosti, pocházejí ze Spojených států a z Číny. Otázkou tedy je, zda je kompromis mezi vysokou úrovní ochrany spotřebitele a snadnou dodržitelností stejný. Myslím, že to není zcela jasné a zůstává otevřené. Zda chceme, aby bylo pro Meta či pro Bidenovy levnější dodržovat naše zákony, si nejsem jistý, že existuje zřejmá odpověď. Navíc je možné, že vůbec nevíme, jaký je nejlepší způsob, jak řešit návykové designy, a že zde existuje prostor pro zisk, když mohou členské státy experimentovat. Vy všichni, dámy a pánové, lépe než já víte, jak obtížné je legislativně působit v Evropské unii, jak dlouho trvá, než se zákon přijme, a jak dlouho trvá, než se reformuje. Možná by tedy bylo vhodné, aby členský stát, který dokáže prosadit politickou vůli doma a přijmout nějakou legislativu – ať už je vymahatelná či nikoli, to je jiná otázka –, mohl být jakýmsi laboratorním prostředím, v němž bychom mohli umožnit ostatním subjektům přijít s řešeními, protože se může stát, že dnes ještě neznáme to nejlepší. Komise ponechává dveře otevřené prostřednictvím [16:53:27] Speaker 1 [RO] Mulțumesc foarte mult și acum am plăcerea să îi invit pe șefa de unitate de la Digi Just doamna Maria Mio a Canel Canelopulu [16:53:40] Speaker 1 [EN] It's correctly that is excellent okay thank you very much chair thank you honorable members and also a big thank you from the side of the commission to the experts who intervened in today's workshop indeed you touched upon some of the key aspects that we have been examining in preparation of our proposals for additional fairness act that the commission is expected to examine on the 11th of November so in a couple of days time today's workshop for us is very timely not only for us as commission but also for the co-legislators it will it can inform the interinstitutional process that still lies ahead of us and help us arrive collectively hopefully to a very solid legal text that makes rules clear simpler and more effectively enforceable in practice this has been a key consideration for us I'm sure you will all understand that a that we are not able to comment in detail today on the upcoming proposals I would like however to reiterate three key elements also in reaction to the presentations that we heard today first of all to remind everyone that the digital fairness act is the result of a very long journey which which started already in 2024 with the publication of the findings of our digital fairness fitness check of horizontal consumer protection rules we have since consulted very broadly to prepare the impact assessment for the DFA we had a call for evidence and a public consultation that received over 7,000 responses we had several surveys with targeted service with consumers businesses civil society we of course liaised with academia looked into behavioral research had a youth dialogue and implementation dialogue on simplification all this is to say of course that we have to take into account of into account various elements when formulating our proposals we paid particular attention as was signaled today also to recent case law by the court of justice and I would like to thank again the European Parliament and the IMCO committee for keeping the topic of digital fairness very high up on the agenda throughout you will not be surprised [16:56:04] Speaker 1 [EN] to see that the resolutions the debates that this committee has had have informed the proposals that the commission will be examining on on Wednesday secondly in terms of content indeed we have touched upon and assessed the full range of issues that have been highlighted today in line with the mandate that was given to Commissioner McGrath together with Vice President Virkunen to combat unethical techniques online such as dark patterns marketing by social media influencers the addictive design of digital products and online profiling when consumer vulnerabilities are exploited for commercial purposes we also looked in indeed at some horizontal questions such as the benchmarks of average and vulnerable consumer when calibrating our proposals our objective has been to stay targeted and proportionate in our intervention to provide a meaningful digital update to EU consumer production rules that already apply horizontally to all business to consumer practices to all companies that are active in the single market and work as a safety net on issues such as pricing advertising selling contracting and other commercial practices we tried to reconcile indeed and this was a topic that was highlighted I think in couple of interventions what currently works really well with our horizontal consumer protection rules which is this flexible principle based nature of the rules reconcile that with the clarifications that we think are necessary to make these rules implementable and enforceable in the complex digital environment we have also given thought to how we can integrate elements in the proposals to make these rules future proof and able to be updated to keep pace with technological developments final points we have recent listened very carefully to the strong cause for ensuring coherence and complementarity between the digital fairness act and the existing digital rulebook which we are actively implementing and enforcing in practice I'm sure you have seen the latest the latest announcements on the implementation of the DSA the DFA will not affect the [16:58:26] Speaker 1 [EN] current relationship between horizontal consumer protection rules and sectoral legislation our intention is not to duplicate rules such as the DSA the audio visual media services directive and the AI act but to update indeed the baseline horizontal protections in a targeted manner that keeps them fully coherent and complementary with the digital rulebook our proposals on the DFA should of course also be read in conjunction with the upcoming EU kids with a recent proposal of for an EU kids act there the commission put forward very concrete rules for the protection of children who are indeed particularly vulnerable as online consumers for example on key aspects such as addictive design on the commission side we will continue to work very closely digi just and our colleagues in digi connect as we have done for the preparation of the proposals also throughout the negotiation process to make sure that the legal text develop in a manner that is both clear mutually reinforcing and coherent thank you very much [16:59:39] Speaker 1 [RO] Mulțumesc foarte mult iată avem și poziția comisiei vreau să vă informez că serviciul. De cercetare a Parlamentului European a făcut un briefing foarte interesant și vi l recomand legat de ceea ce se va întâmpla peste câteva zile și acum întrebări din partea colegilor la. Te rog din partea SND [17:00:06] Speaker 1 [EN] Thank you chair and thank you to to the experts for this very interesting presentations thank you Mithos we have been working for the last two years and it's not a surprise that from the SND IMCO we have been calling for an ambitious and strong legislation that will imply a DFA that would tackle the vulnerabilities that exploit consumers online especially those of children the leak that we have seen now it's too early to to make an assessment from my side but obviously we consider there's an opportunity to finally address what the existing legislation has not sufficiently tackled addictive design dark patterns manipulative advertising and unfair personalization but I want to make three points first we need to move from consumer responsibility to corporate responsibility and from my point of view it's not enough to allow users to switch off addictive features with this opt out why should the burden fall on the consumers again rather than on the companies that deliberately designed this mechanism safety and fairness must be by default not an option so this is to the commission secondly obviously we consider that children must be at the center of the legislation and we need to ensure the DFA and Kids Act work together without loopholes and gaps in protection we will make sure from this parliament that this is the case and finally we must address economic manipulation especially also with addictive sorry dynamic pricing and ensure strong European enforcement transparency is not enough rights without enforcement are simply promises so let me conclude with one message Europe should not accept a digital economy where profits depend on exploitation on exploiting people's vulnerability thank you so much thank you very much now EPP Dora thank you thank you for the presentations as well Note that consumers don't read regulations they feel them or they don't so once I've had a chance to digest the leak I haven't had the chance either yet I will read the DFA with one question in mind [17:02:29] Speaker 1 [EN] změní to vůbec něco na tom, co lidé zažívají online? Cílem je samozřejmě lepší ochrana spotřebitelů, ale obávám se, že více pravidel nutně nevede k tomuto výsledku. Abychom tedy zajistili, nebo maximalizovali šance na lepší ochranu spotřebitelů, musí být DFA velmi přesný. Vlastní fitness check Komise identifikoval oblasti, kde současná pravidla selhávají, a právě tam by měl DFA zasáhnout, nikoliv do toho, co již pokrývá zákon o digitálních službách, zákon o umělé inteligenci nebo směrnice o klamavých obchodních praktikách. Navíc se překrývající povinnosti nechrání spotřebitele, pouze vytvářejí právní nejistotu. Obávám se, že složitost je kontraproduktivní a vede k vyšší míře nedodržování pravidel, což je v podstatě situace, ve které se nyní nacházíme, protože spotřebitelé nerozumí svým právům a podniky nerozumí svým povinnostem. A jak řekl profesor, DFA vstupuje do přeplněného pole. Takže já nevím, jak spotřebitelé a podniky pochopí, která pravidla se jich týkají, když už nyní mají tyto povinnosti, zvláště pokud budou muset sledovat ještě další soubor pravidel, aby měli úplný přehled. Za druhé, pravidla musí být stejná všude. Myslím, že je vítané, že Komise navrhuje nařízení, ale nesmí zůstat prostor pro odlišná národní pravidla, protože vidíme, že to je další zdroj právní nejistoty. Spotřebitel v Budapešti si zaslouží stejnou ochranu jako spotřebitel v Amsterdamu a podnik by měl čelit jednomu souboru pravidel, nikoliv 27. Komise se zavázala zjednodušit požadavky na ochranu spotřebitelů a informování spotřebitelů, a rád bych viděl, že se toto závazek promítne do textu, nikoliv do nových reportovacích povinností. Mám dotaz na Komisi: pro každou novou povinnost v DFA – DFA ukážete, kterou mezeru uzavírá, a proč ji současný zákon ještě nepokrývá? A nakonec, jako už zmínil můj kolega, je zásadní zajistit, aby DFA a Kids Act spolupracovaly. Trochu mě mate, že některé části DFA se dotýkají [17:04:45] Speaker 1 [EN] konkrétně na nezletilé a myslím, že by nebylo rozumnější ponechat to v Kids Act, který se bude týkat dětí? Děkuji vám mockrát. Děkuji vám moc. Nyní Renew. Ano, k otázce – no, psychologie, nebo možná neurologie, nevím – mluvila jsem s neurologem, který mi poskytl spoustu informací o tom, co se děje v mozku mladých lidí vlivem sociálních médií. Ale jen tak ze zvědavosti: vidíme spoustu negativního rámování na sociálních médiích, protože lidé rádi klikají na určitý druh negativního rámování. Je to něco, s čím by se mělo počítat v oblasti reklamy a prodeje produktů? Nebo bychom to měli rámovat jinak? Existuje z pohledu psychologie nějaká odpověď na to? Děkuji, Crystal. Děkuji vám mockrát. Především vám děkuji, že brzy představíte návrh zákona o digitální spravedlnosti. Myslím, že ho skutečně potřebujeme, protože stále existují mezery, které je třeba zacelit. Myslím si také, že jsme se od doby, například od DSA, hodně naučili. Jednou z věcí je například problematika návykového designu. V digitálním prostředí se věci vyvíjejí velmi rychle a myslím si, že má smysl se zaměřit na to, co můžeme udělat pro lepší ochranu spotřebitelů. Podle mého názoru má tedy smysl udělat více, samozřejmě s vědomím, že by neměla vzniknout dvojí legislativa. Doufám však, že Komise se tím bude zabývat – to je ostatně její úkol. Ale jedna věc, jak také řekla Laura: opravdu si myslím, že je v dnešním prostředí nesmírně důležité si uvědomit, že když jsme online, většina z nás může být podvedena. Jsme zranitelní, všichni. Potřebujeme tedy něco, co by obrácením důkazního břemene či jinými prostředky skutečně mohlo spotřebitelům pomoci. Nemyslím si, že se dnes lidé cítí dostatečně chráněni, a doufám, že digitální zákon o spravedlnosti a Kids Act tyto mezery zacelí – ne aby je zakryly, ale aby je zaplnily. Děkuji vám mockrát, velmi se na to těším. [17:07:18] Speaker 1 [EN] se budeme věnovat tomuto bodu v příštím měsíci. [17:07:22] Speaker 1 [RO] Děkuji. Pokud nejsou žádné další příspěvky, rád bych Komisi položil jednu otázku: Jste již připraveni to spustit během několika dní? Diskutovali jste se všemi relevantními zúčastněnými stranami? Jaká je pozice členských států? Co říkají členské státy? Protože nám zde profesor sdělil, že je to obtížné, protože právníci ve 27 členských státech to budou vykládat odlišně a opět budeme mít fragmentaci a opět nebudeme mít ochranu. Máte odpověď od členských států? Můžete nám sdělit, jaká je jejich pozice? Děkuji. [17:07:59] Speaker 1 [EN] děkuji vám velmi, pane předsedo, a děkuji ctěným členům, mohu začít potvrzením toho, co jsem řekl i v předchozí řeči, že si skutečně velmi uvědomujeme propojenost našich horizontálních pravidel na ochranu spotřebitelů, ke kterým patří nadcházející návrh na zákon o digitální spravedlnosti, a sektorovou legislativu o digitálních službách. Věnovali jsme velkou péči tomu, abychom se vyhnuli duplicitě. Naším východiskem byly skutečně závěry z našeho fitness checku digitální spravedlnosti, ale také široké spektrum podnětů, které jsme obdrželi prostřednictvím velmi rozsáhlého konzultačního procesu, který jsem se snažil zdůraznit v doprovodném posouzení dopadů právě tím, jak jsme se pokusili především identifikovat mezery a oblasti právní nejistoty a jak jsme kalibrovali preferovaná politická opatření pro každou z těchto oblastí. Pokud jde o diskuse se zainteresovanými stranami, akademickou sférou a členskými státy, skutečně tomu jsme věnovali zvláštní pozornost v průběhu přípravy zákona o digitální spravedlnosti. Kromě konzultačních aktivit, které jsem vyjmenoval, jsme samozřejmě – stejně jako jsme to dělali s parlamentem – myslím, že jsme se zúčastnili téměř každého zasedání výboru IMCO za poslední dva roky a poskytovali aktualizace k přípravě zákona o digitální spravedlnosti. Totéž jsme učinili pro příslušné pracovní skupiny Rady a obdrželi jsme několik reakcí od členských států na konzultační proces, stejně jako podněty v posledních dnech. Snažili jsme se tedy zohlednit vše a kalibrovat návrhy tak, aby byly vyvážené a zohledňovaly různé pohledy. Děkuji vám velmi, pane profesore. Děkuji vám velmi za komentáře a dotazy, přičemž jeden konkrétní dotaz byl směřován přímo na mě, a sice na negativní rámování. Myslím, že se jedná o jasný politický a regulační problém, který je třeba řešit, neboť máme empirické studie, které naznačují, že negativní obsah, toxický obsah, obsah vyvolávající [17:10:32] Speaker 1 [EN] negativní emoce vedou k tomu, že lidé tráví více času online, což vede k větší angažovanosti, a to velmi dobře odpovídá obchodnímu modelu mnoha sociálních sítí, zvláště když se tyto platformy stanou hlavními nástroji, jimiž spotřebitelé získávají zprávy a informace o světě. Nyní se to začíná stávat velmi problematickým. Otázkou však zůstává, zda by se tohoto problému mělo řešit prostřednictvím práva spotřebitelů, nebo na základě unijního aktu založeného na článku 114 SFEU, a to není zcela zřejmé. Myslím si, že zde existují argumenty pro obě strany. Dokážu si představit svět, v němž by členské státy začaly tento problém řešit a regulovat jej různými způsoby, a jakmile by se prokázalo, že to narušuje vnitřní trh, podnikli bychom kroky. Avšak jak víme, nežijeme v takovém světě. Podle mého názoru jde o velmi obtížnou otázku. Jinak… jinak souhlasím se vším, co bylo řečeno, takže si myslím, že se blížíme ke konci. Nebudu vás už déle zdržovat. Mnohokrát vám děkuji. Děkuji. [17:11:41] Speaker 1 [RO] Velmi vám děkuji a profesorům a zástupci výboru dovolte, abych vás informovala, že všechny prezentace PowerPoint a informace budou zveřejněny online na webových stránkách našeho výboru, takže si je zde můžete podrobně prostudovat. Byly předneseny v rámci stanoveného času. Velmi vám děkuji a pokračujeme. Posledním bodem dnešního programu je — pokud jde o ženy, poslední bod: ženy jako spotřebitelky — boj proti genderovým stereotypům a nespravedlivým obchodním praktikám. Připomínám vám, že jsme měli Týden rovnosti žen a mužů v Parlamentu a byli jsme rádi, že jsme zařadili do našeho programu bod: ženy jako spotřebitelky — boj proti genderovým stereotypům a nespravedlivým obchodním praktikám. Začněme dvouminutovým video poselstvím paní předsedkyně Roberty Metsolové, které nám poskytne dobrou úvodní přednášku k dnešní diskusi. Chtěl bych přivítat řečníky této akce a poděkovat jim za jejich účast. Lituji, že navzdory našim snahám zajistit zastoupení z podnikatelské sféry bohužel nikdo nebyl schopen přijmout naše pozvání. Sám se považuji za součást podnikatelského světa, a proto jsem v této oblasti pracoval dlouhodobě, a určitě po diskusi vyzvu své kolegy, aby sdíleli své názory. Nyní si poslechněme naši předsedkyni Robertu Metsolovou. [17:13:40] Speaker 1 [EN] Evropa se posouvá vpřed, když se lidé rozhodnou chopit iniciativy a stát se lídry. To vidím každý den v praxi. Setkala jsem se s neuvěřitelnými ženami-lídrykyněmi napříč naší společností a celým kontinentem, které razí nové cesty, budují úspěšné příběhy a mění naše společnosti. Ale tyto odvážné ženy jsou stále příliš často brzděny tlaky, s nimiž se většina lídrů nesetkává – od rozdílů v odměňování a neviditelné práce až po zastaralé stereotypy a kyberšikanu. V této síni podnikáme kroky k tomu, abychom tyto skleněné stropy rozbili a učinili cestu k vedení přístupnější. To zahrnuje i zajištění míst v představenstvech společností a odstranění rozdílů v platech a penzích. Tento parlament se může také pyšnit svou volební reformou, která umožňuje hlasování prostřednictvím plné moci, aby žádný člen nebyl nucen volit mezi důležitými demokratickými povinnostmi a založením rodiny. Budeme nadále tlačit na ratifikaci ze strany všech členských států a národních parlamentů, aby žádná žena nezůstala pozadu. Ale otevření dveří na vrchol je jen částí úkolu. Musíme udělat více pro to, aby ženy uspěly již od prvního dne. Vedení se buduje již v dětství, vzdělání a kariéře. Potřebuje silné vzory a systémy podpory. Proto musí tato síň pokračovat ve vytváření rovnější a reprezentativnější demokracie, která ženám umožní stát se lídry v každé oblasti – od STEM až po sport. K dosažení tohoto cíle je zapotřebí politická vůle a trvalé úsilí. O tohle jde během Týdne rovnosti pohlaví. Děkuji své kolegyni, místopředsedkyni Antonelle Zberna a předsedkyni Lině Gálvezové Muñozové, stejně jako všem vám, kteří každý týden, každý měsíc a každý den neúnavně pracujete na prosazování rovnosti pohlaví. Pokračujte ve skvělé práci, protože když se ženy zvednou, celá Evropa se s nimi zvedne s nimi. [17:15:43] Speaker 1 [RO] Musíme aplikovat toto krásné poselství, děkuji, Roberto, i když tady právě teď nejste. Máme tři řečníky a nyní následuje vystoupení zástupkyně ředitelky odboru pro rovnost a nediskriminaci v Digi Just, paní Pinuccie Contino. Máte sedm minut, děkuji. [17:16:20] Speaker 1 [EN] Velmi vám děkuji, vážený předsedo a členové výboru, je mi potěšením, že se mohu vrátit do tohoto významného výboru poté, co jsem zodpovídal za bezpečnost výrobků a za rovnost pohlaví v Digi Just. Nejdříve bych rád připomněl základní principy: ochrana spotřebitelů EU je zakotvena v článku 169 Smlouvy a v článku 38 Listiny základních práv Evropské unie. Tato ochrana vychází z předpokladu, že spotřebitelé jsou v slabší pozici vůči prodejcům či dodavatelům, jelikož mají obecně méně informací, méně ekonomické síly a méně zkušeností než prodejci či dodavatelé. Právo spotřebitelů proto směřuje k tomu, aby kompenzovalo tuto strukturální nerovnováhu. Například směrnice o nekalých obchodních praktikách chrání spotřebitele před nekalými obchodními praktikami, včetně klamavých jednání a opomenutí, jakož i agresivních praktik. Reklama související s pohlavím, například reklama, která využívá nejistoty týkající se vzhledu, obrazu těla, stárnutí či mateřství, může spadnout do působnosti směrnice o nekalých obchodních praktikách, pokud je nekalá jakýmkoli způsobem, což vede k tomu, že spotřebitelé – v tomto konkrétním případě ženy – učiní transakční rozhodnutí, které by jinak neučinili. Směrnice o nekalých obchodních praktikách rovněž stanoví vyšší úroveň ochrany pro jasně identifikovatelnou skupinu spotřebitelů, kteří jsou zvláště zranitelní vůči dané obchodní praktice či danému výrobku v důsledku duševní či fyzické slabosti, věku či důvěřivosti, pokud může prodejce rozumně předvídat tuto zranitelnost. V takových případech se praktika posuzuje z pohledu průměrného člena dané skupiny. Pohlaví však není jedním z uvedených důvodů zranitelnosti ve směrnici o nekalých obchodních praktikách. To nicméně neznamená, že směrnice o nekalých obchodních praktikách nevyžaduje posouzení konkrétní praktiky případ od případu, přičemž se berou v úvahu okolnosti týkající se konkrétní praktiky či smlouvy. Díky tomu je tato směrnice flexibilním nástrojem k řešení různých druhů praktik a smluv. Například vyšší cena za výrobek určený ženám. [17:18:54] Speaker 1 [EN] than for a comparable product marketed to men the so-called pink tax is not automatically an infringement of the UCPD the UCPD does not establish general prohibition on price differences between consumers or product variants it may nevertheless apply where for example the trader misleads consumers about the price or its calculation omits material information or uses an aggressive practice as many of you know and we have just heard all the discussions the commission will propose the DFA in a couple of days the DFA aims is to strengthen consumer protection online and we have seen how much the DFA is conceived to protect the interests of all consumers men or women in all their diversity its rules are intended to address practices that can harm consumers generally while taking account also of vulnerable consumers for sure certain forms of influencer marketing or personalized advertising or pricing might disproportionately affect women for example influencers promoting beauty anti-aging or weight loss products makes exploit gender specific insecurities relating to appearance and body image while failing to make sufficiently clear the commercial nature of their endorsements the DFA could strengthen protection in this area including by requiring sale and disclosures to ensure that consumers are made aware of the commercial nature of such content the work on the DFA also looked at addressing unfair personalized advertising practices for example for instance where traders use consumers personal data including sensitive information revealing health conditions or other characteristics protected under the GPDR the GDPR to target them with advertising that exploits their vulnerabilities and here we know how certain health conditions only affect women as we have stressed in the gender equality strategy minors are particularly vulnerable to influencer marketing often perceiving influencers as their friends influencers sometimes exploit minor's trust for example by blurring the commercial [17:21:20] Speaker 1 [EN] purposes of their activities or exploiting gender stereotypes and gender specific vulnerabilities pushing minor to buy products or otherwise distorting their transactional decisions there is also evidence that girls can be particularly affected online also specifically with respect to video games because even though loot boxes and problem gambling was shown in a 2020 study to be stronger among among girls than boys although boys were considerably more likely to engage with loot boxes in the first place the DFA work has looked specifically into this matter and more broadly into the matter of spending maximizing practices if we look at financial services now there is of course a big risk of algorithmic biases traditional credit scoring models for instance often fail to account for women's different career partners patterns including breaks for caregiving to children or older parents when AI systems are trained on historical data reflecting decades of gender inequality they can perpetuate and scale these biases the revised consumer credit directive which will come into application on 20th November 26 strengthens protection against discriminatory automated decision making looking forward implementation will be key to ensure that algorithms are regularly tested for gender bias and deliver fair outcomes the gender equality strategy also explicitly covers the angle of women as consumers i can go deeper into this because i see that my seven minutes are almost there and i really hope that we can continue working together with all of you to address gender equality issues in the field of consumer rights [17:23:21] Speaker 1 [RO] Mulțumesc foarte mult da de decenii este inegalitate să sperăm că ajungem să trăim și noi egalitatea de de șanse acuma am să invit pentru patru minute pe doamna Mary Collins secretar general pentru lobby european al femeilor please [17:23:46] Speaker 1 [EN] Thank you very much Madam Chair and thank you to the MCO committee it's um very honored to be here on behalf of the European Women's Lobby and I think your this is very timely event as um the cost of living is soaring and we can hear out cry and in the streets I just want to first of all reiterate that women are more than 50% of the population they are not a vulnerable group they are not a footnote they're not a minority but however there are many different characteristics that impact their spending power one of them being that there is still a persistent gender pay up between 11 and 12% for decades and that has lifelong consequences because it leads to a gap in lifelong earnings and pension gap and it means poverty in older age so this obviously has a huge impact on the capacity of women in terms of their spending power also we should not overlook the entrenched gender stereotypes that impact on consumer and commercial practices there are gender biases that are ingrained so I wanted to quickly if I may in my four minutes look at the so-called pink tax which we can also call a sexist tax secondly menstrual products and thirdly the commodification of women's bodies so it was pointed out that this so-called pink tax is what we would call a sexist tax it shows that products that are aimed at women that target women are much more expensive even if the equivalent exists for male consumers so for example um healthcare and particularly products like the deodorant which is far more expensive when targeted woman but the studies show and there are not that many studies to be honest show that um even impacts on toys children's toys children's clothes the different color of products as well so we can see that gender stereotypes are ingrained and some studies show that actually it is against um gender equality laws as well in different countries so we would like to see MCO and FAM do a joint um own initiative report to really trace the differentiation of prices um with between women [17:26:13] Speaker 1 [EN] and men in throughout the European Union quickly move on to menstrual products and it's more about a tampon tax it's often referred to as a tampon tax but it's more about that it's about inclusion it's part of the union of equality and it's access to women's sexual and reproductive health and rights throughout Europe today girls still drop out of school while they have their periods homeless women lack access to sanitary facilities and it's difficult to manage in terms of their dignity and their safety so we would again like to see more studies done in relation to this there are some good practices in different parts of throughout the European Union these need to be scaled up because this is a really you know very important issue for girls in terms of VAT just to say that the revision of the VAT directive gave the possibility of to member states to actually be more flexible in terms of classifying sanitary products from being luxury items to ordinary items however today there are only three countries in Europe um Malta Cyprus and Ireland where there's a zero VAT on sanitary products thirdly I want to the commodification of women's bodies so women are not for sale and this includes prostitution pornography as well as accelerating exploitive digital exploitation think it was spoken about a little bit earlier they aim to hurt alienate violate women and girls bodies minds and fundamental rights so it's an issue of violence against women and needs to be addressed as such however what we do see is that the so-called mainstream media and advertising they also use the sexualization of women's bodies to lure um customers and clients into practices and consumer practices so these need to be um called out for what it is it's exploitation of women so the DSA covers some issues for example big platforms uh such as porn um porn pornhub but it doesn't go far enough so we really need to have a we need really need to call out against the um sexualization of women through media through [17:28:34] Speaker 1 [EN] advertising which have an impact in terms of consumer preferences and choices I'll leave it at that thank you very much [17:28:43] Speaker 1 [RO] Mulțumesc foarte mult și mulțumesc și pentru că ați fost și la celelalte prezentări apreciez foarte mult că ați fost aici în sală așa cum apreciez că domnul profesor stă acum să asculte și problema noastră a femeilor acum pentru patru minute am s o rog pe doamna Silvia Maurer director advocacy beuc patru minute să din perspectiva beuc acum [17:29:11] Speaker 1 [EN] Good afternoon uh Madam Chair honorable members thank you very much for inviting the European Consumers Organization B to this workshop so that we can also maybe share a little bit of the research of our member organizations because indeed uh I think that um very often uh women do uh continue to face practices that undermine their ability to participate in markets on equal terms with men um we have heard about the so-called pink tax and that is something that our members have also uh confirmed uh and it's not only anecdotal so our Slovak member SOS has for example analyzed 200 products that were sold by online retailers and they found that around 10% of those products were more expensive in their pink version and according to their research the most significant differences appeared in health supplements footwear and sporting goods but also our UK member which found out that one of the latest trends is to relabel uh uh products for uh menopa with menopause and to make price premiums even though there's very often no added value of these products compared to other ones um I will try um not to be too repetitive because a lot of points that have already been made I would also have raised the exact same issues um on the pricing what is maybe also interesting is that uh sometimes it's like very obvious what was referred to by the pink tax meaning it is almost the same product it's just that the price is higher when it's packaged differently or the color is different but there is also more subtle uh misleading uh where women are paying more because that can be that for example the quantity is lower and the price is the same so that's an indirect way on how to mislead about the pricing um and uh we have already also heard about uh the issue about um algorithms uh that they uh increasingly determine which products we see which advertisements reach us and uh sometimes even different prices that we pay and that there uh these systems rely very often on biased data uh or reinforce existing stereotypes so that's why discrimination can [17:31:23] Speaker 1 [EN] dochází také na úrovni, která je pro spotřebitele velmi těžko viditelná a obtížně napadnutelná, myslím, že by s tím souhlasil, že bychom měli věnovat velmi pozornost influencer marketingu, protože ženy a dívky patří mezi hlavní cílové skupiny. Mladé ženy jsou tak vlastně povzbuzovány k tomu, aby sledovaly nerealistické standardy krásy prostřednictvím nekonečných doporučení produktů, a velmi často jsou také tlačeny k nadměrné spotřebě, například v oblasti rychlé módy. A myslím, že právě zde bychom mohli navázat na váš předchozí workshop o zákonu o digitální spravedlnosti, protože je zřejmé, že musíme také diskutovat o řešeních, co můžeme udělat, protože mnoho těchto praktik je velmi subtilních a trh je příliš dlouho nechával bez povšimnutí. Myslím, že to také souvisí s tím, co předtím zdůraznila například Gigi Justice, že růžová daň může být nespravedlivou obchodní praxí, ale není tak úplně jasné v zákoně, že byste mohli proti všemu takto postupovat. Pokud jde o zákon o digitální spravedlnosti, tak si myslím, že zde máme příležitost, jak můžeme legislativu vylepšit. Možná však budeme muset na úrovni EU o něco lépe strategicky sladit například implementaci spotřebitelské agendy spolu se strategií v oblasti rovnosti pohlaví. Možná se nám podaří přijít s nějakými nápady, které budeme moci dále rozvíjet. A rád bych také řekl, že kdykoli máme velmi konkrétní legislativu, musíme se podívat, zda nejsou potřeba konkrétní požadavky, které musíme stanovit například v nařízení o obecné bezpečnosti výrobků. V minulosti se například objevoval názor, že technické normy pro bezpečnostní testování velmi často nezohledňují ženská těla, a právě parlament doplnil text, který byl nakonec přijat. A právě toto myšlení, kde je možné provést zlepšení, bychom měli uplatňovat častěji. Myslím, že bych zde měl skončit. Myslím, že bych měl ještě připojit poslední komentář, a sice k některým z těchto praktik. [17:33:30] Speaker 1 [EN] možná bychom potřebovali dobré nástroje pro evropské prosazování práva tam, kde máme případy společného zájmu, a pokud chceme pokročit v agendě spravedlivosti ve vztahu k ženám, možná existují i některé projekty a společné akce pro prosazování práva, na kterých můžeme společně pracovat, stejně jako důkazy, ale také zkušenosti s tím, které praktiky nejsou na trhu skutečně povoleny, děkuji [17:33:56] Speaker 1 [RO] Mockrát děkuji, než předám slovo svým kolegům, lituji, že byly vyvinuty úsilí a byli pozváni zástupci podnikatelské sféry, bohužel však naši pozvání nepřijali. Doufám, že příště budou moci přijít. Chtěl bych vás jen ujistit, že bylo vyvinuto úsilí, pozvali jsme je, ale nepřišli na tento debatu, který považuji za důležitý. Jak někdo zmínil zde, ženy nejsou zbabělci; my jsme více než 51 % žen a věřím, že každá legislativa musí být posuzována z hlediska jejího dopadu na ženy. Dora IPP [17:34:46] Speaker 1 [EN] Ano, děkuji, že jste dnes přišli, a děkuji za prezentace. Opravdu, jak jste právě zdůraznila vy a také náš kolega, ženy tvoří více než 50 % populace, a proto musíme zvýšit povědomí o dopadech nespravedlivých obchodních praktik, respektive o tom, jak tyto nespravedlivé obchodní praktiky ovlivňují ženy. Také mě mírně zklamala nízká účast dnes. Chtěl bych se vás zeptat na takzvaný „růžový daň“. Protože jsem se podíval a nenašel jsem žádné nedávné studie k tomu, takže by mě zajímalo, zda máte údaje o jeho rozšíření a jak velký či jak rozšířený je tento problém, a jak navrhujete se s ním vypořádat. Myslím, že jsme řekli, a já si také myslím, že existují případy, kdy stávající legislativa toto pokrývá jako klamavou praxi, takže se opět vracím k prosazování a prioritám prosazování. A v tomto ohledu je můj klíčový dotaz, jak zajistíme, aby Komise a vnitrostátní orgány pro prosazování skutečně podnikly kroky, a jak můžeme zvýšit povědomí o tom, že by měly v těchto případech nespravedlivých praktik zasáhnout. A pak ještě jeden dotaz k tomu, vím, že Komise provedla kontrolu digitální způsobilosti a spravedlnosti a dospěla k číslu 7,9 miliardy ročně ztrát spotřebitelů kvůli nedostatkům stávající klíčové… a tuto částku rozkládají podle věku, nikoli podle pohlaví. Takže mě zajímá, zda Komise plánuje sbírat údaje o takovém rozkladu. [17:36:39] Speaker 1 [RO] Děkuji vám velmi, Georgia ze skupiny S&D. Děkuji. [17:36:46] Speaker 1 [IT] Pane předsedo, děkuji vám za toto velmi důležité debatní jednání, děkuji všem hostům, kteří nám poskytli velmi zajímavé poznatky, protože digitální transformace sice rozhodně otevřela nové příležitosti, ale také vyvolala řadu kritických otázek, jimž se snažíme čelit, zejména pokud jde o nespravedlivé obchodní praktiky a formy manipulace spotřebitelů. V tomto smyslu představuje iniciativa o Zákonu o spravedlivém digitálním prostředí velmi důležitou příležitost, kterou nesmíme propást, aby byl do nových pravidel a do hodnocení jejich dopadů integrován také genderový pohled. Máme samozřejmě na mysli algoritmy, které mohou zesilovat nerealistické modely krásy, cílenou reklamu, jež především využívá nejistot spojených s tělem či věkem, nebo marketingové strategie, jež reprodukují či dále posilují genderové stereotypy, s nimiž se, bohužel, dobře známe. Tyto praktiky neovlivňují pouze spotřebitelská rozhodnutí; mohou mít velmi konkrétní důsledky na ekonomickou autonomii, životní pohodu a především na svobodu volby žen. Nejde pouze o izolované případy diskriminace; nejedná se o ojedinělé události, to dobře víme: genderové stereotypy a předsudky jsou skutečně hluboce zakořeněny v algoritmických systémech a obchodních modelech. Tyto systémy reprodukují a zesilují již existující nerovnosti, a my to vidíme neustále. Je zřejmé, že nejde o nový problém. Vzpomínám si na studii Evropského parlamentu z roku 2023, kterou si vyžádal Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví (FEM) a která se zabývala dopadem genderové nerovnosti v datech pro ochranu spotřebitelů. Studie zdůrazňuje, jak nedostatek detailních údajů má dopad také na ženy jako spotřebitelky na digitálním trhu. Proto jsem přesvědčena, že genderový pohled nesmí zůstat pouze obecným principem, ale musí být [17:39:16] Speaker 1 [IT] opravdu existuje konkrétní kritérium v evropské legislativě na ochranu spotřebitelů již v rámci GDPR? Ale zajímalo by mě, jaká kritéria se vlastně stále podrobněji definují? Děkuji. [17:39:41] Speaker 1 [RO] Děkuji mnohokrát. A nyní bych chtěla slyšet odpovědi od vás všech tří. Předtím bych vám ale chtěla říci, že ano, máte pravdu, řekla jste, že kosmetika pro ženy je dražší, ale stejně tak spodní prádlo. Já jsem v rodině ta, kdo nakupuje, a tohle vím, a myslím si, že to není normální. Ale ještě horší je, že ženy, které mají nižší mzdu ve srovnání s muži, musí platit více za kosmetiku či jiné výrobky. To, co je však velmi vážné, je to, co jste řekla ve své prezentaci, a to, že mladé dívky jsou sváděny, zejména mladé dívky, aby vypadaly dobře. Viděla jsem tolik případů, kdy se šíří nepravdivé informace, fake news, kdy je posílají do různých klinik a jednoduše je zohavují. Proto si opravdu musíme dávat velký pozor. Děkuji vám a očekávám odpovědi a závěry od každého z vás. [17:40:47] Speaker 1 [EN] Děkuji vám velmi, ehm, za tuto, ehm, skutečně důležitou debatu a za všechny body, které byly vzneseny. Jak víme, když se dostaneme k rovnosti žen a mužů, bohužel neexistují žádná snadná, ehm, řešení, protože genderové nerovnosti jsou hluboce zakořeněny v každém aspektu života. Takže rozhodně já, ehm, Komise může pouze souhlasit se všemi body, které byly vzneseny. A já bych zde snad, ehm, především, ehm, doufal, že budeme v budoucnu shromažďovat více údajů. Máme, ehm, naše, ehm, agenturu, která se touto oblastí velmi zabývá, a rozhodně, ehm, můžeme také upozornit Evropskou skupinu pro genderovou rovnost (EGE) na úhel pohledu žen jako spotřebitelek, který, ehm, nemusel být nutně tím nejvíce, ehm, řešeným aspektem, protože samozřejmě je toho tolik, co musíme udělat na straně boje proti násilí na ženách. Je toho tolik, co musíme udělat na straně lepšího pochopení všech mezer, všech genderových mezer – genderové mzdové mezery, genderové pracovní mezery, genderové penzijní mezery – a, ehm, a samozřejmě je toho hodně, ehm, co musíme udělat proti stereotypům, které se bohužel nemohou změnit pouze zákonem. Vyžadují si tedy skutečně mnohostranné a komplexní opatření, kterým se Komise věnuje ve všech svých strategiích pro genderovou rovnost a zejména v té nejnovější, kterou Komise přijala 5. března 2026 a která platí do roku 2030, kde jsou všechny problémy, které byly dnes vzneseny, zohledněny a jsou, ehm, předmětem mnoha různých opatření, iniciativ, ehm, někdy se jedná o studie, někdy o právní opatření, někdy o iniciativy či financování. Takže, ehm, co vám mohu slíbit, ehm, tomuto, ehm, ctihodnému výboru a členům je, že uděláme vše, co je v našich silách, abychom využili všech nástrojů, které máme k dispozici, k zlepšení situace. Ale rozhodně také potřebujeme vás a vaši práci, vaši vášeň a, ehm, úsilí v této oblasti. Děkuji vám velmi. [17:43:31] Speaker 1 [RO] Chtěl bych znovu zdůraznit, že celá naše debata byla online vysílána, ehm, a určitě se připojilo mnohem více lidí. Ehm, ale věřím, že kvalita prezentací a kvalita otázek byla, ehm, na vysoké úrovni, a rád bych poděkoval těm, kteří přednesli prezentace, svým kolegům, kteří kladli otázky, a těm, kteří sledovali online, protože je důležité diskutovat otevřeně, upřímně a bez zábran, abychom našli řešení. Ehm, nyní vyzývám zástupce lobbistické skupiny a poté BEUC, aby vystoupili, každý po dobu dvou minut. [17:44:14] Speaker 1 [EN] Děkuji vám mnohokrát a děkuji vám také za vaše otázky, komentáře a zpětnou vazbu. Hmm, tak první otázka zněla, jak velký je problém v případě takzvané růžové daně? Pravděpodobně je obrovský. No, problém je v tom, že nemáme rozsáhlé studie, ale tam, kde studie existují, můžeme vidět, že je to velmi výrazné. Někdy se rozlišuje mezi nákupním košem, tedy druhy běžných statků, které používá každý, a službami. Tak například byla provedena studie v Německu v roce 2017, takže se to datuje už o několik let zpět, a pokud jde o nákupní koš, rozdíly v cenách nebyly nijak velké. Některé produkty, které by byly, víte, zaměřené na ženy, nebyly nijak výrazné. Avšak pokud jde o služby, zejména kadeřnictví, chemické čištění, šití na míru, kosmetiku atd., byl rozdíl 37 %. Takže je to obrovské. Můžeme si tedy jen představit, jak velké to je. Je to obrovské. Potřebujeme tedy data a naprosto se přidávám ke Komisi, když říká, že máme v Evropské unii velké štěstí. Máme Evropský institut pro rovnost žen a mužů, který shromažďuje data a každoročně představuje index rovnosti žen a mužů, který ukazuje, kde se nacházíme. Ve skutečnosti bude 26. ročník tohoto indexu představen koncem tohoto měsíce. Máme tedy velké štěstí, že ho máme. A ano, tohle je něco, co by institut mohl dělat – shromažďovat data, abychom mohli jasně vidět rozdíly v cenách, protože pro ně prostě neexistuje žádné objektivní zdůvodnění. Proto tomu také říkáme sexistická daň. Co se tedy dá ještě dělat? No, průmysl se musí zapojit. To je naprosto nezbytné. A také co se týče zastoupení žen v tomto odvětví. Víme, že zastoupení žen je stále velmi nízké v mnoha sektorech. Máme sice směrnici o ženách ve vedení společností, ale rádi bychom viděli, že se posouvá mnohem dále a aby bylo dosaženo parity ve vedení. Protože parity znamená 50/50 zastoupení, abychom skutečně usilovali o toto cílové nastavení. [17:46:34] Speaker 1 [EN] protože věříme, že to je způsob, jak vyřešit některé z těchto, ehm, problémů, a navíc mít odlišný pohled zejména pokud jde o využívání těl žen a dívek. Ehm, že skutečně potřebujeme mít k této otázce mnohem odlišnější přístup. A jak uvádí Komise, máme k dispozici mnoho nástrojů a musíme zajistit, aby spolu komunikovaly. Takže, víte, zákon o digitálních službách, DSA, zákon o umělé inteligenci, víte, strategie pro genderovou rovnost, víte, všechno to musí spolupracovat, protože neexistuje, víte, jedno řešení. Je to součást globálního systému standardů v našich společnostech, zejména pokud jde o genderové stereotypy, a asi byste si mysleli, že dnes v roce 2026 jsme už za tím. Ale ne, nejsme. Stále je to velmi hluboce zakořeněné. Chtěl bych také říci několik slov o financování. Opravdu potřebujeme financování. Potřebujeme zdroje, protože se s tím musíme vypořádat na všech úrovních. A jen bych chtěl zdůraznit, že pro další víceletý finanční rámec Rada navrhuje snížit nástroj „Agora EU“, který je nástrojem pokrývajícím základní práva, genderovou rovnost, rovnost pro všechny, média a kulturu. Všichni aktéři, kteří v tom hrají roli, mají skutečně důležitou úlohu v tom, aby tyto otázky dostali do popředí a mohli je skutečně řešit. Tento fond má být snížen o 30 %, 3.0, což je největší snížení v celém rozpočtu EU. Chtěl bych se proto dnes obrátit na vás a požádat vás, abychom zajistili, že se tak nestane. A abychom se vrátili k tomu, co navrhla Komise, a, víte, jít ještě dál. Protože to je zásadní. Jde také o demokracii. A zejména o dlouhodobý rozpočet. Díváme se na příští sedm let. I když dnes může situace vypadat trochu pochmurně, za sedm let bychom doufali v svět, který bude pozitivnější a nadějnější. Děkuji. [17:48:46] Speaker 1 [RO] Děkuji mnohokrát. A věřím, že abychom odstranili stereotypy, musíme se zaměřit také na vzdělávání. Od škol, v rodinách, už od doby, kdy jsou děti velmi malé – v mateřské škole, auto je jen pro chlapce, pro dívky je to něco jiného, tahle barva je pro chlapce, tahle jiná pro dívky. Takové věci je třeba řešit na základě a prostřednictvím vzdělávání, ne až když jsme dospělí. A nejen prostřednictvím zákonů. Vzdělávání tedy hraje velmi důležitou roli. Nyní prosím zástupce BEUC. [17:49:21] Speaker 1 [EN] Děkuji. No, myslím si, že skutečně možná budeme potřebovat více sběru důkazů a propojit také velmi odlišné oblasti, kde chceme tyto důkazy hledat. Protože si myslím, že v zásadě je problém do určité míry systémový, protože ženám se říká – a to prostřednictvím reklamy – že ještě nejsou dost dobré. A že další nákup je přiblíží k ideálu. A to vytváří neustálý cyklus nespokojenosti, který opět vede ke spotřebě. Ne proto, že by spotřebitelky potřebovaly výrobek, ale proto, že byly přesvědčeny, že si musí něco opravit na sobě. A myslím, že bohužel se neustále objevují nové formy, jak se toto pocity využívá pro marketingové techniky a nové prodejní kanály a tak dále. Jde tedy trochu o samoopravující se cyklus: pokaždé, když objevíte něco nového, objeví se jemnější techniky, jak pokračovat v technikách prodeje směrem k ženám. V nejhorším případě, jak jsme již dříve slyšeli, mají ženy průměrně nižší příjem a platí více. Jsou tedy trestány dvakrát za to, že jsou spotřebitelkami na jednotném trhu. A to skutečně vyžaduje naši pozornost. Souhlasím s některými návrhy, které byly předloženy ohledně dalšího postupu, a rádi bychom se dále účastnili diskuse ohledně údajů. Je pravda, že jich mnoho nemáme, ale mohu poskytnout jednu nebo dvě spotřebitelské průzkumy od členů, které máme, pokud by byly pro někoho zajímavé. [17:50:53] Speaker 1 [RO] Děkuji mnohokrát. Děkuji za odpovědi. Děkuji za otázky. Děkuji sekretariátu, který mi pomohl. Děkuji tlumočníkům, protože bez nich bychom si nevěděli rady. Je to velmi dobré. Máme 24 jazyků. Úřední jazyky. Dnes jsou téměř všechny kabiny obsazené. Děkuji. A doufám, že tady nepřestaneme. Budu o tom diskutovat ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO), abychom v tom pokračovali a třeba sem přivedli to, co jsme dnes neměli, tedy zástupce průmyslu, aby se zúčastnili diskusí. Samozřejmě je velmi důležité nejen regulovat, ale také zavádět do praxe. Protože můžeme mít velmi dobrý dokument, ale špatně jej aplikovat. A abychom jej aplikovali dobře, domnívám se, že se musí zapojit všechny zainteresované strany a hlásit problémy. Musíme vzdělávat spotřebitele, aby si stěžovali, když jsou jejich práva porušována, a zejména ženy, protože ženy jsou, řekněme, méně ochotné se ozvat, když jsou jejich práva znevažována. Na tom musíme hodně pracovat. Osobně pracuji ve své zemi, měli byste vědět, že vedu ženskou asociaci, která je aktivní již 30 let, a velmi dobře s nimi spolupracuji, a toto vzdělávání se ukázalo jako prostředek, jak jim dát odvahu oceňovat své kvality a nenechat se manipulovat všemi těmi lživými informacemi. Moc děkuji a doufám, že se znovu setkáme. Děkuji. [17:52:43] Speaker 1 [EN] Děkuji mockrát. Blahopřeji. [17:53:04] Speaker 1 [EN] Děkuji mnohokrát. [17:53:28] Speaker 1 [EN] Děkuji. Mám jeden. Děkuji. Děkuji. [17:54:07] Speaker 1 [EN] Zítra. Zítra. Zítra. Ano. Děkuji. [17:54:23] Speaker 1 [IT] Dobrý večer. Dobrý večer. Ano, ano, ale